Gemini

Skvěle podaný návod na mystifikační dokument...no tak to asi ne:)) Ale komedie je to výborná, zásluhou všestranného herce Richarda Dreyfusse a především komediálně neméně zdatné Jenny Elfman.

Nenáročná zábava nejen na nedělní odpoledne (nebo úterní večer:)) s výborně zpracovanými gorilami, vkusně zakomponovanými sci-fi prvky a nádhernou hudbou Jerryho Goldsmithe, takže rozhodně žádné zklamání. Kvůli tomu soundtracku jsem na okamžik uvažoval o čtvrté hvězdě, ale přece jen...ve filmu si tohohle inspiračního zdroje Star Trek: Insurrection moc neužijete.

Težká klasika nezapomenutelné řady animáků, tentokrát na téma otvírání konzerv:)

No, Underworld bych doporučil snad jen ortodoxním vyznavačům Vampire: The Masquerade, a to ješte jen jako nenáročnou oddechovku na CD, ve které vampejři takřka neustále dostávají na frak v jakémsi nedomyšleném pseudopříběhu ověšeném líbivými žánrovými rekvizitami, kde navíc neuvidíte z očekávaných nadliských schopností svých krev sajících oblíbenců takřka nic, pokud vůbec něco...Po traileru jsem na hudbu kladl poněkud větší nároky a opět jsem nebyl potěšen. Nebo jsem jediný komu přijde sprosté nahodit do traileru odvazovku Red Tape od Agent Provocateur a potom ji nedat ani do filmu ani na soundtrack?...Ale protože některé scény oku zalahodily a kupodivu to nebyly jen ty ve kterých se objevila Kate Beckinsale (BTW kde Mister Fookah sebral, že Kate má, cituji: "zadek jako almaru"? To si já představuju trošku jinak:)) a protože měly i své kouzlo, nezatratím Underworld úplně, i když přiznávám ani ne tak rozčarování jako přímo zklamání...dohodneme se na 2,5*...

Stejně jako si Shakespeara nejlépe vychutnáte v klingonském originále (schválně, fanoušci Star Treku, odkud je tahle hláška?:)), tuto parodii na kultovní horrorová díla devatenáctého století, ve které opravdu září Andrej Hryc, je nejlépe konzumovat ve slovenčině.

To já si zase tuhle folklórní klasiku užíval kdykoliv k tomu byla díky milosti naší veřejnoprávní televize příležitost. Naprosto kouzelný dialekt jazyka, který bych za svou rodnou řeč označil jen v pokročilém stádiu občerstvování se plody vinic slunné Moravy nebo koštování něčeho ostřejšího. Čí só hode? Naše!!!:)

Quentin Tarantino to opět dokázal! A opět úplně jinak než jak by se dalo čekat:) Film osciluje od scén naprosto kýčovitých (původně Buckův pickup), nevěrohodných (vítejte u Vernity Green) až trapných (viz číšník u Hattori Hanza, který má asi být nějakou uvrácenou poctou Yojimbovi atpd., ale je to dost běs) k naprosté poetice jak vizuální tak zvukové. Spojuje nespojitelné a výsledkem je jedinečný zážitek se skvělou atmosférou. Pokud jsem dříve s tímto titulováním váhal, teď už neváhám říct, že Tarantino je génius. Dokáže spojit manga comics s hudbou ze spaghetti westernu takovým způsobem, že se to (alespoň mně) zdá jako ta nejpřirozenější věc na světě, dokáže jednu z nejprofláknutějších sladkých melodií zakomponovat do scény jako vystřižené z béčkového akčňáku tak, že získá jednu z nejemotivnějších scén celého filmu a vše korunuje naprosto nezapomenutelnou a obzvlášť obrazově dokonalou scénou v zimní zahradě. Kill Bill (alespoň jeho první část) je geniální stejně jako jeho autor, jehož výběr hudby na OST ono album už teď předurčuje k tomu, aby se stalo klasikou. Howgh. 90%

Nadprůměrný film o osudové lásce, ve kterém Sharon Stoneová hraje takovou osobu do které by se zamiloval jen nehorázný pragmatik a který mě (ten film) po příběhové stránce opravdu zdrtil a po stránce hudební (jako obvykle u Jamese Newtona Howarda) nadmíru potěšil...

T3 sebeironizováním a velkolepými explozivními scénami posouvá děj pre/post/apokalyptické ságy tam, kam jsme ho podvědomě chtěli dostat po Judgment Day, jednom z nejlepších akčních filmů historie. A to k událostem Soudného Dne a tomu, co následovalo. Tedy ne zcela, toho co následovalo se snad konečně dočkáme až ve čtvrtém pokračování:) Po dějové stránce se leccos změnilo, jinak by T3 ani nemohl vzniknout a nutno říct, že nová koncepce SKYNETu vyznívá mnohem poplatněji současným trendům varování před globalizací, (nenechte se mýlit, cílem Vzpoury Strojů narozdíl od Judgment Day v němž se kladly jisté znepokojivé otázky, obzvlášť v myšlenkových monolozích Sarah Connorové, není filozofování, ale pobavení širokého publika) ale co je důležitější, otvírá dokořán dveře pro T4 (tedy aspoň doufám:)). Pravda, děje se tak v podstatě popřením základní myšlenky druhého dílu (i když by se o tom dalo polemizovat), ale co už?:)) Vyznavači RPG klasiky jménem Fallout si v závěru filmu taky přijdou na své;) Ale zpět k T3. Jde o zářný příklad oživení fenoménu, v tomto případě T-800/101 alias Arnolda s černými brýlemi. Hláška střídá hlášku, exploze střídá explozi a k tomu máme ještě bonus v podobě krásné T-X Kristanny Loken. Nejde snad ani říct, že by tomu něco chybělo, prostě jde o jiné pojetí...vlastně ano, jedna věc tu chybí - nezapomenutelné a nezaměnitelné dunivé Main Theme od Brada Fiedela! To si totiž užijete až v závěrečných titulcích a kromě titulního tématu není filmová hudba ve srovnání s obvyklým vysokým standardem Marca Beltramiho nic extra, umí to mnohem líp... 80%

Gattaca je zvláštní Sci-Fi film...má velice zajímavé výtvarné zpracování (takové futuretro), celkově stojí kdesi mezi komorním a velkostylovým vyprávěním. O čem? O lidské přirozenosti, ne z hlediska "quo vadis", ale čistě biologického...výsledkem snahy režiséra, výtvarníků, skladatele hudby Michela Nymana a hlavně skvělého tria Hawke - Thurmanová - Law je výborný film. Takový, který si rádi dáte do filmotéky, a čas od času se na něj znovu podíváte. 80%