TheEvilTwin

Clickbait je přesně ten úžasný typ seriálu, který tady dlouho nebyl - výborná krimi detektivka, při níž se na každý díl divák těší, u každého dílu může hádat padoucha a po celou dobu mu to bude v hlavě pěkně šrotovat. A i když si už předposlední díl myslí, že ho má a že všechny důkazy ukazují jedním směrem, stejně se plete. Jednoduše je to série bez hluchých míst a se spoustou sympatických postav, kde se zvraty dávkují jak na běžícím páse a kde o napětí není nouze, každý díl je perfektně vybudován, příběhově seriál posouvá vpřed a není to žádná nudná vata okolo. Nemám žádně výtky, tohle bylo prostě výborné a do karet seriálu hraje i to, že je to takové divácké friendly téma, které se trefí do vkusu velkému spektru lidí a současně v pozadí kriticky poukazuje na problém online života a seznamek. Dlouho jsem nebyl tak spokojený.

Po roce přichází po úchvatných trailerech na scénu horor mixnutý s Peelem a jeden by si řekl, co by se mohlo pokazit? No, vlastně celkem dost. Po šikovném úvodním rozjezdu se film pohybuje v nejistých vodách, ze kterých by jej mohl zachránit jen precizní konec (ostatně jak je u Peeleho zvykem a na co jsme všichni čekali), jenže samotné finále je tak strašně uspěchané a odbyté, až jako by se tvůrci těšili do závěrečných titulků a divák z kina odchází s pocitem “To je jako všechno?”. Jednoduše zde drasticky chybí Jordanův typický rukopis jako u jeho předchozích snímků, chybí mi zde výrazná nevyřčená symbolika jako u předchozích snímků a ve výsledku se zas a znova dostáváme do začarovaného kruhu jeho typického poukazování na utlačování černochů v současnosti i minulosti. Přesně tohle je to, proč si Peele získal fanoušky, ale rvát to takhle na sílu i do mysteriozního slasher hororu o nadpřirozené entitě Candymana? Pls. Diváci přicházející pro slasher nebudou spokojeni, neboť 60% vražd je mimo scénu a ani zbytek není nikterak originální či brutální, naopak diváci přicházející pro další Peeleho mindfuck podivnost budou odcházet stejnětak zklamaní, protože nedostanou plnohodnotný zážitek jako v Us nebo Get Out. Výsledná věc jakoby vůbec nevěděla, čím chce být, míchá dokupy nemíchatelné a já bych mnohem radši dostal buď jedno, nebo druhé, ale v plné výbavě a se vším všudy, než takhle odfláknutou směsici. Na druhou stranu retrospektivní vyprávění formou loutkových “puppet” scén se povedlo a technicky je film na úrovni, ale pořád převažují negativní pocity, protože ačkoliv Candyman nasadil divákovi do hlavy pár otázek, není to ten výsledek, ve který jsme doufali, a já se ptám, co tím chtěli tvůrci vlastně říct.

Zpočátku je divák okouzlen hlavní myšlenkou, kdy odmítnutá mladá režisérka prokleje svého nadřízeného, který se k ní chová jako k hadru, ale už od druhého dílu to celé upadá až do takové úrovně, že je to prakticky nekoukatelné. Nuda, hrůza, nesmysl a často až slátanina náhodných scén bez významu. Zklamání měsíce?

Jeden z nejočekávanějších marvel seriálů je nakonec jen průměr a na to, jak vysoké byly Lokiho ambice, je to celkem slabé. Tim Hiddleston je naštěstí dostatečně charismatický, aby si dokázal seriál ukrást pro sebe, ale zbytek je takový... meh. Jakoby to bylo na míle vzdálené celému marvelu, celý ústřední motiv časových linií i oné "zlé společnosti" je prostě takový nezáživný, postavy nejsou ani tak zajímavé, jak jsme zvyklí, záporák je ve výsledku trapný a celých 6 dílů se toho až tak moc nestalo. Pro MCU jistě důležitá věc, kterou musí každý divák chtě nechtě zkouknout, ale že by mi Loki něco dal, to ani ne. Neosobité, při zemi se držící a ustrašené jít do něčeho většího - ať už v rámci akce nebo děje.

