mcb

Novodobý režijní génius Joe Wright na stoličce životopisu s Jamiem Foxxem a Robertem Downeym Jr.? Očekávání na bodu varu! Ač vypadá námět na strhující oscarové drama, kope bohužel druhou až třetí ligu. Sólista vypadá jako zaručený útok filmovou akademii, nabízí "neuvěřitelný a dojemný příběh, který se dotkne každého člověka", ale přitom je v něm tak málo, co by se za nehet vešlo. Opravdu mi nejde do hlavy, jak mohl režisér vynikajícího Pokání natočit tuhle šedí prolezlou nudu. Snaží se dojímat diváka prvoplánovými záběry na bezdomovce pod záštitou spousty vážné hudby, ale přitom vypráví naprosto o ničem. Wrightova ryze britská a poetická režie, která dokáže pečlivě uchvátit ve snímcích z 18. století, bohužel vyznívá naprosto prázdně v současnosti. K dojímání se nad osudem geniálního bezdomovce, jež nemohl naplnit své touhy, by spíše seděl nějaký modernější styl než tahle prvoplánově smutná balada, která sází jen na fakt, že je natočena podle skutečných událostí. Už je to nuda parafrázovat, ale Sólista je klasická životopisná nuda, která udivuje tím, že na ní pracovalo tolik talentovaných lidí, ale výsledek se ztratil na půli cesty.

Herecký "koncert" dvou mizerných hereček, které se předhánějí v tom, kdo drsněji zahraje svou roli. V jejich podání se ale nejedná o nic jiného než o trapas. Runaways mohla být skvělá oddechovka plná výborné rockové muziky. Místo toho tady jsou cca dvě vystoupení s dvěma písničkami a veškeré známé hity od Joan Jett tady hrají jako pouhý soundtrack a zbytek jen nudná vata, kterou jsme viděli stokrát jinde. Cože? Klasické neduhy životopisných filmů tady jsou ještě znásobeny neuvěřitelně šablonovitou režií, která začne nudit přibližně po dvou minutách. Že tam jsou šokující momenty? Pro dvanáctileté dívky možná. Tenhle film se ani nesnaží. Jenom se pokouší odškrtnout políčko "natočeno" na producentském stole. Výsledkem je ukázkový příklad životopisu, tak jak ho nemáme rádi s mizerným zpracováním a šestnáctiletým děckem, které si hraje na největší "slut" pod sluncem. Brr.

Neuvěřitelný internetový hype a tak obyčejný film. Hraje si na ultimátní filozofické dílo a přitom vyústí v banální báchorku, která by se dala odvyprávět během jednoho kraťasu. Pan Nikdo nesdělí žádné moudra, která by přesahovala rámec filmu, jen si kutí své jednoduché nic na svém barevném vypulírovaném pískovišti. Téměř neznámému Jacovi van Dormaelovi se nemůže upřít vytříbená audiovizuální stylizace a práce s vyprávěním, při němž se divák nestihne za ty dvě a čtvrt hodiny nudit. Stopáž ubíhá proklatě rychle, krásné záběry jako z reklamy se střídají s ještě krásnějšími a vy si pořád myslíte, že přijde něco nečekaného a zůstanete v šoku až do závěrečné zatmívačky. Omyl - všechna rozpracovaná veliká témata se na konci scvrknou do malinké bubliny, na kterou si další den ani nevzpomenete. Pan Nikdo se snaží tvářit jako komplexní dílo, ale tím se nestane jen tím, že bude nahazovat různá témata, o kterých jen učebnicově pronese pár slov. Je to vlastně takový hezký příklad filmu do prvouky na první stupeň základní školy. Je tam hodně obrázků a text říká jen základní poučky. Laicky řečeno: Jestli se rádi prodíráte barevnými encyklopediemi a přeskakujete text, je tohle film pro vás. Jinak si tuhle černobílou omalovánku musíte vybarvit sami. 7/10

