Lachtaan

Odvyprávět celý film jen záznamem obrazovky už není zas tak otřelým konceptem, mě to ale stále ohromně láká, už jen proto mi nemohl uniknout právě Profil. A to i převážně kvůli ožehavému tématu islámského fundamentalismu, jehož studiu se rád věnuju už pár let a každý sraz s ním je v jakékoli formě vítaný. Přestože jde o nechutnou metlu lidskosti v regionu světa, který by mohl být jinak tak neskonale atraktivním.

Zhruba 70 % filmu by odpovídalo 70 % i v hodnocení, kdy sledujeme archetypy všech možných povah středoškoláků a místy se toho až tolik neděje, pak ale přijde zlom, kdy se rozjede vážnější nota, snímek se uzemní do niterné konverzačky a ta zprvu nesourodá pětka na vás vyvalí nálož těžkostí, kdy se s mnoha z nich potýkají i současní studenti. Nejlepší věcí, co při sledování Snídaňového klubu pak můžete dělat, je představovat si na každé z postav jejich přesné předobrazy z řad vašich současných či někdejších spolužáků. [viděno na SkyShowtime 20.3.2024]

Režisérka na Oscary nominované Nadějné mladé ženy se rozhodla po emancipaci neústupných žen vyhovět i mužské straně obecenstva a okolo velmi výstředního podivína postavila místy temnou, místy bizarní, ale poutavou satiru na zhýralost té nejkarikaturnější smetánky. Barry Keoghan zraje jako víno a právem patří mezi nejzajímavější představitele současné mladé hollywoodské generace. Chyby se ve filmu bezpochyby najdou, ale po více než 2000 viděných jsem fakt rád za cokoli, co vybočí za zajetých standardů. [viděno na Prime Video 17.3.2024]

Příklad filmu, co každému racionálně smýšlejícímu člověku připomene, v jak dobré době žije. Protože sledovat ta zvěrstva, co se ještě před 60 lety odehrávala v zemi, která se vždy prezentovala jako jedna z nejvyspělejších, není na žaludek každého. Facky na rukou vám budou růst po celé dvě hodiny, ale odměnou se vám dostane neutichající detektivky se skvělým ústředním duem a potvrzením, že tenhle kousek je na vrcholu svého žánru. [viděno na Prime Video 16.3.2024]

Těžký boj s těžkou chorobou, na níž se nikdy nelze úplně připravit, zvlášť v případě někoho, jako hlavní představitelka, která se hlavou a hlavně jazykem doposud živila. Julianne Moore definitivně ve své oscarové roli, nezaostává za ní ale i upřímný Alec Baldwin, který s citem nejvyššího kalibru ztvárňuje milujícího manžela. Jsem vděčný, že si skrze takovéhle kousky zase trochu rozšířím obzory o tématech, co by nám rozhodně neměla být cizí. [viděno na Netflixu 13.3.2024]

Poctivá hra o přežití v rukou rejži, co sice v posledních letech posílá do světa jeden průjem za druhým, ve svých začátcích ale moc dobře věděl, co dělá a díky tomu přinesl obrození populárního hororového subžánru, ke kterému jsem já nikdy příliš netíhl. Úsvit mrtvých to ve mně ale slušně zlomil a rád jednou narazím na něco obdobného. [viděno na SkyShowtime 8.3.2024]

Zelenka je dost osobitý režisér, který jde na věci světově, už jen proto se divím, že v naší jinak tak kontroverzní společnosti jsou díla jako Karamazovi zahalena tak vysokými čísly. Přiznám se, že zrovna na ně jsem tentokrát fakt vsázel a o to víc jsem překvapený, jak mě tohle drama absolutně minulo. Asi nejde o tak neuchopitelnou látku jako v případě Ztraceni v Mnichově, ale pro někoho, kdo se s Bratry Karamazovými doposud nesetkal a kdo asi nemá dostatek mozkových buněk prokouknout onu údajnou genialitu v tomhle filmu, jsou Karamazovi jen dalším pouhopouhým průměrem. Ale skvadru Dejvického divadla mám fakt rád, na ty tu nemám jediné křivé slovo. [viděno v iVysílání 7.3.2024]

Megalomanský opus megalomanského režiséra, který si už od plenek v branži nikdy nebral na paškál zrovna lehká a málo objemná témata. Stopáží nabobtnalá výprava do nelehkého soužití původních obyvatel USA s těmi, co přišli vykořisťovat i za cenu nejvyšší. A hlavně obsáhlá nálož informací, emocí i několika nadbytečných scén, která mohla z kin vypudit obyčejné diváky, ale ty, kteří neadorují jen Lea Dicapria, nýbrž i kvalitní filmařinu, mohla donutit vydržet těch smrtonosných 206 minut. Nebudu lhát, že mi vyhovovalo vidět teď celkem na 4x na streamu a udělat si z toho takovou minisérii. Ale svým způsobem tak působivou, že jsem se přirovnání k nezáživnému Irčanovi bál zbytečně. [viděno na Apple TV+ 3.3.2024]

Ridley Scott nelení a i v tak pokročilém věku stále točí rozmáchlé velkofilmy se zvučnými jmény, nemalým budgetem a snahou o značný otisk do knihovny světové kinematografie. To vše se mu v potřebě oživit pro dnešní publikum životopis o jednom z největších vojevůdců všech dob vskutku daří, ale kromě výborně nasnímaných bitevních vřav a poukázání na Napoleonou životní lásku mám stejně, jako většina ostatních, pocit, že se ta epochální výprava dala celá natočit poutavěji, více stmeleně a tak, aby se nedala považovat za zklamání a nepropadla do takto nízkých, byť bohužel odpovídajících čísel. [viděno na Apple TV+ 2.3.2024]

Měl jsem předem připravené hlášky typu "Bůh obdaroval člověka zrakem, aby mohl jednou vidět tenhle film", na konec s nimi prozatím šetřím, protože druhá Duna je epickým veledílem, na které se vyplatilo počkat a užít si ho na největším plátně, co v Česku máme, ale nemůžu se ubránit pocitu, že mě neroznesla na kopytech tak jako před 3 lety jednička a že opravdu slouží jako spojovací můstek v trilogii, kterou teprve završí to, z čeho nám všem bude padat brada. Pětka je tu ovšem naprosto na místě, nebyly ve filmu momenty, kdy bych přemýšlel nad jiným hodnocením, po stránce vizuální a hudební opět stojíme tváří v tvář milníku současné kinematografie. Tak snad Denis upřednostní dovyprávění rodu Atreidů před plánovanou Kleopatrou. [viděno v Cinema City IMAX Flora 1.3.2024]