Recenzie (3 083)
Dve na jedného (2002)
Romantika, která by bez Milly Jovovich nebyla ničím, ale s její krásou a hlavně uvěřitelností, ať už roní slzy nebo skvělým hlasem Táni Vilhelmové stírá beznadějného Owena, je to nad průměr (i přes přímo děsivou první desetiminutovku a místy příšerný překlad:)). Hudební doprovod Davida Schwartze to vše (spolu s additional music znějící jako ve Třech Do Tanga:)) hezky doplňuje, stejně jako milý vedlejší "minipříběh" manželství Owenova bratra a výborný nápad s myšlenkami místo titulků. Typicky dřevěný Baldwin (je jedno který z nich) není nic nezvyklého, ale celkem unikátní je záporná role Denise Richards a její první filmová postava kterou bych dokázal nenávidět:) Tenhle filmík prostě nezapadá do šedi průměru...
Vtedy v Mexiku (2003)
Nejzásadnější věc řeknu hned - Desperado byl lepší ve všech ohledech, snad s výjimkou hudby...ačkoliv tady vlastně byl Enrique Iglesias, takže ani tohle hledisko není bez chyb:) Komentář, který se mi hned sestavil v hlavě by byl jeden velký spoiler, takhle to nebude mít ten styl a švih, ale nějak to vydržte, já trpím víc než vy:) Banderas jako El Mariachi je podle očekávání nejzajímavější a nejpropracovanější postavou, Johny Depp je super, ale normální rozhodně není, vysnil jsem si ho trošku jinak a jeho postavě chybí nějaká hloubka. Willem Dafoe je slizký a odporný až na půdu, zkažený skrznaskrz a Bucho je proti němu čistý jako lilie...akční scény jsou bezesporu dobře natočené, ale už nemají to kouzlo jako v Desperadovi, nedokážu říct čím to je, ale to kouzlo je prostě pryč...a to platí o celém filmu, výsledek ***.
Orol pristál (1976)
Nebýt výkonu Michaela Cainea, Orel by za svoje přistání dostal tři hvězdy za průměrnou válečnou fikci (vážně jenom fikci?)...jenže on tu je Standartenführer Kurt Steiner, v zásadě záporná postava, ale nemůžete si pomoct a přejete jeho misi úspěch, takový charizmáč to je...další drobné plus za jednookého Roberta Duvalla a hlavně za Heinricha Himmlera Donalda Pleasence.
Profesionál (1981)
Spojí-li se skvělý scénář, režie a hlavně herci s bohem (Enniem Morriconem), podle očekávání vznikne perfektní podívaná. V tomhle případě je to studie pomsty a cti, která místy připomíná klasické westerny, která Belmondovi a Hosseinovi sedla jako ušitá na míru, a na kterou díky jim a Morriconeho hudbě hned tak nezapomenu... Jasných 100%.
Batman budoucnosti (1999) (seriál)
Schéma je stejné jako u klasického Batmana, jen Bruce Wayne musel odejít na odpočinek (starý dobrý lidský hrdina Batman má totiž problémy se srdcem) a najít si za sebe mladou náhradu. Gotham se za těch třicet let zas tolik nezměnil, zato temný rytíř ano...v tom je právě síla Batmana Budoucnosti - starý Wayne poučuje mladého Batmana o tom, že není lehké býti superhrdinou...prostě - když přežijete moderní vzhled typického převleku (o jehož účelnosti mám dost vážné pochybnosti:)), je to zase ono...temný comics, tentokrát jako animák.
Perníková věž (2002)
S Radyoem (podle vzoru Limonádovým Joeem:)) se shodneme co do názoru na tři, možná čtyři vtipné scénky (většinou typu "co sem dělal dyž sem měl vokno") a Pepu Nose:) Pak ještě uslyšíte hudbu, která se vám bude líbit nebo nelíbit podle toho jak vám sedí třeba soundtrack k Samotářům, takže pro mě osobně docela plus:) Pozoruhodní dále jsou: citováníhodné hlášky sázející Vladimír Marek, antikonferenciér Otakáro Schmidt a nejroztomilejší tygřík jakého jsem zatím viděl;) Rozpolcenost filmu buď měla symbolizovat rozvrácené životy hlavních (do jednoho smažkoidních) hrdinů nebo jde jen o poněkud nešťastně napsaný scénář...kloním se spíš k druhému názoru. Jako čistě výchovný film by Perníková Věž byla hodně tvrdá, jako detektivka nebo snad noir love story ani náhodou neobstojí, ale z každého si kromě toho špatného nese i některé dobré momenty...smíšené pocity mi vydržely až do závěrečné scény, takže...***
Mrázik (1964)
Tak za prvé - je to jenom pohádka. Za druhé - je to ruská pohádka. Za třetí - vrcholný skvost českého dabingu a důkaz toho, že čeští filmoví překladatelé mají blíž k ruštině než k angličtině:) Za čtvrté - kolik filmů si s kamarády dobrovolně sehrajete za dlouhého pochodu a ještě se u toho skvěle pobavíte? Tyhle čtyři body by měly obhájit to co je snad všem předem jasné - Mrazík je klasika všech klasik a jako takový je nedotknutelný jako Berla Mrazilka:)
Čokoláda (2000)
Jakožto jeden z tisícihlavého zástupu závisláků na chocolat bych mohl něco žbleptnout o přínosném vlivu kanabinoidů v této skvělé pochoutce obsažených na lidskou dušičku, ale rád přenechám slovo okouzlující Vianne a její mayské magii, její dcerce Anouk a jejímu klokanu Pantoflíčkovi, skvěle zvolené hudbě Rachel Portmanové (s drobným příspěvkem Django Reinhardta) a hlavně nezapomenutelné nezdolné Armande Voizinové. Pryč s předsudky, pryč s falešným moralizováním, poslouchejte svoje srdce a svět bude mnohem hezčí...
Len nestratiť reč (1994)
Hezké a vtipné. Hezké díky Geeně Davisové;) a vtipné obzvlášť v první půli díky konfrontacím obou hlavních představitelů. Ale ničeho výjimečného kromě nesympatického Christophera Reevea se nedočkáte...
Zaklínač koní (1998)
Další z filmů u kterých budu čekat až ho zase budou dávat v TV, protože jsem si ho já blbec nenahrál hned... Režisér Redford původní předlohu zfilmoval způsobem opravdu jemným a citlivým, obzvlášť v kontrastu s úvodní tragickou nehodou pozvolné proměny postav vyznívají téměř mistrovsky (což se cení obzvlášť u tehdy čtrnáctileté Scarlett Johanssonové). A celý film doprovází skvělá hudba Thomase Newmana., takže alespoň pro mě není co řešit...