TheEvilTwin

Výborný, energický pilot plný neskutečných hlášek a černého humoru. Guillermo, úplně tupý tydýt, jako sluha upírů, který se na svoji přeměnu těší jako africké dítě na jídlo, tady sedl neskutečně a hlavní trojka upírů je skvělá. Zatím si seirál ze sebe umí dělat srandu a zároveň parodovat ostatní upíří série jako Twilight apod., zobrazuje až absurdně ujeté situace a já jsem se po celých 30 minut od srdce smál. Šílenost na entou, která nedá ani chvilku klidu.

Nechápu, jak může mít Blumhouse v produkci filmy jako Neviditelný, Get Out a další, a potom s propastným rozdílem takové stupidity jako Fantasy Island. A to jsem si myslel, že Black Christmas byly katastrofa, jó tohle bylo ještě tragičtější. Nemá to hlavu ani patu, je to ukecané až hrůza, o atmosféře se nedá ani mluvit a těch 5 herců tomu moc nepomáhá. Raději sledovat hodinové páření motýlů než tohle.

Tvůrci nového výborného Ratu Ilmu Hitam vyměnili černou magii za rodinku ujetých psychopatů, kteří doma krájejí unesené turisty jak v Teleshoppingu a řežba je to slušná. V celém filmu je nadměrný dostatek střev, mozků a krve, ale zato obrovský nedostatek logiky, a to ne ani nějaké intelektuální, ale nedostatek základní logiky. Když tam hold chlápek běhá a na dotyk láme ruce a nohy (ano, doslova se někoho jednou rukou dotkne a zlomí mu holeň???????), tak to není úplně něco, co by diváka nutilo film sledovat. Tohle bohužel nestačí ani v nejmenším a bez základní scénaristické kostry to ani gore nezachrání. Odpad, ale snaha se cení.

Indonéská tvorba jde mimo mě, tady jsem šel do neznáma a nechal se zlákat hodnocením a musím říct, že rozhodně nelituju. Z původních obav ohledně "neherectví" tamních herců zbyl jenom dobrý pocit, protože všichni svoje role zahráli až nečekaně dobře, práce s kamerou skvělá a hudební doprovod tady sedl jak prdel na hrnec. Budování atmosféry po celý film se dařilo výborně a zvrat v závěrečné třetině, který zamíchal kartama, film posunul o krok dál. Koncept černé magie tady dlouho nebyl a některé scény byly dost nechutné a často nevídané, i když otrlejší divák je na ně zvyklý a vyloženě nic nového nezažije. Režisér nešetřil ani děti (obrovský plus!!), červi, brouci, stonožky a hektolitry krve tady tekly ze všech otvorů proudem a popravdě si nepamatuju za poslední dobu film, který by byl na nechutné gore právě tak výživný jako tenhle. Přidejte k tomu nepolevující tempo od 30. minuty a je zaděláno na úspěch. Pro mě je to slušná čtyřka, protože tohle jsem od Indonésie rozhodně nečekal a ta si tak připisuje obrovské plusové body, protože tak solidně zkombinovat žánry se nepovede pokaždé.

Birds of Prey neboli sólovka Harley Quinn je zbytečný film, o který se obrazně řečeno nikdo neprosil (doslova se o něj ale prosil každý, kdo viděl Suicide Squad), ale přece jenom vznikl. Bohužel. Ve finále je to průser jako kráva. Hromada neodpustitelných scénaristických děr, které postrádají logiku, celé se to snaží jet na efekt (s puškou na konfety Harley vymlátí celé policejní oddělení? Ok) místo aby to zaútočilo kvalitní akcí a postavami. Tím se dostávám k dalšímu z mnoha nedostatků, a to tupým postavám, ať už jde o ústřední skupinu nebo snad o nejvíc nezajímavého záporáka v celém DCU. Po celý film to působí strašně dětinsky s na sílu házenýma hláškama, které jsou snad většinou víc trapné, nemá to ani trochu sebereflexe a přijde mi to jako parodie na sebe sama, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, jestli udělat vážný akčnák pro nerd fanoušky komiksů, nebo cílit na dětské publikum. Takhle udělali od každého něco, což prostě nefunguje dokupy. Hrůza a katastrofa těžící jen ze jména Harley Quinn, dokoukal jsem to snad jen z nudy a z nějaké divácké úcty k DC sérii...

