alchac

Černočerná a ani vzdáleně korektní nálož dánského humoru o nevšedním tumoru, kterážto měla za následek kruté týrání mé bránice a několikrát téměř pomočené podvlíkačky.

No, tak přehnané jásání zatím sice není namístě, nicméně snad tedy konečně i v zámoří začínají pomalu přicházet na to, že přílišné experimentování (a to zejména s LSD) v natáčení westernů rozhodně neprospívá věci, a že vlastně úplně postačí uvařit poctivou porci špaget a rajským protlakem nešetřit. A kdyby se uvedeného pan Západ důsledně držel, pálil bych nyní nekompromisně všemi pěti, přičemž bych možná dokonce i oko přimhouřil nad obsazením pro klintovského Blonďáka naprosto nevhodného, hnusně přislizlého pana Jestřába. Rovněž ona zjevná džondikovská inspirace při páchání zápletky mě mírně nadzvedávala, stejně jako v poslední třetině neumětelská snaha hrát si na Tarantina, kterážto vyzněla silně blbečkovsky. Na druhou stranu nemohu přehlédnout zjevnou snahu oprášit Leoneho a Corbucciho klasiky, a to i prostřednictvím stylově klasické hudby, pročež povyšuji tyto povislé dvojky na solidní trojky a budu doufat, že příště už to konečně klapne.

Ale musí se zase nechat, že autorka umí dokonale uplést z odcizeného hovna (hoven (a někdy již dokonce několikrát recyklovaných!)) bič a ještě s ním velmi zvučně a efektně zapráskat. Čekal jsem to sice horší, ale možná to bylo i tím, že, jsa stižen vadou sluchu, jsem nerozuměl úplně všemu a titulky v chalchštině jsem ne zcela stíhal číst. Takto tedy lepší dvojka a bohatě stačilo, nášupu si nežádám. Ovšem v tradičních kožených úborech nastoupivší kouzelnické Geheime Staatspolizei pobavilo, to zase jo! Skoro bych byl i zvědav, zda tam vrchní prznitelka fantasy příště nelupne rovnou abrakadabraka Himmlera. Ačkoliv počkat - ten tam vlastně byl taky!

Šňup sem, šňup tam a hle, zrodila se famózní seriálová záležitost, jejíž už tak silně nadprůměrné kvality pozvedává Vágner Mouřenín v roli jeho Escobaronstva do naprosto Elitních výšin. Ten chlap to zahrál tak neskutečně skvěle, že v první sérii z něj běhá mráz po zádech, zatímco v posledních dílech druhé tomu velkořezníkovi, vedle kterého i Ládínovic Usáma vypadá jako atentátnický nedouk, skoro fandíte! Ergo pokud někdy praští s hereckou profesí, v Medellínu mu místní farmaceutický průmysl jistě rád nabídne místo předsedy holdingu. A přestože jsem se silně obával toho, zda se absence El Padrona negativně nepodepíše na kvalitě calijské třetí série, tak ta je kupodivu snad vůbec nejlepší.

Sám sobě se divím, proč to vlastně dělám. Byl jsem si dopředu na 99,9999... % jist, že budu opět obnešťastněn nějakým Hladově Divergentním Potratem, jak již ostatně poznamenal kolega kulyk, nicméně i tak jsem se s kapkou naděje v žilách (a větším množstvím vodky tamtéž) rozhodl to prubnout a pokusit se v žumpě pod oddělením pro gastrointestinální choroby hledat zlatý nuget. Nepřekvapivě jsem z té senkruvny vylezl podělán od hlavy až k patě a obdařen odérem, který na tři kilometry spolehlivě zabíjí tchoře, přičemž na několik zlatých žil jsem sice vskutku narazil, ovšem tržně bych je zhodnotil tak nanejvýš u koprofilů nejčvachtavějšího ražení. Výše uvedenou charakteristiku tedy ještě doplním v tom smyslu, že namísto Labyrintu bylo tentokráte přimícháno vydatné množství filmového zprznění Endera, pročež jsem byl zase jednou silně zhnuseným svědkem toho, jak mimozemské invazi hrdinně čelí půltucet špinavců předmaturitního resp. předškolního věku. Tvůrci si taktéž marketingově velmi prosíravě nabili na minimálně dvě další pokračování, což mi již nyní působí těžké trauma. A tak tedy na závěr kladu zásadní, zoufale zásadní, otázku - kdy už tahle bestiální tortura fanoušků sci-fi starších 30ti let a s IQ přesahujícím rozkvetlý trs brambor probůch skončí?!?

