TheEvilTwin

Asi se s některými uživateli zde míjíme, ale tohle šlo teda úplně mimo mě. Stopáž 2 hodin je i na tyhle 4 historky celkem dost, první tři šly úplně mimo mě, občas jsem se pousmál, občas šla vidět snaha poukázat na některé "špatné vlastnosti" lidí či sociální problémy apod, ale všechno to působilo občas tak béčkově, tak natahovaně a vlastně jakoby příběhy ve výsledku neměly co říct a sám jsem se ptal, co že si z toho mám odnést. Poslední příběh byl alespoň motivem celkem zábavný ve stylu filmu Alibi na klíč, ale i ten při svém postupu do finále pohořel a skončil stejně jako jeho předchůdci. Nebylo to ani tak vtipné, nebylo to úderné, nebylo to něco, co bych chtěl sledovat a jediná moje útěcha bylo čekání na závěr, který stejně nepřišel.

Hodně příjemná černohumorová ulítlá a místy až parodická komedie, jejíž příběh se graduje ad absurdum a od nevinné původní zápletky se děj rozjede do nečekaných končin. Postavy jsou herecky známé tváře a charakterově slušně napsané, společně s příběhem se rozmotávají i jejich tajemná minulost a identita a hned několikrát jsem se fakt od srdce smál. Potěšující jednohubka, ve které je humoru i mrtvol víc, než by divák na začátku očekával. Pegg a Schwimmer prostě umí.

Jestli je něco horší než otřesné béčko, je to ruské otřesné béčko. Nezáživné, nudné, otravné, předvídatelné.

Nakolik mi M. Mann v Miami Vice a Collateral nepřišel až tak úžasný, zde se mi líbil na 100 % už od začátku, a ačkoliv jsem byl k délce 3 hodin (!!!) hodně skeptický, po pár minutách jsem věděl, že bude dobře. Těžko vyzvedávat jen jeden aspekt filmu, protože Heat boduje téměř ve všech. Postavy jsou vytříbené, dozvídáme se mnoho o jejich rodině a celkovém backgroundu, takže dostáváme jako diváci slušný základ, okolo kterého budujeme v průběhu svoje emoce a vlastně chápeme všechny zúčastněné i jejich motivace, ať už z řad detektivů, tak i z řad lupičů. Nehledě na to, že všechny tyhle filmařinky okolo jednotlivých postav jsou dost smysluplné scény a vyplňují slušně stopáž místo nudné vaty okolo, která je vidět v dnešní tvorbě. Herecky je film úplně nekompromisní – mladý DeNiro je výborný, Al Pacino v roli detektiva sedí nádherně a Val Kilmer je můj nový oblíbenec, protože to je herec s jedinečným vzhledem, mimikou i charismatem. Autenticita z filmu stříká, postavy jsou napsané i zahrané výborně, chápeme veškeré jejich pohnutky a myšlenky a akce je taky obstojná, čímž narážím na jediný problém, který jsem s filmem měl. Poslední hodina mi přišla jako taková „doklepávačka“, která šetří akcí a napětím, ale naopak se spíše snaží jen o závěrečné vykreslení vyvrcholení vztahu mezi hlavními postavami a o vytvoření výsledného dojmu z postav, což je škoda, protože kdyby zde tvůrci přitvrdili s ještě jednou akcí, větší přestřelkou nebo vykrádačkou, neměl bych co namítat. Suma sumárum je to ale velmi dobrý film, který už tehdy v žánru neměl konkurenci a myslím, že i dnes by se hledala dost těžko – Mann prostě ukázal, že tohle mu jde a Heat je plnohodnotná akční zábava, která nezaostává v žádné rovině.

Opět úžasná, vtipná a trefná parodie v čele s Leslie Nielsonem. Narozdíl od nových parodií má i celkem oukej příběh, což je v kombinaci s takhle vytříbeným humorem jednoduše divácký sen.

Just another love story. No akorát že zde vybuchujou hlavy o stošest. Celkem zajímavá kombinace žánrů, protože v komediální rovině funguje film dobře, potěší časté hlášky a geekovské odkazy na filmy, v rovině teen movie funguje stejnětak, ono „párování“ hlavních dvou protagonistů je vlastně celkem cute a dokáže pobavit i zahřát u srdce a jejich chemie je zkrátka dobrá. Jakkoliv paradoxní se může spojení zmíněného s vybuchujícími studenty a hektolitry krve zdát, světe div se – výsledek funguje celkem obstojně. K tomu funguje i dramatická rovina a depresivní vyrovnávání se se ztrátami blízkých kamarádů, a dokonce funguje i závěrečný epilog, který vlastně jen podtrhává celý film se slovy „zítřek není jistý, užívej dneška, dokud to jde.“ Už takhle na první dobrou je asi všem jasné, že film do světa díru neudělá, ale na momentální pobavení se ve všech zmíněných žánrech je to víc než dostačující záležitost a když už si film nepustit jen kvůli tomuhle, tak může nalákat aspoň sexy Katherine Langford. Jednoduše béčková zábava na nudný večer dokonale vztyčující prostředník dnešním „basic teen lovestory“ filmům.

Nenechte se zmást, Voyagers je primárně výprava do temných a zvrácených koutů mysli člověka nežli scifi výprava do vesmíru, ale právě to jej odlišuje od zbytku a přesně to bude důvod, proč si na film vzpomenu i po letech. Od začátku diváka trkne celkem originální a zajímavý nápad, kdy společnost vytvoří 20 dětí ze zkumavek a izolovaně od světa si je „vytváří“ podle sebe tak, aby mohly být vyslány do vesmíru a nechyběl jim lidský život. Na palubě ale zjistí, že jsou pod účinkem léků tlumících jejich lidské a sexuální pudy, rozhodnou se je vysadit a pak nastává pravý chaos. Nejen, že herci jsou zde přesvědčiví a výborní, ale zejména scénář není překvapivě až tak hloupý, jak je dnes zvykem. Film divákovi dává doslova sežrat velké množství otázek, které se lidem honí v hlavách - od sexuality, násilí, agrese, manipulace davem až k ovládnutí lodi a získání statusu alfa-samce. S motivy pracuje někdy neobratně, ale o dost častěji právě dost šikovně a v průběhu celého filmu jsem se bavil, současně byl napnutý jak struna a občas mě až mrazilo. Po velkou část stopáže dost přesvědčivý snímek o lidské povaze, která je zakořeněna uvnitř každého, a pomyslném rozdělení lidí na „dobráky a padouchy“, které se s trochou představivosti dá vlastně přirovnat i k dnešnímu rozdělení lidí na 2 covid a anti-covid tábory. Bezprostředně po zhlédnutí jsem nadšený a po prvotní nejistotě jsem dostal slušnou porci napětí, a to doslova z ničeho (54%? za mě výsměch), doporučuju!

Bizár, který mě teda ani nepobavil v rámci komedie, a stejně tak ani nevystrašil/nenadchnul v rámci kult hororu.

No tak tohle bylo teda pěkně nepříjemné a místy až paralyzující. Minimalistický styl pojetí - jedna žena, jedna místnost a jedno zrcadlo, a kolik parády se s tímhle dá udělat. Klobouk dolů, kdyby přitvrdili s nějakým tím gore, tak bych šel i do plné pětky.

Slušná kombinace zajímavého vizuálu, barev a motivů a současně melancholicky a depresivně podaného příběhu. Celé to ale působí tak monotónně a neúderně, ačkoliv by tvůrci chtěli docílit přesně opaku.