Lachtaan

Mé přesvědčení o tom zhlédnout všechny komedie nezaměnitelného Leslieho Nielsena se rozplynulo okamžitě při spuštění ptákovinky jménem Pan Magor. Nepochopil jsem děj, nepochopil jsem pointu, nezachytil jsem důvod, proč je snímek z části animovaný. Vedle Agenta WC40, Utopence na útěku či legendární a stále nejzábavnější parodie Bláznivé střely je tohle obrovský krok vedle. Škoda, že si pan Nielsen po tomto přešlapu již nikdy reputaci nevylepší.

Mrazák jako výplach sovětské tvorby, které mělo být zakázáno plodit filmy, dokud Svaz nepadnul. Naštěstí jsem se kromě téhle pro mě ve všech směrech nezáživné 'pohádky' s ruskou kinematografií setkal je prostřednictím Jen počkej, zajíci. Tenhle seriál jsem naopak miloval, v době, kdy jsem jej denně sjížděl, jsem neměl sebemenší tušení, odkud pochází. U Mrazáka jsem se to dozvěděl hned a každým rokem, každou jeho reprízou brečím, že zrovna něčím takovým zaplňují pohodový vánoční program. Nezáživné, nudné, hrozivé.

Kravina nad kravinu, to jsou přesně americké rodinné komedie. V první dekádě tohoto tisíciletí ale v televizi nic jiného neběželo a právě toto období bylo tím, kdy jsem já vyrůstal. Takže mě neminulo mluvící Babe, naspíděný Stripes ani rozmanitá Šarlotina pavučinka. Ze všech těchto rodinných kýčů jsou Cats & Dogs asi jediný vtipný kousek, který bych si dal možná ještě v nynější době. Jen bych byl velmi opatrný, jestli chci oběma (velmi podobným, co se týče zábavy) dílům věnovat svůj omezený čas.

Možná nejhůře hodnocený film série, pro mě však jediný kvalitní a v rámci sportovního dramatu zajímavý. Ti, kteří uznávají Scotta Adkinse jako herce, asi cosi nemají v hlavě v pořádku. Kdyby se Wesley upsal všem čtyřem částem, byla by to akční řežba, kterou bych si oblíbil. Po zkušenostech s oběma pokračováními se Scottem, rovnou zavrhuji příležitost podívat se na loňskou čtyřku.

Hrůza a děs. Kreslený Spongebob je jednou z nejpropracovanějších postav animovaného seriálu současnosti i paradoxně ruku v ruce s tím, jak je vlastně jednoduchý. Jeho televizní dobrodružství přímo zbožňuju už dlouhá léta, líbil se mi velmi i jeho televizní film s jedním kontinuálním příběhem. Ale tenhle 3D výplach s nemožným Banderasem jako Kapitánem? Sorry, ale možná i jedna hvězda byla mnou udělena jen ze shovívavosti. Už nikdy víc, taková ubohost se snad nemůže líbit ani malým dětem, kterým je pochopitelně primárně určena.

Veškeré kouzlo původního filmu je pochopitelně vytraceno. Mě ale už od malička štval "otevřený" konec prvního dílu a dlouhé hodiny jsem bloumal nad tím, co se s postavou Václava Kopty mohlo stát. U některých vybraných postav jsem se před léty vyděsil, když se před mýma očima objevily o 25 let starší. Nelze filmu zazlívat, že se pan Tauš vydal směrem, kde více tlačí na rány života a nesplněné sny, než na tu jeho komickou stránku, jež líčil mezi dospívajícími gymplány pan Smyzcek. Neshazoval bych film až tak hluboko, jako volné pokračování neurazil. Je na něm špatné pouze to, jak je vidět snaha o ždímání ambic, které nastavil o pětadvacet let mladší díl.

Hláškami křížem krážem protkaná, o velmi líbezně hrající tváře obohacená. Pravděpodobně nejlepší komedie minulého století, se kterou jsem prozatím měl tu čest (sice jsem jich viděl prozatím pomálu, ale Sněženkám prostě fandím). Můžu jí vidět dvakrát do roka a nikdy ani na chviličku neomrzí. U spousty ostatních filmů by mi při x-tém zhlédnutí vadilo, že již mohu předvídat nadcházející scény. U Sněženek a machrů jsem za to naopak rád a bavím se tím rok co rok.

Stojí za tím Spielberg s Jacksonem a pochopitelně i jeden z předních pánů filmové hudby John Williams. Mně ovšem toto zpracování jaksi vůbec nesedlo, nevím, zda je to tím, že jsem vyrůstal na klasických kreslených verzích z šedesátých let. Ty pro mě měly kdysi o mnoho větší kouzlo, které novodobý pokus o 3D formát nepřeválcoval. Uvítám dlouho slibovanou dvojku, ale v případě těchto remaků odmítám být objektivní.

Ačkoli si mohou a pořád stále budou mnozí stěžovat, s jakou otřesnou pohádkou Troška zase přišel, já jsem se napoprvé v kině fakticky bavil. Josefíková je pěkná a talentovaná herečka, jediná její role, jež mi nesedla, je postava ve Vejšce. Šanda mi moc výrazný nepřišel, ale takový pan Němec by mi naháněl mírnou hrůzu možná i ještě nyní. Jednoduše jedna z těch hezčích pohádek za poslední léta v naší kinematografii, rozhodně lze říci, že válcuje jakékoli pokusy České televize o její každoroční trio nových televizních kousků.

Doby, kdy bych od Gayostormu cosi očekával, jsou již naštěstí zaneseny prachem času. S Butlerem můžu smlsnout sebepatetičtější film, návrat ke katastrofickým kořenům se mezi ně řadí také. Kromě jeho nenahraditelného hraní i příjemné role Jima Sturgesse jsem si ale neodnesl zhola nic. Jako katastrofický biják to bylo nedostačující, jako politický thriller málo gradující. Takový Garcia na výbornou. Jen mi strašně vadí úsměvná kuriozita, že si jej od zhlédnutí francouzského Co jsme komu udělali stále pletu s Christianem Clavierem.