Snaživý pokus o drsnou temnou fantasy, který ze sebe překvapivě vydává maximum, ale stále je jen průměrný. Pokud bychom měli halekovat nad využitím lokací, masek a triků za malý peníz, dostali bychom se k obdivuhodné pokloně režisérovi, který tenhle středověký výlet kočíruje. V jeho podání je středověk pouze déšť, špína, bláto, krev a násilí, které jde hodně nekorektní cestou vstříc distribuci (hlavně té české) a dává divákovi ochutnat pravý "facepunch", ze kterého vám zrovna dvakrát příjemně nebude. A James Purefoy pod záštitou špinavého vizuálu a epických chorálů je pro mě nenápadným objevem roku. Nas*aný mladší brácha Hugha Jackmana má svého charismatu na rozdávání po hrstech a určitě má na to utáhnout nějaký ambicióznější snímek, kde by si střihl podobnou roli. Proč tedy nízké hodnocení? Solomon Kane bohužel trpí klasickým neduhem béčkových filmů - nevýrazným scénářem. Možná má film promakaný vizuál a hrdě se pere se svým drsným oldschoolovým odkazem, ale když už není ve své béčkovosti ani zábavný a ani zapomatováníhodný, nemá me čím zaujmout. Když už nevychází vstříc ambicióznější předloze, proč je prošpikován tolika nevýraznými klišé a emocemi, které ve vás nemají žádnou šanci něco vyvolat? Obdivuji režiséry, kteří s malým rozpočtem vykouzlí tak skvěle vizuálně propracovaný svět, ale nelíbí se mi, že se na vše ostatní vykašlou. Z Kanea se potom stane solidní středověká vybíječka se skvělým Purefoyem, ale především nekončící nuda. 6/10

První a zřejmě poslední poctivý popcorn roku. A-Team je esencí šílených nápadů zahalených v hávu over-the-top akce, která nezná meze, a je faktickým rovnítkem tomu, čemu říkáme 'tupá hollywoodská zábava'. Tolik hlouposti a nelogičnosti ve scénáři, že se až stydíte, na co se to k sakru díváte. Klišé na každém rohu, příběh jednoznačně nalajnovaný od první minuty, "strašidelné" CGI efekty...to si rovnou říká o odstřel. ALe jakmile vám dojde, že tohle není žádné úmění, nýbrž jednoduchá jízda na horské dráze v Hollywoodlandu, nezbývá nic jiného, než si ji užít. Carnahan rapidně navýšil faktor zábavnosti od velenudného Sejmi eso! na hláškující jízdu, která tak trochu paroduje sama sebe. Vzájemné interakce mezi ústřední buddy čtveřicí fungují totiž na sto procent. Jde vidět, že natáčení byla velká legrace a herci si své role prakticky jen užívají a kamera je přitom točí. Nejvíce snad překvapí Sharlto Copley, jež ze svého loňského nehereckého debutu vyrostl do geniálního šílence, jež kope první ligu v áčkovém blockbusteru. Ale pokud se na scénu dostaví Quinton Jackson, o zpřetrhání bránice je postaráno. Jedná se již o klasickou hláškující postavu, které stačí jedno slovo či jeden pohled, aby byla cool. A navíc, stejně jako Neeson s Cooperem, se solidně vyrovnávájí se svým osmdesátkovým odkazem. Je radost pohledět, že v dnešní "předigitalizované" době má někdo koule přijít s takovouhle oldschoolovou taškařicí, která by za normálních okolností patřila tak o 30 let zpátky (geniální scéna s 3D projekcí se tomu náramně vysmívá). A-Team by nejspíš mohl vyfasovat nálepku G.I.Joe roku 2010 pro chlapy, jelikož na této setsakramentsky výbušné jízdě je něco, co musí každého akčně založeného fanouška zákonitě pobavit. A kdo říká, že ne, ten potajnu sjiždí zašlé VHSky s Rambem II dodnes. 7/10

Když si odmyslíte gay tématiku, dostanete naprosto průměrnou variaci na podfukářské komedie. Sled scének, které nejsou mnohdy ani vtipné, ani nudné. Nakonec ani ta očekávaná kontroverze nestojí za moc - taková Zkrocená hora byla mnohem "otevřenější". Někdo v téhle (ne)zábavě možná najde zalíbení, ale pro mě to je jen další divný film film z ranku Mužů, co zírají na kozy. Sorry, gays :)

,,Don't mess with Scott Adkins!" Namakanější macho borec tady dlouho nebyl, skoro až zamrzí, že nebyl obsazen Slyem do Expendables. Třetí Neporazitelný jde ještě přímočařejší cestou k svému béčkovém Olympu. Přitažlivý feeling starých časů, který je navíc zahalen smrští působivých slow-motionů a nas*ané hiphopové muziky, jde cítit z každého políčka. Vše se stejně jako dvojka drží přesně v rámci žánru. Všechna klišé bojových filmů fungují opět na jedničku, Florentine je úctyhodně prodává do poslední cetky ve špinavém audiovizuálu, aniž by působily trapně. Fanouškovo srdce musí plesat - vězeňský turnaj největších odsouzenců, ve kterém vítěz získá svobodu. Existuje snad lepší přímočarý béčkový námět? Chvílemi film připomíná i vysněnou adaptaci nejmenované videohry, po které tak horoucně toužíme. Proto se také skoro neustále nacházíme v ringu, protože o nic jiného adrenalinové souboje zde nejde. A ty jsou zatím nejlepší od - přibližně druhého dílu. Navíc Adkins schytá nahláškovaného sidekicka a buddy chemie jiskří o sto šest. Co víc přát. I když víte, že všechno dopadne podle plánu, s tímhle arénovým "kickem" je stejná radost se poprat, jako by byl natočen před 20 lety.