Naštěstí pro Silencing dokážou Nikolaj Coster Waldau a Anabelle Wallis udržet pozornost a stopáž není až tak přehnaně dlouhá, stejně tak film není nijak natvrdlý či s většími logickými dírami a hluchými místy, takže z něj divák nebude zklamaný, na druhou stranu film ani nijak nenadchne, v žánru nic nového nepřinese a drží se vlastně celou dobu celkem při zemi. Těžko hodnotit, když není prakticky moc co hodnotit - průměr ve všech směrech a výsledkem je nevýrazný thriller, který mi na druhou stranu ale VÝJIMEČNĚ (narozdíl od jiných béček poslední dobou...) nelezl na nervy a neměl jsem chuť jej vypnout.

Asi se s některými uživateli zde míjíme, ale tohle šlo teda úplně mimo mě. Stopáž 2 hodin je i na tyhle 4 historky celkem dost, první tři šly úplně mimo mě, občas jsem se pousmál, občas šla vidět snaha poukázat na některé "špatné vlastnosti" lidí či sociální problémy apod, ale všechno to působilo občas tak béčkově, tak natahovaně a vlastně jakoby příběhy ve výsledku neměly co říct a sám jsem se ptal, co že si z toho mám odnést. Poslední příběh byl alespoň motivem celkem zábavný ve stylu filmu Alibi na klíč, ale i ten při svém postupu do finále pohořel a skončil stejně jako jeho předchůdci. Nebylo to ani tak vtipné, nebylo to úderné, nebylo to něco, co bych chtěl sledovat a jediná moje útěcha bylo čekání na závěr, který stejně nepřišel.

Hodně příjemná černohumorová ulítlá a místy až parodická komedie, jejíž příběh se graduje ad absurdum a od nevinné původní zápletky se děj rozjede do nečekaných končin. Postavy jsou herecky známé tváře a charakterově slušně napsané, společně s příběhem se rozmotávají i jejich tajemná minulost a identita a hned několikrát jsem se fakt od srdce smál. Potěšující jednohubka, ve které je humoru i mrtvol víc, než by divák na začátku očekával. Pegg a Schwimmer prostě umí.

Jestli je něco horší než otřesné béčko, je to ruské otřesné béčko. Nezáživné, nudné, otravné, předvídatelné.

Nakolik mi M. Mann v Miami Vice a Collateral nepřišel až tak úžasný, zde se mi líbil na 100 % už od začátku, a ačkoliv jsem byl k délce 3 hodin (!!!) hodně skeptický, po pár minutách jsem věděl, že bude dobře. Těžko vyzvedávat jen jeden aspekt filmu, protože Heat boduje téměř ve všech. Postavy jsou vytříbené, dozvídáme se mnoho o jejich rodině a celkovém backgroundu, takže dostáváme jako diváci slušný základ, okolo kterého budujeme v průběhu svoje emoce a vlastně chápeme všechny zúčastněné i jejich motivace, ať už z řad detektivů, tak i z řad lupičů. Nehledě na to, že všechny tyhle filmařinky okolo jednotlivých postav jsou dost smysluplné scény a vyplňují slušně stopáž místo nudné vaty okolo, která je vidět v dnešní tvorbě. Herecky je film úplně nekompromisní – mladý DeNiro je výborný, Al Pacino v roli detektiva sedí nádherně a Val Kilmer je můj nový oblíbenec, protože to je herec s jedinečným vzhledem, mimikou i charismatem. Autenticita z filmu stříká, postavy jsou napsané i zahrané výborně, chápeme veškeré jejich pohnutky a myšlenky a akce je taky obstojná, čímž narážím na jediný problém, který jsem s filmem měl. Poslední hodina mi přišla jako taková „doklepávačka“, která šetří akcí a napětím, ale naopak se spíše snaží jen o závěrečné vykreslení vyvrcholení vztahu mezi hlavními postavami a o vytvoření výsledného dojmu z postav, což je škoda, protože kdyby zde tvůrci přitvrdili s ještě jednou akcí, větší přestřelkou nebo vykrádačkou, neměl bych co namítat. Suma sumárum je to ale velmi dobrý film, který už tehdy v žánru neměl konkurenci a myslím, že i dnes by se hledala dost těžko – Mann prostě ukázal, že tohle mu jde a Heat je plnohodnotná akční zábava, která nezaostává v žádné rovině.

Opět úžasná, vtipná a trefná parodie v čele s Leslie Nielsonem. Narozdíl od nových parodií má i celkem oukej příběh, což je v kombinaci s takhle vytříbeným humorem jednoduše divácký sen.