Lachtaan

Novinka ČT, která hned od začátku upoutala mou pozornost, zaujala mě hlavně svým sociálním přesahem a vsadila i na poutavé obsazení, co dokázalo trpkou synopsi vybalancovat i do úrovně milého humoru. Za větší highlight, než řádné zviditelnění všech strastí spojených s rakovinou, považuju hlavně konečné prosazení Alžběty Malé, co mě už tak zaujala v kraťoučkém seroši Pět let. Jen ať na základě té obrovské sledovanosti nenapadne nikoho navazovat.

Viděno už kdysi dávno v období premiéry, kdy zde vzniklo rozdělení na série, jelikož se dle sledovanosti očekávalo navázání. Až nedávno byl seroš nadobro ukončen, dělení na řady logicky zmizelo, takže musím hodnotit znovu. Na kult filmu, z něhož Ratchedová vychází, se tenhle příběh nechytá, já jsem ovšem velkým fanouškem trpkých dramat z děsivého prostředí léčeben a to mi tahle (dnes už) minisérie doručila na poli všech 8 epizod. [viděno na Netflixu]

Ve třetím partu rodiny nejslavnějších funebráků se dost polevilo v celkové atraktivitě jednotlivých linek i epizod a semtam jsem se už bohužel nudil, stále je ale rozehráno tak, aby mi jednou Fisherovi ještě chyběli, takže pořád nechávám za 4. Jen mi to všichni dluží do příště. Věřím dle zdejších čísel, že nadcházející řady budou poutavější. [viděno na Netflixu]

Medvěd přispěchal s druhou sérií, se kterou se trochu uzemnil v netradičním pojetí, jímž leckoho zaujal, stejně tak mohl někoho odradit v řadě první. Ale díky tomu, že se tu prodloužilo o dvě epky a hrálo se se stopáží, jak bylo zrovna potřeba, dostavili jsme se i k příběhům vedlejších postav, prohloubili si pochopení jejich charakterů a nejeden díl dokázal díky tomu až dojmout k slzám. Neodpálily mě všechny epizody, ale hlavně posledních pár je opravdu vrcholem současné seriálové tvorby. Už teď se těším na léto a další dění. Po té emotivní síle v závěrečném aktu nás nečeká nic malého. [viděno na Disney+]

Nástupce populárních Boys jsem nejdříve nechal prošumět kolem, nakonec se mi po té explicitní akci zastesklo a ještě před červnovou premiérou čtvrté řady výše zmíněného jsem musel Gen V nakonec dojet. A vzhledem k tomu, že teen prostředí, které nesmrdí patosem, mám stále rád, nebyl zde jediný díl, co by mi jakkoli vadil. I ten neznámý cast hraje dost prim, sázka na camea je zde trochu kalkulem, ale samosebou potěší. Druhou řadu ocením. [viděno na Prime Video]

K nepoznání slizký Brad Pitt ve své asi nejdivnější roli, která mu ale paradoxně dost sedla, stejně tak jako snaha o ten správně vidlácký texaský akcent. Davida Duchovnyho jsem možná dosud nikde neviděl, za to Julliete Lewis ano a nevím, zda se na ní tak ujeté, byť přesné role nikterak nepodepsaly. Konec je sice trochu ukvapený, ale to všudepřítomné napětí mi celou dobu připomínalo pocity z Mysu hrůzy. A to je známka dobrého filmu. [viděno na Prime Video 25.2.2024]

Přestože baseballu rozumím jako koza petrželi, tenhle vhled do vzestupu Oakland Athletics mě svým způsobem vtáhl a nejen díky bezchybnému Bradu Pittovi jsem si alespoň přiblížil další ze sportů, o nichž jsem vždy věděl maximálně tak, odkud pocházejí. Neříkám, že jsem neměl v některých pasážích problém s udržením pozornosti, ale ten netradiční pohled spíše na manažerskou stránku věci, nikoli primárně na tu z hracího pole, dost cením. Natočit ji tak, aby nenudila, považuju za umění. [viděno na Netflixu 23.2.2024]

Milé drama o vzniku jednoho z nejhezčích pohádkových příběhů, s nimiž jsem mohl vyrůst. Sice jsem viděl nejednou pouze hranou verzi z roku 2003 a pak dost poupravenou variaci v seriálu Bylo, nebylo, i tak ale Petra Pana a jeho Zemi Nezemi obdivuju a Marc Forster mi s fakt příjemným ansámblem ukázal, jak tehdy celý nápad vznikl. Čím je člověk starší, tím má Johnnyho Deppa raději v těch uvěřitelnějších, méně extravagantních rolích. A tady jsem mu žral každičký moment. [viděno na SkyShowtime 22.2.2024]

Už nějaký ten pátek se považuju za diváka, co rád uhne od mainstreamových blockbusterů a dá šanci netradiční artovce, jelikož originalita je v tomto přesyceném odvětví zatraceně potřeba. Každý výstup z komfortní zóny má ovšem své meze a ačkoli studiu A24 dost fandím a viděl jsem od nich nejeden film, co mi skutečně zaujal, Zóna zájmu je na hony daleko za hranicí snesitelnosti klasického smrtelníka a já jsem z kina snad nikdy neodcházel víc zklamaný, zmatený a znechucený. Jestli si tohle dokázal někdo zcela nezaujatě užít a vůbec z toho až otravného záběrování něco odnést, nechť mi to prosím vysvětlí. I ta práce se zvukem a hudbou je tu spíš na pěst. Budu si to muset zahojit nějakým klasickým Hollywoodem a to říkám opravdu nerad. [viděno v Cinestar Plzeň 21.2.2024]

Nevím, co Luke Besson před a během natáčení hulil za matroš a už vůbec nevím, co si šlehli ti, kteří Lucy vyhnali do tisícovky nejoblíbenějších, ale já se u téhle (díky bohu) kraťoučké směsice nepřehledné akce a jakéhosi pokusu o reflexi na děsivost spojení kapacity mozku a lidské evoluce místy až znechucoval, především to CGI bolí, i když koukáte ve Full HD. A ani to hraní vám tu nedokáže nikdo prodat, třebaže tu máme minimálně dva áčkové herce. Na papíře to mohlo vypadat působivě, výsledek se ale hodně minul účinkem. [viděno na Prime Video 15.2.2024]