Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (1 013)

plagát

Dracula (1992) 

Ukázkový příběh vítězství formy nad obsahem. Dokonale vypulírované prostředí, kostýmy, masky, triky v naprosto zmatené adaptaci, ve které většinou ani nevíte, o co jde. Mísení různých stylů a žánrů a hromada intertextuálních narážek na počátky kinematografie však nestačí, ani když se výborný Gary Oldman probudí k životu. Pokud se však necháte unést "renesančním" stylem a jako vždý výbornou Copollovou režií, Dracula vám nabídne to pravé opojení z upířího kousnutí.

plagát

Já jsem tady (2010) 

Tolik různorodých emocí od smutku, přes dojetí, až po radost, ve mě už dlouho nevyvolal žádný snímek. Spike Jonze se přesně trefil na to tenké místo, které jsem u jeho předchozích snímků postrádal. I'm Here je nádherná, lehká a romantická mozaika, u které musí mít na krajíčku (já osobně asi čtyřikrát :) i ti nejzarytější cynici, byť jsou hlavními hrdiny roboti, kteří "prý" nemají žádné city. Největší sílu ovšem drží dvojsmyslný konec, který je stejně trefný, tak jako bolestivý.

plagát

Alica v krajine zázrakov (2010) 

Překvapivě neburtonovský "trip" do králičí nory. Říše divů je definitivní posedlost opulentními barvičkami, zaprodání duše CGI trikům a především filmem na zakázku s opravdu malinkou špetkou autorského rukopisu, na který se (opět) pohrnou davy jako vosy na med. Disneyovská klasika rozšířená o nový svět, ztřeštěné a stylizované, byť ploché charaktery bez pečlivého motivačního zázemí a Johnnyho Deppa. Vše je zde konstruováno jen na efekt, polovina postav vůbec nemusí být v příběhu, chybí vnitří provázanost a logika prostředí a postav (aneb prostředí není součástí struktury celého příběhu alá Avatar) a především se jedná o jedno dlouhé narativní bloudění v lese trikových scenérií. Chybí napětí a jakákoliv snaha uvést diváka v přesvědčení, že to celé může dopadnout klidně jinak, jen klidná exkurze do Disneylandu, která by znamenala v rámci nových, předtím neviděných možností, sebejisté nadšení, ale v době kdy by takhle mohl vypadat každý druhý film, je to jen hodně slušná zábava. Opravdu jen estetická přehlídka atrakcí, ve které všechno jiné hraje druhé housle. 6/10

plagát

Pohľad spoločnosti Parallax (1974) 

Těch pár vskutku geniálních režijních vychytávek nezachrání sterilní politický příběh plný konspirace a paranoie, kterých již bylo natočeno nespočet. Pakula je osobitý režisér, dotahuje svůj styl na maximum, ale osobně si dám raději Podezření s Fordem, než tento sterilní film plný režijní invence. Díky těm výborným jednotlivým okamžikům celkový výsledek zamrzí.

plagát

Percy Jackson: Zlodej blesku (2010) 

Zatraceně vtipná parodie na dobrodružné filmy pro děti aneb Harry Potter a Zloděj blesku. Ale o třídu hloupější, naivnější a samolibější. Percy Jackson může fungovat jako jedna jednohubka na deštivé nedělní odpoledne nebo jako hodně cheesy série, která se snaží bez okolků diváka zabavit. Pierce Brosnan jako kentaur? Hádes jako metalista? Uma Thurman jako Medůza ve futuristickém oblečku? Conversky s křídlama? Na první pohled přeplácaná blbost, pod jejíž kůží se nachází neodolatelný mix zábavy a akce, která splňuje svůj účel na sto procent. I když scénář - to je čirá "Highway to Hell".

plagát

Twilight sága: Nov (2009) 

