Recenzie (3 083)
Bestián: Kupředu, zpátky jen krok! (1999)
Neopakovatelná satira Black Adderovských eskapád se přenáší do současnosti (ale ne na dlouho:)), aby nás během cestování časem po patřičně zparodovaných významných okamžicích britské historie seznámila s bezpochyby nejokouzlujícnější Lady Marion - Kate Mossovou. Závěrečná pointa by byla geniální tečkou za příhodami Černé Zmije, ale to bych si nesměl z celého srdce přát, a jistě nejsem sám, aby podobně povedených příhod výkvětu anglické aristokracie bylo ještě mnohem víc.
Snehulienka (2001) (TV film)
Poněkud zvláštní verze pohádky o Sněhurce (Disneyho zde opravdu nehledejte;)), bezesporu zajímavě pojatá co do postaviček trpaslíků, i celkově vizuálně velice poutavé (viz nádherná zrcadlová síň), ale snaha skloubit původního Andersena s novátorstvím takového typu vyznívá rozporuplně...
Brutálna Nikita (1997) (seriál)
Je paradoxem a svým způsobem nespravedlností, že seriál stavějící na slávě (nebo spíše legendě) filmu, se kterým má ve výsledku společné jen velmi malé jádro, si dokázal vybudovat tak jedinečnou pozici a místo odsouzení za diametrální odklon od originálu získal takový úspěch. Grafická stylizace typu "Vítejte na konci milénia!", hudba Marka Snowa a výtvarná podoba vůbec je možná okatě luxusní, nicméně v hi-tech špionážním seriálu je zcela na místě. Na rozdíl od filmu seriál staví na tomto "pozlátku" a nahrazuje tak z Bessonova díla známou sílu emocí a herecký talent hlavních představitelů. Najdou se ovšem i čestné výjimky typu Madeline (Alberta Watsonová). Co dodat na závěr? Snad jen, že jiný příklad úspěchu filmu a seriálu - Hvězdná Brána - je ukázkou jak pokračovat v dobře nastartovaném příběhu. U Nikity je tomu jinak - každá jde svou cestou, a vzhledem k tomu, že hodnota Bessonova dílka pro akční žánr je s pozicí Stargate filmu ve Sci-Fi nesrovnatelná, je jasné, která z dam vyjde z tohoto měření sil vítězně. 70%
Majster kickboxu (1992)
Jo jo, když mi bylo deset, byl tenhle film super. Zábava, akce, Chuck Norris:) Dnes už je všechno jinak, ale z nostalgie...ne, moment, vlastně tam byla jedna nezapomenutelná scéna - parodie na Norrisova Hitmana:)
Karate Kid 3 (1989)
Karate Kid I a II čas od času naši trenéři na karate používali jako instruktážně-motivačně-parodický prvek, třetí část už nám byla jen varováním, a teď už nemyslím jen sportovní stránku věci...navíc ta kata je teoreticky vzato proti pravidlům, a prakticky byste dostali pěknou nakládačku:)
Anakonda (1997)
Nejenom umělecká hodnota (kterou by ostatně od filmu s JLo čekal jen krajní optimista, člověk neznalý popové scény nebo naopak beznadějný fanoušek pozadí zmiňované divy - tímto zdravím Oliho.G:)), ale i zábavnost filmu se blíží bodu mrazu. Jen drobná výtka směrem k Tylerovi - komické figurky jsou vypsané v titulcích, hned na začátku:) Ve chvílích jako je tato si člověk musí položit otázku - co přiměje takového herce jakým Jon Voight bezpochyby je už od dob Hlavy XXII ke ztvárnění role v něčem takovém???
Pomstitelia (1998)
Na můj vkus až příliš ujetá a nepříliš vtipná špionážní komedie. Trio Connery - Thurmanová - Fiennes je nezapomenutelné především kvůli kostýmům. Vizuální stránka filmu je taky jedním z mála kladů tohoto filmu. Neříkám to často, ale jsem rád, že jsem na Mstitele nešel do kina...
Veľký Waldo Pepper (1975)
Snímek o zašlé slávě starých hrdinů a gentlemanských leteckých soubojích první světové války se zajímavým výkonem Roberta Redforda. Stojí za vidění nejen kvůli výjimečné závěrečné scéně, ale co do prožitku je to (pro mě) maximálně na 70%.
Super Mario Bros. (1993)
Jak předělat na film hru, která má nulový příběh? Jedině naprosto zvráceným způsobem:) Ale i tento způsob je do jisté míry zábavný, vzpomeňte třeba na úžasně slizkého Dennise Hoppera nebo jeho poněkud méně inteligentní nohsledy. Ano, ty co tak krásně říkají: "Gumbaa.":) Jinak ale opravdu nechápu co donutilo herce kalibru Boba Hoskinse a už zmiňovaného Dennise Hoppera, aby se na něčem takovém podíleli.
Pomáda (1978)
Muzikálová klasika, a to říkám navzdory tomu, že jsem milovník Red Dwarfa;) V tomhle případě muzika opravdu stojí za hřích a vizuální ztvárnění je úžasně dobové (míněno jako plus;)), obojí je spojené ve skvělých tanečních číslech, prostě paráda. O to větším propadákem se stal druhý díl...