Slarque

Trochu nevyrovnaný dokument, který pro nás ateisty dokáže být mnohdy mimořádně zábavný. Pomáhají tomu dobře vytipované lokace a lidé. Nejsem si jistý, jak to nakonec bylo s hledáním Boha a Karlem Žaludem, ale rádio Maryja i divadelní inscenace Klatba za pozornost určitě stály. A že nejen polská církev je plná pedofilů, asi nikoho nepřekvapí. Připadá mi to jako sociologická sonda do země na cestě do středověku.

Osoba Vladimíra Dzura je dost zajímavá, takže si o dokument říkala. Jenže to dopadlo dost neslaně nemastně. Možná to dělá ten čtený komentář, ale viděl jsem z toho jugoslávského konfliktu dost lepších filmů. (Viděna zkrácená televizní verze – 50%.)

Stephen King si minisérii jistil z pozice producenta, takže je výsledkem solidní ilustrace jeho románu. Předloha má 736 stran, takže i tady musela nastat jistá zjednodušení. James Franco i Sarah Gadon byli dobrá volba hlavních rolí. Konec mě moc nepřesvědčil ani v knize, a tady se to nezlepšilo. Všechny pasáže, které mi zůstaly v paměti z knihy, tu byly buď slabší nebo vůbec. Obávám se, že je to spíš pro nečtenáře.

Parádně rozvinutý jednoduchý nápad, kde v komedii matka funguje jako hororové monstrum. Invaze do domova hlavních postav se sice tváří jako komedie, ale její podstatou je opravdu horor. Díky výbornému obsazení všech tří hlavních postav a skvěle napsaným dialogům ani nevadí, že se většina filmu odehrává v jednom bytě. Jenom mi pořád nesedl ten konec, takže na pět hvězdiček to není.

Labužnická romance nebo food porno? Odhadem z celkové délky filmu tvoří tak dvě hodiny příprava, konzumace a hovory o jídle, deset minut romantika a zbytek titulky. Benoit Magimel i Juliette Binoche v hlavních rolích jsou výborní, o pozornost si říká mladá debutantka Bonnie Chagnea-Ravoire. Režisér Tran Anh Hung evidentně věděl, co dělá, a má celý film pod kontrolou. I díky pečlivé obrazové koncepci film ani na moment nenudí, ani pokud nepatříte mezi diváky pořadů o vaření. Hlad se dostaví v každém případě, s tím můžete počítat předem.

Populární komedie o největší akci v dějinách stěhování obsahuje řadu nezapomenutelných postav a hlášek. A parádní herecké obsazení.  Jenže zase neplyne tak hladce, jak by měla. Prostě příklad komedie, u které se spíš podívám na nějakou tu oblíbenou scénu, než že bych ji chtěl znovu vídat celou.

Klasická animace má dodnes své kouzlo. U Disneyho sice poprvé v historii společnosti využili digitální kopírky Xerox, ale základem je pořád klasická ruční kresba. Přesto má film vlastní tvář a nevypadá jako desítky dalších animáků (což je klasický problém současné digitální tvorby). Rodinný film postupem času přestane věnovat pozornost lidským postavám a dá přednost zvířecím hrdinům. Pořád výrazně lepší než hraná verze z 90. let.

Obdivuhodně nevyrovnaný seriál po všech stránkách. Na drama nemá hloubku a na komedii málo vtipu. Zuzana Mauréry hraje dramaticky vážně (to se nijak nebije s tím, že její zpověď je jednou z nejvtipnějších scén), Milan Ondrík předvádí karikaturu homosexuála. Ostatní jsou buď někde mezi, nebo ještě jinak mimo. Jedna postava je definována jako katolička, a pak se dělá „humor“ z jejího pokusu o sebevraždu. Často jsem si kladl otázku, co měla být satira, kdy se tvůrci vysmívají postavám, a kdy divákům. Nicméně se často nějaká hláška povede a pár postav je celkem zajímavých. Nijak mi nevadila ani Alžbeta Ferencová, proti které se řada diváků vymezuje. Východoslovenský dialekt byl zajímavým zpestřením. Podtrženo, sečteno, je to tak na 50%.

Další Slovinec na FAMU a další aktuální téma, kterému se všichni radši vyhýbají. A přitom se podobné věci dějí častěji, než si připouštíme. Nečekejte, že vám film vysvětlí nevysvětlitelné, jen vám to ukáže. Přemýšlet o tom už musíte sami.

Problém tak složitý, že nemá žádné jednoduché řešení. Nenabízí ho ani tento snímek. Jen ukazuje, jak to v reálu vypadá a nechá nás přemýšlet, co to asi dělá s lidmi, kteří za nás dohlížejí na „dodržování pravidel“. Chválím, že k tomu autor potřeboval o dvě hodiny méně než Hollandová v Polsku.