mcb

Nadčasový kopanec do hranic moderní zábavy. 10/10

Žádný upgrade, ale velmi osobité prodloužení výborného prvního dílu. Skoro nic se nezměnilo, druhý Iron Man pokračuje v trendu jiného přístupu ke komiksovým filmům, než na který jsme zvyklí. Favreauovo universum se hlavně soustředí na výborně obsazené charaktery a jejich vzájemné interakce - většinou dialogové. V tom právě spočívá mnohými avizované mínus - ve velkém letním blockbusteru je jen pár minut akčních scén. Ale upřímně - who gives a f***? Železňákovy šroubky jsou opět dotažené skoro na maximum, i když trochu páry vypouští u akce, která se stejně jako v rámci jedničky příliš pozdě rozjede a příliš brzo skončí. Neříkám, že je špatná, ale rozhodně je sterilní. Tvůrci si evidentně šetří velkolepost na další filmy (neboli Avengers :), nebo jim jen došly nápady nebo rozpočet. Každopádně se nejedná o žádný viditelný průser. Ve všech dalších situacích útoči všemi obávaná dialogová vata, která se od nemastného, neslaného, jaksi se nerozjíždějícího začátku přesune do hláškující roviny, kde si snad každá postava ukousne tu svoji zapamatováníhodnou větičku. Bez prvoligových herců by šel totiž Iron Man o třídu níž. Příběh není zrovna z nejchytřejších - jedná se o přímočarou, až tuctovou fabuli, která však na povrchu vyvěrá v "něco víc", pod rouškou chytře napsaných dialogů pronášených charismatickými herci. Ale kdo chce nějaké seriózní umění, vedle v sále přece dávají Cestu :) Jediné, co film táhne na míle před další tuctové komiksárny, jsou čím dál zajímavější postavy (ať už z hlediska očekávání Avengers), jejichž minipříběhy se i přes jejich velké množství nerozpadají Favreauovi pod rukama jako například v Raimiho trestuhodném třetím Spider-Manovi. Sice taková Scarlett je zde nahozená jen pro potěšení mužského oka a Samuel jen jako pojítko pro další filmy, ale nepůsobí nadbytečně, i když zbytečně. Nakonec stejně ale spokojenost převládne i přes nenaplněné očekávání epické zábaby. A když se schyluje k boji a Tony řekne: ,,Pusť tam nějakou vypalovačku.", víte, že je něco správně a nějaké drobné zadrhely mu odpustíte. Jde tu především o zábavu a o tu se stará výborně. Release the Hammeroids! 7+/10 P. S. Stále si nedokážu představit, kdyby se nadchazející Thor či Kapitán Amerika skládaly z 90% dialogů a 10% akce. To už by se asi opravdu jednalo o špatný film.

Úmyslně trapná variace/pocta/parodie na akční buddy komedie, která je bohužel mnohem méně vtipná a trefná, než by sama chtěla být. Smith víceméně natočil, co chtěl, ale jeho výsledek je strašně těžké uchopit tak, jak ho zamýšlel. Jistě, že se opět dočkáme tuny popkulturních odkazů a peprných dialogů "o hovně", ale už to prostě nevyznívá jako dílo velmi osobitého režiséra, nýbrž rutinéra, který točí podobných snímků nezpočet. Navíc si ani nepohlídal herce, kteří se snad sešli každý v jiném filmu. Natáčení byla určitě strašná pohodka, ale dívat se na úmyslně řvoucího "magora" Traceyho Morgana, který jen kopíruje své eskapády z 30 Rock a trestuhodně nevyužitého Bruce s jednou obstojnou hláškou (ano, ta s Die Hard), který si snad říká: ,,K čemu jsem to k**va upsal? Tak to aspoň neutrálně odehraju a koupím si nové auto." , je docela do očí bijící záležitost. Poldové prostě vyznívají jakodílo režiséra, jež se nechal volně inspirovat Smithovou filmografií, ne však jako snímek tehdejšího krále amerického nezávislého filmu s velmi osobitým humorem, který jsme na jeho New Jerseyských výletech milovali . P.S. Palce dolů za nezvládnutou akci, palce nahoru za padnoucí soundtrack. 5/10

Hard Boiled je jenom jeden a jenom jednou. Killer jde svou vlastní cestičkou dlážděnou stovkami mrtvol, za kterými se neohlíží a Woo se může opět utrhnout z řetězu, aby ukázal vskutku ukázkový příklad dechberoucí akce, z níž Hollywood čerpá ještě dodnes. Neskutečná choreografie a dynamická "našlapanost" drží Killera po celou stopáž v adrenalinovém módu, který z vás přesně dávkuje ty nejnaivnější emoce. Avšak pokud bych chtěl nahlédnout pod slupku scénáře, dočkal bych se jen šustících dialogů, které se snaží povznést tuto do očí bijící řež na nějakou vyšší úroveň s existenciálním přesahem. Něco víc je v tomto případě něco míň. Proto u mě zatím na pomyslném akčním Olympu zůstává nedotknutelný Hard Boiled, jež se podřizuje akci víc než na sto procent a není v něm proto radno hledat nějaký hlubokomyslný příběh, který je stejně jen zástěrkou pro další krvavou lázeň. P.S. Zdá se mi to, nebo je Chow Yun-Fat jako Toshiro Mifune, jenom vyměnil meč za Desert Eagle? :)