Čekal jsem od toho přiblblou vypínací komedii a přesně to jsem dostal. Vzhledem k tomu, že miluju stupidní humor a tenhle typ se mi líbí, vyloženě jsem se filmu nebránil a docela jsem se i těšil. Ve výsledku je to na jednu stranu taková neurážející jednohubka, na druhou stranu je to moc málo “stupidní” a drží se to s humorem místy moc při zemi na to, aby si to člověk měl chuť dát někdy znova.

Místy se to tváří jako plnohodnotné scifi, ale v některých scénách zase jako totální béčko bez nápadu. Problém je v tom, že Underwater má klíčové prvky pro správný podvodní scifi téměř všechny, ale využity jsou všechny jenom MÁLO. Málo klaustrofobii navozujících scén (ze kterých by tady mohli atmosfericky těžit úplně výborně), málo monster a jejich originu, málo kvalitní akce, postavy jsou úplně scénaristicky ploché a nevykreslené a střih často neskutečně chaotický. Většina scén je navíc tak tmavá, že z nich divák vyčte jen obrysy a nepřinese to správný vizuální zážitek. Stejně tak nevím, co vedlo tvůrce k obsazení herecky "mrtvé" Kristen Stewart, která tady byla se svým účesem jak feministická vůdkyně pouličních prostestů vyloženě na facku. Bída a bolest, bohužel nepovedená podvodní verze jemu podobnému Life (2017), který byl o 2 třídy lepší.

Tísnivé drama o alkoholicky závislém pilotovi, který přistane s letadlem, jak nikdy nikdo nepřistál a zachrání svým odvážným kouskem stovku cestujících, kdy následně přichází vyšetřování zahrnující narušení jeho osobního života a mediální odhalení problémů s alkoholem. Atmosféra by se ve filmu dala krájet, Denzel Washington zahrál tak přesvědčivě, že to s ním místy prožíval i samotný divák, a potěší i obsazení vedlejších rolí. Dokonalé psychologické vykreslení a vývoj postav a neustále se převracející morální dilema uvnitř pilotovy hlavy jsou jednoznačně největšími přednostmi Letu a díky nim film ani na chvíli nepolevuje. Výborný závěr to pak už jen završil. Silný a emočně tíživý film, který divákovi současně pokládá existencionální otázky a ždímá z něj city, kde to jenom jde. Maximální spokojenost.

Původně jsem měl strach z tuctového nápadu a vykrádačky Xmenů, ale už po pár výborných úvodních minutách se rozplynul a až do konce jsem seděl zarytý do sedačky. Velkým tahounem jsou mladí, sympatičtí a neokoukaní herci, kteří se dokonale zhostili svých rolí. Svět je výborný, schopnosti nápadité a vizuál obdařených i policejních superbotů je špičkový. Stejně tak děj, kdy je dostatek akce (místy i násilí) a menší prostor se najde i pro citovou stránku. Být trochu údernějšího a konkrétnějšího zakončení, pálím plných 5, protože takhle mě film už dlouho nezaujal a Jeff Chan si u mě šplhnul.

Po delší době slušný útěk z vězení s nejšíleněji vypadajícím Radcliffem, co jsem jej kdy viděl. Napětí by se v některých částech dalo krájet, zato akce bylo pomálu, vězení bylo takové lážo plážo a ani bachaři nebyli bůhvíjak krutí, což je velkým mínusem. Zajímavý nápad s hezkým životním příběhem dvojice bojující v JAR za práva černochů, ale na plnohodnotný zážitek tomu chyběla trocha tvrdší akce. Pro fanoušky podobného žánru povinnost.