V mnohém mi to připomnělo právě Sedm životů. Instantní citové vydírání, které nezná meze a celý příběh podřizuje rádoby šokujícím odhalením a pointám, které samy o sobě zas tak šokující nejsou. Režisér Coulter se snaží za každou cenu zasáhnout divákův srdeční sval, i když všechny ty dojemné scény jsou stejně instantní jako polévka ze sáčku. Tato příběhová stavba ale neomrzí, jelikož má v rukávu pár sympatických es - zázračně solidne fungující ústřední dvojici s překvapivě hrajícím Pattinsonem, kterému jsou podobné role "zevláků" snad ušité na tělo, podmanivou indie hudbu, která vždy ty obyčejné obrázky pozvedne o kousek výš a především odvážnou pointu, která pravděpodobně rozdělí diváky na dva tábory. Jedni budou ještě více dojati, druzí ji zavrhnou jako samoúčelnou a příliš vykonstruovanou. Ale určitě se dá považovat za silnou, i když jí mohl předcházet chytřeji vystavěný příběh, jež by k ní alespoň trošičku směřoval. Nezapomeň na mě je poslepovaná instantní tragédie pro náruživé diváky pohybující se v mainstreamových vodách, kteří z hlediska 'heart-attacků', jež jim film způsobuje, na mladého Pattinsona po vzoru názvu snímku jen tak nezapomenou...a ostatní raději mlčky ano. 6-7/10

Dokonalá esence filmařského umu. Andersonovi to jde od ruky stejně dobře, jako leckterým mistrům z doby minulé. Tolik režijní invence ve filmu, který by díky odvážnému námětu mohl dopadnout více trapněji, než tvůrci zamýšleli, dokázal Anderson místy geniálně vyprodukovat ze svých filmařských vychytávek a výborných herců, jejichž minizápletky se nerozpadly pod tíhou celého příběhu. Atmosféra je multižánrová a pokaždé na vás dokáže dýchnout tou pravou svěžestí, kterou si žádá. A do toho hraje jeden z nejlepších a nejpohodovějších soundtracků, co jsem slyšel. Odvážný závěr! 9/10

"Brain-dead"! Nejhloupější film od Transformers 2. Postrádá totiž jakékoliv náznaky něčeho, čemu říkáme film. Žádný příběh, žádná výstavba děje, žádné pořádné postavy, o které by se člověk zajímal, jen do očí bijící nelogičnost a přehnané manýrování hlavních hrdinek. Film se sestavuje převážně (asi 90%) z toho, co si čtyři známé kamarádky luxusního obléknou, jaká navštíví luxusní místa a jakého přepychu je jim dopřáváno. Zbytek je jen klasická romantická vata, která mírně ke konci začne nabírat ty pravé "wtf" obrátky. Celá zápletka by se vlastně mohla vyřešit v kratinkém pětiminutovém filmu, kdyby hlavní hrdinky nebyly tak hloupé a zbytečně si nepřidělávaly zbytečné problémy, za které jsou posléze ještě odměněny. Cože? Scénář je opravdu jen podřízen luxusním atrakcím a kašle na rozvíjení už tak nezajímavé zápletky. Všechny problémy čtyř kamarádek a zároveň nějaká kostra pro film je zde víceméně zobrazena v osmi scénách - první čtyři jsou na začátku, kde každá z nich představí svůj specifický problém, který je náhle v dalších čtyřech scénách na konci vyřešen. Tečka, nic víc nepotřebujeme. Sex ve městě 2 je opravdu případ upadajícího filmu, který jednoznačně své cílové publikum zaujme. Nejhorší na tom je, že on ani není špatný. Nekonečná stopáž hodná epického fantasy se dá totiž bez problému přežít bez jediného podívání se na hodinky, občas je to vtipné způsobem stokrát ohraného vtipu (ale přesto vtipné), přibylo i vyloženě trapných momentů a zábava je to určitě o třídu vyšší než všechny prvoplánové výplachy typu "romantická komedie s Jennifer Lopez". Seriál je u mě zatím v nedohlednu, takže nemůžu porovnávat. Přesto souhlasím s ohlasy typu, že film může muže vykastrovat. Ale leda toho, kdo vyrazí na tento dlouhý reklamní "spot" bez doprovodu něžného pohlaví. 5/10