I když stokrát okopírujete jeden koncept, bude pořád stejně tak silný jako minule. Láska na dálku je nevyčerpatelné téma, které dokáže svou jednoduchou premisou vždy vydolovat to pravé emocionální rozpoložení. Milý Johne disponuje sympatickou ústřední dvojicí, chytlavými songy a bezvýchodnou situací a Hallstrom ji jako vždy dokáže přenést na plátno tak hřejivě a nenuceně jako z omalovánky. Ale jedná se o pozitivum, když víceméně ohlodává nejen svou předchozí (a lepší) tvorbu, ale i podobně zaškatulkované filmy, které jsou v podstatě naprosto o tom samém?

Trestuhodné znásilnění jak původního originálu, tak řeckých bájí obecně. Takhle hloupý rychlokvašný blockbuster s nefunkční provázaností a akcí tady byl naposledy v případě třetí Mumie. Leterrier se definitivně utrhl z řezězu a ukázal, jak vypadá laciná hollywoodská rutina pro masy, kde veškeré kvality filmu začínají a končí už v trailerech a na plakátech, ten zbytek v kině je jen sled situací, které samoúčelně vyvolávají trikové akční scény. Ty se až na tu "krakenovskou" trestuhodně nepovedly. Tohle nezachrání ani Worthingtonovo charisma nas*aného rybářského poloboha. Nakonec jediní nas*aní budete vy při odchodu ze sálu, kdy vás bude bolet hlava nejen z hlouposti celého snímku, ale i z velmi nepovedeného "rozmázlého" 3D.

Nezáživný životopis ve strhujícím podání. U mě nevyhrávají ani tak myšlenky a poselství tohoto "osvíceného" politika a filosofa, ale skrz na skrz prošpikovaná přesná režie s citem pro velkolepost a rozmáchlost. S příběhem už to tak epické není, jen omílá stále dookola známá životopisná fakta, jakoby chodí mezi stránkami autobiografické knihy, kterou čtete jen kvůli tomu, aby jste uměli na zkoušku. Žádná inspirace, či snad snaha o protipólní pohledy, jen vznešený humanismus, který je zde prokazován už dávno známými okatými způsoby. Zdá se mi, že Attenborough umí mistrovsky zachycovat, ale o to hůře sdělovat. Jeho film je precizní, ale přesto prázdný a suchý jako podrobné školní výpisky. Ale co si mě naprosto získalo a přebilo i občasnou scénáristickou nudu, byl naprosto famózní výkön Bena Kingsleyho, jež se řadí mezi ty nejlepší, jež jsem měl šanci doposud shlédnout. Právě díky němu nakonec zaokrouhluji nahoru, i když se ve mě bijí dvě strany, jedna uchvácena režií a druhá podnícena scénaristickou suchostí. Přesto 7/10

Výborný dokument, který cíleně útočí na divákovy emoce a s lítostí ho nechává sledovat jedny z nejkrutějších činů lidské rasy. Silné a strhující "drsné" podání určitě donutí k notnému zamyšlení, po jehož skončení možná zabrouzdáte i na webové stránky, aby jste podpořili filmaře. Úspěch tohoto filmu je zasloužený a ta spousta lidí okolo něj si určitě zaslouží pochvalu, už jen kvůli tomu, že bourá hranice mezi filmem a realitou....Ale mám pocit, že takovýchto dokumentů by šlo natočit desítky, kdyby se někdo například rozhodl zfilmovat zabíjení kuřat v KFC, mělo by to určitě stejnou existenciální tíhu a dopad jako právě The Cove. Ale to není výtka. 8/10

Křehkou naivitou a přímočarostí protkané epické fantasy dobrodružství, která se chová všelijak jinak, jenom ne dětsky. Jistěže scénář je jen sbírka stokrát ohraných klišé a pravd, ale stejně jako v případě Avatara (kterému se celý příběh náležitě podobá) strhává svým jednoznačným smyslem pro dobrodružnou podívanou se vším, co k ní patří. Výborná akce, skvěle načasovaný humor a emocí, co nevydá za rok celý Hollywood. Retrospektivně se jedná o jeden z nejlepších filmů o dracích vůbec.

Ukázkový příběh vítězství formy nad obsahem. Dokonale vypulírované prostředí, kostýmy, masky, triky v naprosto zmatené adaptaci, ve které většinou ani nevíte, o co jde. Mísení různých stylů a žánrů a hromada intertextuálních narážek na počátky kinematografie však nestačí, ani když se výborný Gary Oldman probudí k životu. Pokud se však necháte unést "renesančním" stylem a jako vždý výbornou Copollovou režií, Dracula vám nabídne to pravé opojení z upířího kousnutí.