TheEvilTwin

Už v momentě, kdy v prvních minutách začaly lítat končetiny malých dětí v lese do vzduchu jsem tušil, že půjde o luxusní zábavu. Pilot navnadil.

I did not see this coming! Solidní thriller, který mi plul úplně mimo radar, ale překvapivě mě už od začátku naplno pohltil a platí zde, že čím méně divák ví, tím lépe, a tudíž nebudu spoilerovat. Mladá influencerka se na dovolené v Thajsku seznámí s neznámou ženou a co se jeví jako nové přátelství a zásah z nebes se po chvíli zvrtne ve slušnou psycho thriller jízdu. Co do originality nápadu sice film není nikterak výjimečný, ale na druhou stranu musím říct, že jsem potěšen, protože tenhle motiv v takové kvalitě tady už delší dobu zfilmován nebyl. Dostaneme sympatické postavy, kvalitní kameru i vizuál a hlavně se na obrazovce celou dobu něco děje a ani na minutu se film nesekne v hluchém místě. Napětí by se v určitých chvílích dalo krájet a pár cool nápadů a vychytralostí hlavní “záporačky” pak už jen přidává body do plnohodnotné čtyřhvězdy. Na neznámou věc určitě poutavá jednohubka.

Pár, který sám nemůže mít děti, se rozhodne adoptovat dvě zvláštní, velmi nábožensky založené albínské děti z kláštera s představou šťastného života. Už od počátku se ale dějí divné věci a s dětmi je něco v nepořádku. Well. Je úplně jedno, jak skvěle tato premisa zní a film může mít sebelepší prvky, děsivé nápady nebo divácky vděčný vývoj, ale co z toho, když ÚPLNĚ VŠECHNO okolo stojí totálně za hovno. Film s děsivými dětmi stojí víceméně z 95% na oněch dětech, a tudíž pokud jsou schopny být dostatečně přesvědčivé, děsivé a brutální, je vyhráno. To se ale v Tin a Tina nestalo a jde o naprostý opak. Herecky nejsou schopny hrát přesvědčivě ani v jedné scéně, působí prkenně a trapně, dialogy jsou doslova k zeblití a působí jak ze školy pro mentálně retardované a já už od prvních minut věděl, že je zle - při třetině z nich se mi chtělo smát, při třetině brečet a při třetině jsem se cítil trapně i za ně a pokládal si otázku, jestli je tohle vážně někdo schopen pustit z postprodukce do světa. Přidejme k tomu neskutečně béčkový look i zpracování a 2 hodiny úmorné stopáže a průser je na světě. Jeden by si řekl, že takhle zábavné téma nejde takhle posrat a že Denver (La casa de papel) by do tak příšerného béčka nikdy nevkročil, ale bohužel. IMDB hodnocení 6,5 mě vážně baví a zírám, jak dokážou být někteří diváci nekritičtí a bezmyšlenkovitě flákat takové hodnocení, jelikož tohle je odpad, katastrofa a ztracený čas.

Řekl jsem to stokrát a řeknu to znova - Polsko je co se týče tohohle žánru úplně, ale úplně jinde než celý zbytek světa a zas a znova dokazujou, že i takhle malá a "nevýrazná" země se dokáže ve filmovém odvětví prosadit ve světové kvalitě. How I Became a Gangster je precizně a poutavě odvyprávěná cesta gangstera z jeho vlastní role jakožto vypravěče, která kombinuje dynamicky natočený příběh, výborné zpracování a audiovizálně dravý styl na pozadí true-based story o vzestupu bosse od dob, kdy byl ještě dítě, až po jeho zavření do tmavé cely. Dojde na akci, na krev, na gangsterské intriky a podvody a hlavně charakterová stránka hlavní postavy je vtahující a takhle charismatický týpek budící respekt vyvolává hrůzu i přes obrazovku. Na Polsko bych řekl až nečekaně vysokorozpočtové a po vizuální stránce by se člověk až divil, jak "dobře" film vypadá a řekl bych, že je právem jeden z nejlépe hodnocených kousků. Polština je opět brutální a zvedá hodnocení ještě o hvězdu výše, protože slovo kurwa bude v divákovi rezonovat ještě pěkný týden po skončení a sice to nedosahuje průraznosti jako loňská Furioza (která byla žánrem ale přece jen úplně jinde), ale na poměry filmů poslední doby je tohle jako blesk z čistého nebe. No ja pierdole dobra rozrywka!

Na co Todd Phillips sáhne, to se mu povede a je to vždycky strašná prdel. A Road Trip se jeho standartům rozhodně nevymyká. Je to místy správně ulítlé a už jak název napovídá, jde o trip, který se tak trochu zvrtne a který přinese víc než dost zábavy. Vidět Stiflera potěší vždycky, všechny hlavní postavičky jsou solidně "své" a úsměvné a ikdyž to rozhodně není žádná převratná komedie a řadí se do toho žánru tuctových, ne až tak zapamatovatelných 90minutovek, u kterých člověk jen vypne a baví se, tak jsem si ji užil. Fajn oddechovka.

