Slarque

Dlouhý záběr před úvodními titulky mě sice málem od sledování tohoto dokumentu odradil, ale to by byla škoda. Atmosféra úkrytu v charkovském metru je vnímána skrze postavu dvanáctiletého kluka, který se sbližuje s o rok mladší dívkou. Válka je důvodem, proč nesmí ven na světlo, a vzdáleným duněním různě v průběhu filmu. Ale ani postavy jeho rodičů a mladší sestry nejsou opominuty. Malý portrét rodiny vytržené ze svého přirozeného prostředí.

Nebaví mě hodnotit seriály po epizodách, ale tady to opravdu bylo kvalitativně rozkolísané – nahoru, dolů, nahoru. Série rozvíjí příběhy postav z první řady, přičemž satirické špílce jsou tu jen občas v těch povedenějších epizodách. Škoda, že v Brně nemají divadla a tvůrci museli navzdory názvu vyrazit za Danielou Špinar do Prahy. Celkový dojem zase kolem 70%.

Asi jsem čekal trochu víc. Dojem naštěstí zachránily dva poslední dějově propojené díly, ve kterých konečně došlo i na nějaké ty satirické špílce. Sympatické bylo i brněnské herecké obsazení. (Prvních šest epizod po třech hvězdičkách a poslední dvě za čtyři.)

Hořká konverzační komedie o třech trosečnících v prázdném vánočním kampusu staví na výborně napsaných dialozích. Přirozeně tomu herecky kraluje Paul Giamatti, ale i jeho herečtí spoluhráči mají dost prostoru se předvést. Rozhodnutí, že film bude vypadat, jakoby byl natočen v době, ve které se odehrává (přelom let 1970/1971), je nejvíce znát na kameře a střihu, ale k filmu se to nádherně hodí a nijak na sebe nestrhává pozornost. Za nejlepší Paynův film stále považuji Nebrasku, ale tomuhle k ní nechybí moc (90%).

Čekal jsem víc. Spousta postav, o kterých prakticky nic nevím, takže mi jsou ukradené. Soudní spor, který vypadá spíš jako show, kterou nikdo ze zúčastněných nebere vážně. Spousta křiku. A nejspíš jsem se nakonec měl dojímat, že titulnímu mafiánovi bývalí kolegové vyvraždili rodinu. Dlouhá rekonstrukce skutečného případu je nakonec mnohem méně zajímavá než většina fikce na dané téma.

Andrzej Wajda nepatřil do starého železa ani v devadesáti. Smekám! Zápas o uměleckou integritu s tupou masou papouškující stranické doktríny se určitě nedal vyhrát, ale někteří umělci ho prostě nedokázali vzdát. Jednoho takového výborně ztvárnil Bogusłav Linda, a ani to není tak plakátově jednoznačný hrdina, jak jsem se obával. Druhou nejdůležitější roli podobně bravurně zvládla Bronislawa Zamachowská, a mně přišlo, že perspektiva tohoto světa z pohledu dcery je ještě větší síla, než osud samotného malíře.

Všude je to stejné. Ani Norům se 100 let staré smlouvy nehodí. Špicberky sice na první pohled vypadají jako ideální působiště pro sociální antropoložku, ale film zdejší problémy jen lehce nahodil a hodně zjednodušil. Longyearbyen je opravdu místo jako z jiné planety, takže film za vidění určitě stojí. Jenže nejsilnější národnostní menšinu tu tvoří Rusové, o kterých v dokumentu nepadla ani zmínka. Takže opět politika, jen z druhé strany. Tak ať si filmaři nenamlouvají, že jsou lepší.

Časosběrná dokumentární sonda do podob vztahových modelů současné doby. Protagonistů je řada, a to ještě počet možností není úplný. Přitom některé případy vypadají od začátku neupřímně (tedy, že si protagonisté sami něco nalhávají, a pak o tom ještě chtějí přesvědčit režisérku a nakonec i diváky). Alternativní modely mohou zřejmě uspokojivě fungovat jen od základu alternativním lidem (viz otevřený vztah). Vztahová specialistka Jana Počtová odvedla opět dobrou práci, takže i s úctou k lidem, kteří si nechali takto nahlížet do soukromí, zaokrouhluji nahoru (70%).

Ve své době originální romantická komedie zasazená do zombie epidemie. Edgar Wright se Simonem Peggem dobře propracovali scénář, takže film přes několik krvavých scén vlastně nepřestává být v první řadě komedií. Je to humor britský, a často i dost černý. Zábavná hororová komedie.

Civilnější pohled časosběrnou metodou na dva roky covidových zákazů a omezení. Herečka, zpěvačka, kněz, kavárník a provozovatel skiareálu jsou dobře vybraní protagonisté. Sice mi přišlo, že Tomáš Halík měl ve výsledném sestřihu méně prostoru, ale na druhou stranu ho situace existenčně neohrožovala. David Čálek odvedl velmi dobrou práci. Jeho dokument je sice trochu ve stínu Velkého nic, ale za pozornost také stojí.