Také máte rádi seriály se zajímavým a neotřelým námětem, promyšleným dějem, vymazlenými dialogy, inteligentní a pokud možno překvapivou pointou, se skvěle napsanými, obsazenými a zahranými postavami, bravurně režijně zvládnuté a podbarvené kvalitním soundtrackem? No tak to se rozhodně tomuto nepříliš povedenému hybridu Akt X, Dósnova světa a Heryho Potrata vyhýbejte jak cikán lopatě. Jako notyvole. Např. i v realitu proměněné sci-fi takového kalibru, že v Oválné zasedne kačer Donald, snad ještě pochopit dokážu, ale že má tento opravdu velmi, velmi průměrný recyklát snad všech dostupných hororových klišé, cílící nepokrytě na dorost (čemuž je žel debilita díla opravdu silně poplatná) v okamžiku psaní tohoto výlevu 91 % a válí si své zatuchlé a povislé pozadí na trůnu pro 20. nejlepší seriál databáze, na to je kapacita mé mozkovny hrubě nedostačující. Buď se tedy veškerý můj dobrý vkus odebral nenávratně do věčných lovišť, nebo se drtivá většina recenzentů tohoto paskvilu totálně zbláznila (žel včetně několika mých oblíbenců - jste spadli z jahody na znak, ne???).

Výtečný seriál, který bych si býval hned po zhlédnutí lupnul do toptenky. Vnímavější z případných čtenářů nicméně již díky užitému podmiňovacímu způsobu tuší podminování nějakým tím "ale." Inu, je tomu vskutku tak. Ona svinská vodíkovka jest bohužel neřádsky zakopaná až v posledních cca 5ti minutách posledního dílu seriálu (resp. přesněji řečeno posledního dílu druhé řady, aby náhodou můj komentář neztratil na aktuálnosti v případě, že by někdy někoho napadlo tento brutálně zmrzačený skvost exhumovat), což mě tedy přiznám se konsternovalo, až téměř epicky nasralo. Dokonce si troufám říct, že jde o to nejodpornější finální zabití dojmu z celého serajlu, se kterým jsem se kdy setkal a doufám, že vejde jako odstrašující příklad do učebnic pro studenty proktologie. Dále mírně brojleruji, takže kdo se chce dočkat stejně překvapivého znechucení jako já, nechť nyní vyzvrátí svého zraka někam jinam. V pranýřované poslední epizodě nepřekvapivě dojde ke konfrontaci záporného a kladného hrdiny, ke které série směřovala od svého prvopočátku. Na tom by samozřejmě nebylo nic výjimečného, kdyby ovšem po oné konfrontaci autoři její výsledek v podstatě naprosto neznegovali, čímž de fuckto vrátili děj do časového bodu nula. A ani to by ještě nebyl sám o sobě ten největší průser, kdyby ona konfrontace nebyla celou dobu prezentována jako generační vyvrcholení boje Dobra se Zlem, které tam věštil ze své aktuální porce halušek pomalu každý, kdo měl do prdele díru. Takto, i kdyby autoři nakrásně počítali s další sérií, totiž z předchozího úplně všeho udělali totální snůšku blábolů a planého exhibicionismu. No tleskám o sebe pytlíky na zvracení. Rada na závěr - poslední díl dokoukejte cca do poloviny, pak to vypněte a konec si následně raději domyslete sami. I přes tento hanopis (a silně černoprdelnický odér) totiž dle mě jde o silně nadprůměrnou seriálovou záležitost (proto také hodnotím čtyřhvězdou), kdyby ovšem - viz výše.

Dýchavičný, Němcem stižený taky(skoro)německý Maratonec Kryštof, an hodinku a půl nahání starého známého od elektrikářů? Řeklo by se stokrát recyklovaná inkontinenční plena, leč závěrečné setkání nad cyklonickými vzpomínkami zavánějícím šálkem kávy to divže nevytáhlo na plný počet.

Veni, vidi, více již ovšem netřeba. Nikdy. Neb co zpočátku vypadá na Kohnovsky nápaditou, neotřelou a výborně obsazenou (až na toho prasoxichtího náčelníka komančů) komedii, se zhruba po jedné třetině zvrhne v exhibici trapné samoúčelnosti, u jejíhož sledování mi pointa zřejmě podivně odstepovala s Internacionálou na rtech do Moskvy. Přítomnost monsieur Gustava navíc fungovala jako nepříjemná připomínka toho, že pokud by bylo přidáno více budapešťské pomazánky, mohlo to být o parník lepší. O ponorku.

Tak nám zase zabili Heydricha, pane Švejk. Akorát to tentokrát naředili takovým množstvím extra sladké kokakoly, že teď lítám u stropu jako balón. A tak Gestapo tentokrát Kubiše s Gabčíkem moc nehoní, zato oni honí sukně, žel skoro celý film, Kubiš, jsa v Anglii školený paragán, se bojí vystřelit a vůbec se nám ta chasa paragánská chová tak nějak jako pacoši s maniodepresivní psychózou, načež si však přece jen odskočí roztřeseně (řekl bych přímo Nesmiřitelně) zaatentátničit, v kterýžto momentu už jsem úpěnlivě očekával, kdy dojde na tu poslední kulku a v kryptě se zjevivší Geislerka ve mně vyvolala urputnou chuť na pilulku s likérem z hořkých mandlí. No, velmi, velmi milosrdné tři.