Sněženky a machři

Známá oblíbená a úspěšná komedie z jednoho zimního výletu na hory, kterou snad musel vidět každý, minimálně znát jí je povinností, no a já jí opravdu poprvý viděl až teď (rok 2008). Nevadí stane se, alespoň konečně znám hlášky, které slyším dennodenně a nechápu jejích účel. Sněženky a machři jsou rozhodně fajnovou komedií, kde Suchoš jako mlaďas kouzlí opravdu nádherně, ale fakt je, že všichni jsou takoví jaloví a je to opravdu ta pravá zábava, která pobaví i dnes. Já se teda smál s radostí i když první půlka byla rozhodně lepší než samotná druhá část. --- Pan Prtko? - Ne Prtko. Brťka! - Prťka. Pane Prťka, vydržte u aparátu, moment, přepojím, ano. Vydrž, Prťka, vydrž! (24.02.2008)

Zajímavý je, že mezi mým lyžákem a tímhle filmem je skoro 20 let a v podstatě vůbec nic se za tu dobu nezměnilo. "Pašování" a ukrývání alkoholu, ignorování večerky, šílení učitelé na výletech na běžkách, vybavení pokojů na chatě... Prostě skvělá komedie ze života, Snowboarďáci se můžou jít zahrabat, tohle je realita! (31.12.2009)

Klasiky nikdy není dost. Psát donekonečna o přednostech tehdejší tvorby, o specificích doby dnešní a tehdejší, o kvalitní režii, výborných hereckých výkonech, krásných krajinných záběrech atd, atd., postrádá věcný smysl. Psát donekonečně znamená totiž to nejhorší, co si lze představit: opakovat se. Pohled na tehdejší mladé - dnes už i dost nemladé herce - je dalším z těch skličujících příkladů, které vypovídají tolik a tak jednoznačně o tom, že točit dobré filmy pro mladé předpokládá nejen alespoň základní profesionalitu, ale i cosi navíc ... , cosi, co lze nazvat srdcem, svalem, který je i symbolem. A také citem a láskou k tématu, tedy tím vším, co, prolne-li se v ideálním tvaru, přerůstá do skutečného umění. A tím MACHŘI opravdu jsou. I s těmi tak trochu kopretinovými SNĚŽENKAMI. (14.06.2008)

Úžasná komedie ze studentských let. Nádherné duchaplné věty, které chytají za srdce a nutí druhé přemýšlet, jako například: S tím, čeho se na nás dopustili druzí se už nějak vyrovnáme, horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami. Natočeno v roce 82 a každý si řekne, že je to jako tam odjet dnes, stejné průšvihy, stejná zábava. (05.07.2011)

... Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak smíříme, horší jeto s tím, čeho jsme se dopustili sami na sobě... Lidi jako je Radek budu dycky respektovat... Být tim, čim doopravdy jsme, neni nic lehkýho a v pubertě už vůbec ne. V každym se to pere a málokdo se dostane tak daleko, aby se nechoval tak, jak se od něj očekává, ale tak, jak to cítí.. Pro mě hrozně důležitý téma, ač postavený v kulisách lyžáku souškovacího období... Edit: Jak tak koukám na ostatní komentáře, tak jsem vlastně úplně zapomněl, že to je i výborná komedie! :-D Jsem se holt nechal strhnout tim koncem no... (13.09.2008)