Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Horor

Recenzie (3 014)

plagát

Cimrmani zblízka (2024) (TV film) 

Divadlo Járy Cimrmana miluju, všechny hry jsem viděl několikrát a ještě několikrát uvidím, ale u tohoto dokumentu ze zákulisí mi přišlo, že tentokrát jsme se toho nového příliš nedozvěděli, zvlášť pokud vycházíte z pozice jako já, kdy toho kolem té naší české cimrmanologie víte poměrně dost. Radši si ji připomenu skrze ony hry, případně filmy, na kterých pánové dělali společně. [viděno v iVysílání]

plagát

Jedeme na teambuilding (2023) 

Prototyp novodobé české komedie, která vás trailerem donutí opustit Česko a zrušit si i zdejší občanství, aby vás nikdo nespojoval s tak ohyzdnou kinematografií, když ale film posléze přeci jen kvůli jeho nabubřelé slávě zkusíte, plány na dobrovolný exil zrušíte. Jedeme na teambuilding je skutečně velká volovina, kterou nelze brát na žádnou váhu, přeci jen se u toho ale s rodinou párkrát zasmějete a budete rádi, že Marianková po Známých neznámých nijak extrémně nepolevila. Jen těch závěrečných cca 15 minut je na úrovni filmařiny dětského tábora. [viděno na Netflixu 29.3.2024]

plagát

Chlapčenstvo (2014) 

Linklater dokázal už Before trilogií, že obyčejné náměty z obyčejného života umí přetvořit do neobyčejných filmů a ani Chlapectvím téhle své pověsti neudělal ostudu. Vlastně se tu na poli vražedných 160 minut nestane nic zásadního, ale jako sonda do života všedního texaského kluka od počátku základky až po vysokou funguje důstojně. Obsazení je skvělé a finta točit to sáhodlouhých 12 let se stejnými herci je tím aspektem s velkým A, co dělá Boyhood tak výjimečným. [viděno na SkyShowtime 26.3.2024]

plagát

Demolice (2015) 

Jeana-Marca Vallée je věčná škoda, tenhle týpek dokázal kdejaký neotřelý námět přetavit v pozoruhodný film, kdy výjimku netvoří ani Demolice, byť je místy až tak moc bizarní a ve finále poměrné zkratkovitá, že jí osobně ta modrá čísla musím přát. [viděno na Netflixu 24.3.2024]

plagát

Profil (2018) 

Odvyprávět celý film jen záznamem obrazovky už není zas tak otřelým konceptem, mě to ale stále ohromně láká, už jen proto mi nemohl uniknout právě Profil. A to i převážně kvůli ožehavému tématu islámského fundamentalismu, jehož studiu se rád věnuju už pár let a každý sraz s ním je v jakékoli formě vítaný. Přestože jde o nechutnou metlu lidskosti v regionu světa, který by mohl být jinak tak neskonale atraktivním.

plagát

Snídaňový klub (1985) 

Zhruba 70 % filmu by odpovídalo 70 % i v hodnocení, kdy sledujeme archetypy všech možných povah středoškoláků a místy se toho až tolik neděje, pak ale přijde zlom, kdy se rozjede vážnější nota, snímek se uzemní do niterné konverzačky a ta zprvu nesourodá pětka na vás vyvalí nálož těžkostí, kdy se s mnoha z nich potýkají i současní studenti. Nejlepší věcí, co při sledování Snídaňového klubu pak můžete dělat, je představovat si na každé z postav jejich přesné předobrazy z řad vašich současných či někdejších spolužáků. [viděno na SkyShowtime 20.3.2024]

plagát

Saltburn (2023) 

Režisérka na Oscary nominované Nadějné mladé ženy se rozhodla po emancipaci neústupných žen vyhovět i mužské straně obecenstva a okolo velmi výstředního podivína postavila místy temnou, místy bizarní, ale poutavou satiru na zhýralost té nejkarikaturnější smetánky. Barry Keoghan zraje jako víno a právem patří mezi nejzajímavější představitele současné mladé hollywoodské generace. Chyby se ve filmu bezpochyby najdou, ale po více než 2000 viděných jsem fakt rád za cokoli, co vybočí za zajetých standardů. [viděno na Prime Video 17.3.2024]

plagát

Horiace Mississippi (1988) 

Příklad filmu, co každému racionálně smýšlejícímu člověku připomene, v jak dobré době žije. Protože sledovat ta zvěrstva, co se ještě před 60 lety odehrávala v zemi, která se vždy prezentovala jako jedna z nejvyspělejších, není na žaludek každého. Facky na rukou vám budou růst po celé dvě hodiny, ale odměnou se vám dostane neutichající detektivky se skvělým ústředním duem a potvrzením, že tenhle kousek je na vrcholu svého žánru. [viděno na Prime Video 16.3.2024]

plagát

Pořád jsem to já (2014) 

Těžký boj s těžkou chorobou, na níž se nikdy nelze úplně připravit, zvlášť v případě někoho, jako hlavní představitelka, která se hlavou a hlavně jazykem doposud živila. Julianne Moore definitivně ve své oscarové roli, nezaostává za ní ale i upřímný Alec Baldwin, který s citem nejvyššího kalibru ztvárňuje milujícího manžela. Jsem vděčný, že si skrze takovéhle kousky zase trochu rozšířím obzory o tématech, co by nám rozhodně neměla být cizí. [viděno na Netflixu 13.3.2024]

plagát

Úsvit mŕtvych (2004) 

Poctivá hra o přežití v rukou rejži, co sice v posledních letech posílá do světa jeden průjem za druhým, ve svých začátcích ale moc dobře věděl, co dělá a díky tomu přinesl obrození populárního hororového subžánru, ke kterému jsem já nikdy příliš netíhl. Úsvit mrtvých to ve mně ale slušně zlomil a rád jednou narazím na něco obdobného. [viděno na SkyShowtime 8.3.2024]