Musím říct, že to, jakým tempem se film rozjel a jak se celá první půlka doslova hnala vpřed, mě už od začátku uchvátilo. Jednoduše jakoby z něj šla cítit ta energie podobných krimi detektivek, která mi tady poslední roky chybí a která mě pohltila hned od startu. No a když k tomu přidám vynikajícího Bena Mendelsohna a S. Woodley, kteří jsou oba precizní, ale k tomu navíc i hodně dosud neokoukaní a herecky jako takový svěží vánek do kinematografie, tak jsem vlastně spokojen. Celé vyšetřování, vzájemná chemie detektivů, úvodní střílečka, kdy týpek kosí sniperkou 30 lidí během půlnočního silvestra (!!!) i směr ubírání vyšetřování bylo prostě zábavné a mělo to svoje kouzlo a ke čtyřhvězdě mě vlastně jen trochu trápí posledních 25 minut, kdy jsem se už délkou trochu ošíval v sedačce a dokázal bych si je představit svižnější ,nebo zkrácenější, ale suma sumárum jde opravdu o hodně povedenou (a pro mě neznámo proč) i hodně neznámou novinku, která fandy žánru zákonitě musí potěšit.

Dle recenzí jsem čekal pořádnou hooligans melu a jednu bitku za druhou a s přihlédnutím na fakt, že jde o Rusko, tak tam jsem čekal dvojnásob. Ale Okolo futbola je přesný opak a více než na hooligans potyčky v lese sází na příběh okolo ústřední party, která je překvapivě celkem zábavná a ikonická, takže s tím problém nemám. Když si ale zpětně přehraju onu rvačky, které by měly být hlavní předností podobných filmů, chce se mi smát, jak neuvěřitelně béčkově, nudně a trapně je zde zobrazena - nedojde na téměř žádné záběry, žádnou krev, nic. Příběh 3/5, zbytek ale za řeč nestojí. Celkem brak.

Překvápko!! Hypnotic je film mnoha tváří. Na jednu stranu ne tak dobré, jak by od Rodrigueze mohlo být, na stranu druhou rozhodně ne takový propadák, jak naznačovaly recenze. Z jedné strany nikterak do detailů vyšperkovaný scénář, ale na druhou stranu se teda je na co dívat a celý tenhle koncept "hypnotiků" mě pohltil už od začátku svou originalitou a já se sakra těšil, kam se film vyvine. Stejně tak je film víceméně klasická thrillerová šablonka, ale rozhodně se jí nedá upřít schopnost šokovat diváka a 3 zvraty, které na mě film v průběhu druhé části vytasil, mě teda odrovnaly. Suma sumárum jde o překvapivě zábavnou mysteriozně-thrillerovou jednohubku, která se může pyšnit hodně osvěžujícím nápadem a které k lepšímu výsledku podkopává nohy jen moc zkratkovitý scénář, který na poli 90 minut jednoduše nemůže tenhle koncept dovést k maximální dokonalosti a přidat 60 minut navíc, mířit na vyšší metu a rozjet tenhle příběh ve větším měřítku, mohl to být dokonalý kino blockbuster mixující Tenet, Prokletý Ostrov a Počátek, jenž tady už delší dobu nebyl. Objektivně průměr, ale za sebe jsem vlastně spokojen a při projekci jsem se bavil dostatečně, takže mu tu opatrnou hvězdičku rád přihodím.

CMG je jednoduše legenda a ačkoliv jej někdo nenávidí a jiný miluje, nelze mu upřít to, co dokázal, ať už pro sebe nebo pro MMA jako takové. Před zhlédnutím jsem si říkal "ach bože, zase jeho další ego show" a předpokládal, že vzhledem k jeho dosavadnímu množství dokumentů a autobiografií už tahle 4dílná série nebude mít co nabídnout, ale jsem hodně rád, že jsem se mýlil. Tohle je totiž čisté nahlédnutí do Conorova světa v období mezi zápasy Khabib - Cowboy - Dustin 2 a Dustin 3, které výborně poukazuje jeho sebereflexi a přerod z "trashtalking badboye" do poměrně uvědomělého a vyspělého zápasníka. Nejvíc se mi zde ale líbí detailní zobrazení tréninkových procesů před jednotlivými zápasy, nakouknutí do prostředí jeho rodiny, dětí a hlavně zobrazení celé té omáčky okolo, kterou člověk jinde neuvidí. Fajn, svižná a filmařsky vysoce kvalitní zábava.

Sharon Horgan (Zlé sestry) a Rob Delaney si vytvořili vlastní komediální seriál o... vlastně o úplně běžném páru, jejich běžném životě a běžných denních strastech. Je to příjemně přirozené a lidské, na nic si to nehraje, netlačí na pilu a prostě "jen plyne". Díly mají 25 minut, hlavní dvojka je výborná, jejich klasický suchý britský humor jede v každém díle na plné obrátky a celkově je to ten typický feel-good seriál na rychlé odreagování, na čumendo při vaření, při jezení snídaně nebo jako výplň během dne. Kdo tedy hledá přesně tuhle vypínačku, Catastrophe je ta správná volba. Já jsem spokojen a bavil jsem se dost, ale po první sérii už další vynechám a raději si pustím něco "smysluplnějšího".