Slarque

Rodinné anime s poučením pro děti dost zaostalo za mým očekáváním. Jakoby se autor občas snažil z naší reality vyrazit do fantastických světů, jaké vytváří třeba Mijazaki, ale vždycky se radši vrátil do naší obyčejné současnosti. To už mi přijde lepší napsat scénář z reality bez fantastických prvků.

Začátek vypadal nadějně, ale na cestě k happyendu se to nějak zvrtlo. Pitvoření dvou čarodějnic či klopýtání hrobařových pomocníků po lese s rakví se poněkud tlouklo s existenciálními či hororovými motivy. Jan Budař si zkrátka všechno vymyslel i natočil sám, což byla chyba. Měl do procesu zapojit i někoho, kdo by měl od látky trochu odstup. Na druhou stranu, třeba Ondřej Vetchý byl výborný a vypadal, že si roli užívá (50%).

Loutkový rodinný film má promyšlený příběh, který dokáže předávat poselství nejen dětem. A přitom zůstává hravý i srozumitelný. Tohle by měla o Vánocích vysílat Česká televize místo těch pohádek s mnohokrát recyklovanými náměty!

Černobílý pohled do života hospodářských zvířat na farmě se zcela obejde bez lidí. Gunda a její selátka asi celou hodinu a půl neutáhly, tak chvíli sledujeme nějaké kury či dobytek. Oboje mi tam přišlo trochu mimo koncept. Možná jsem to měl vidět v kině, v televizi to dvakrát nezaujalo (70%).

Možná je to tím, že jsem o Jizerských horách mnohé nevěděl, možná se Viktor Kuna od dokumentu o Krkonoších něco navíc naučil, ale tenhle film mi přišel lepší. Pořád je didaktický a snaží se pojmout historii i současnost hor po všech stránkách. Každopádně za vidění rozhodně stojí (70%).

Hlavní hrdinka je krásná, divačkám se může líbit i její mužský protějšek, až by jim divák přál film se scénářem, který z nich obou i diváků nedělá blbce a utáhne aspoň 80 minut filmového času. Chápu, že vymýšlet každý rok novou pohádku je složitý úkol, ale tohle bylo vážně slabé.

Taková typická vánoční televizní pohádka. Při sledování neurazí, ale za týden si na ni nevzpomenu. Jako obvykle je na vině nevyrovnaný scénář, který na více úrovních nedává smysl (nejvýraznější je to na titulní postavě). To se pak herci i režisér mohou snažit, ale výsledek to příliš neovlivní. (50%).

Dva díly Paddingtona evidentně nebyly žádná náhoda a Paul King je králem současné fantastické rodinné podívané. Při tvorbě prequelu k předloze Roalda Dahla měli scenáristé dost volnou ruku a zdařile toho využili. Timothée Chalamet byl stejně perfektní volbou pro hlavní roli jako Sally Hawkinsová pro roli jeho mamky. Muzikálová čísla do toho celkem sedí, ale nemají tolik prostoru, abych film přímo označil za muzikál. Možná (hlavně v těch písních) mi přišlo, že trochu drhnul dabing, třeba film uvidím i v originále...

Zvláštní forma: učebnicová čeština, divadelní práce s prostorem i herectvím, příběh kolem jednoho morálního dilematu. Jsem schopen obdivovat jednotlivosti, ale film jako celek pro mne nefunguje. A přitom Chvilky od stejné autorky se mi před pár lety velmi líbily. Nevím, z tohohle mám dost rozpačitý dojem.

Kinoautomat je zážitek, který je třeba zažít v kině. V mém případě projekci moderovala paní dcera Alena Činčerová. Tlačítková interaktivita sice vypadá po 56 letech lehce k smíchu, ale originální řešení použité třeba v Montrealu nebo v roce 1971 v pražském Světozoru by už dnes bylo nemyslitelné. Komedie o panu Novákovi a dalších obyvatelích jednoho domu je dynamická, svěží, zábavná. Ale kdybych na ni koukal doma z DVD, tak bych se nad tři hvězdičky nedostal. Ale vysvětlení je hned v první větě.