Nový měsíc, stejné lesy. Obří reklamní kampaň na americké hvozdy pokračuje, navíc s digitálními vlky jako bonus. Jinak se zase hrají podobné housle. Bella trpí, Edward trpí, Jacob trpí. Více inspirující film jsem neviděl. Brilantní výchovné video pro cílové publikum, čili dvanáctileté Bravo-dívenky, které jakoby nabádalo: ,,Dívky, váš chlapec vás opustil? Jestli ho chcete ještě vidět, skočte ze skály! Pak se s ním opět shledáte!" Dívky horoucně plesají, platí u kasiček z kapesného od maminek, které na to půjdou hned další den. Nechápu ten úspěch, vyprávějící naprosto deziluzní, depresivní a zoufalou "lovestory", ve které ústřední hrdinové mají záměrné sklony k sebevraždám. Nechápu také, co v tom zavilí "twihards" nacházejí inspirativního. Je to plošší než boj dobra se zlem (2 díly tu osudově řeší, jestli jo nebo ne a přitom se chytí dvakrát za ruku a obšťastní se jednou pusou), rutinnější než hollywoodské rychlokvašky a především mnohem nudnější (a to už je co říct) než první díl.Dvojka totiž není ani tak špatná, aby by se na ní dalo pobavit a zároveň je ukázkou toho, jak absolutně prázdný může být film o té "nejsilnější emoci ze všech" - lásce. Bezradné tápání na stránkách scénáře je podpořeno skoro amatérskou režií "ne-zas-tak-špatného" Weitze, který snad neví, na jakém place se ocitnul. Nedokáže ze svých "pozérů" (schválně nepíšu herců, protože jsem nic takového jako herecký výkon nezaznamenal) vydolovat jedinou emoci a nedokáže zaujmout alespoň jednou nepatrnou režijní vychytávkou. Nový měsíc je proto sterilní a nedomrlý příklad, který se snaží vydávat za blockbuster a největší tahák sezóny, i když svým stylem, výpravou, kostýmy, maskami a vizuálem je někde na úrovni neolitu. Znalec se oboří tím, že adaptace dívčího románu přece žádné takové typické "klukovské" propriety nepotřebuje. Měl by pravdu, nepotřebuje. Ale to přece nemůže, až na zaryté fanynky a obdivovatelky dua Pattinson-Lautner, bavit! Ať mi nikdo neříká, že se s Bellou ztotožňuje každá mladá dívenka v pubertálním věku, to by se pak jednalo o hrubý pokles inteligence mládeže a zároveň ztráta víry sama v sebe. Třeba je to nový trend, to sebepoškozování - Nový měsíc definitivně potvrdil svou emo-náklonost k upírskému žánru. Bella, která nemá s normálně smýšlejícím a uvažujícím člověkem nic společného, nakládá na sebe tíhu celého světa a skáče ze skály, přece "emo" vůbec není :) Toto tvrzení se již nedá vyvrátit. Twilight pro mě proto zůstane neoddiskutovatelným fenoménem z pro mě nepochopitelných důvodů a zároveň nejhorší příklad "velkého" filmu, na který nabíhají masy lidí jako vosy na med. Můžeme za tím hledat sprostou komerci nebo čiré šílenství okolo filmu, který obsahuje nynější ikony mladé generace s vytapetovanými pokojíčky. Kdysi to byl James Dean, dnes metrosexuální emo upíři. Twilight ale není film, Twilight je styl. A když nejdete se stylem, rozhodně nebudete cool.

plagát

Amerika očami Francúza (1960) 

Opravdu alibistický a egocentrický výkřik do tmy. Reprezentuje Ameriku jako zemi hlupáků, která slepě jde za "nějakým" naivním snem, vůbec vysmívá se jí z plného hrdla a nebere si žádné servítky, které spíš než "objektivní pravdou bez obalu" zavání prvoplánovým nadřazováním se (viz poznámka o Jamesi Deanovi a mládeži celkově) a poukázání na fakta typu "v tý Americe jsou fakt blbci, to by se Francii nikdy stát nemohlo" apod. Dokument je to ucházející, mnohdy i vtipný, ale plně mě znechucuje svou zaujatostí autora, který místo, aby ukázal Ameriku takovou, jaká je, jí opovrhuje a myslí, že je snad on sám chytřejší než celé Spojené státy dohromady. Jistě, že řada "pseudoantiamerikanistů" (nevím, jestli takové slovo vůbec existuje :), bude v sedmém nebi a posílí to jejich intelekt, ale já bych byl spíš zvědav, kdyby byl natočen dokument "Česká republika očima ...........", jestli by někomu bylo nad tím určitě vtipným dílem do taky smíchu.

plagát

Škola života (2009) 

Výborný film, který všechno dění a smysl celého příběhu popře a rozdupe na sto kousků díky zpackanému závěru. A to měl celou stopáž našlápnuto velmi hodně k dobru. 6/10

plagát

Precious (2009) 

Explicitností k velkému umění. A funguje to překvapivě dobře. Silný skutečný příběh obohacený ještě silnějšími hereckými výkony zastiňuje režisérův záměr explicitně šokovat a zároveň dojímat diváky po hordách o životě na dolních stupních společenského žebříčku. Jenže v tomto případě se záměr obrací v pravdu a Precious je vážně docela silné kafe – jak pro notorické plakálky, tak i bezpáteřní cyniky.

plagát

Horúce pozdravy z Paríža (2010) 

Prvotřídní slátanina bez hlavy a paty a zároveň hodně špatný pokus o buddy, ehm, co vlastně? Dalo by se říct, že seriózní akční film s mamutí porcí nadsázky, který trpí výrazným apendixem patřičného vtipu. Proč proboha ty výrazné odskoky k „vážným tématům“ a snaze dojmout? To nemluvím o opravdu tupém příběhu a scénáři, který snad Besson a jeho kolegové napsali za 96 hodin, zatímco ultimátní Neeson vybíjel pařížské podsvětí. Ano, i Travolta se zmůže na slušný bodycount, ale jeho motivace jsou naprosto neadekvátní k jeho postavě (ano, je to drsňák, ale proč proboha všude, kde vejde, musí bezdůvodně zabít 10 lidí?). Alespoň umí na rozdíl od Myerse, který jakoby nevěděl, na jakém place se objevil, slušně a bez obalu zahláškovat (,,Kolik jich zbývá?“ „Asi miliarda.“ mluví za vše :). Z Paříže se vám tedy nedostane nic, než ušmudlaná pohlednice lemovaná ucházející akcí a „pleš ještě nikdy nebyla tak cool“ Travoltou, na které je špatně napsaný vzkaz, ještě k tomu s přeházenými písmeny. Láskyplný pohled to zrovna není. Wax on, Morel off. 5/10