Honza135

„TO, CO DĚLÁŠ, JE PROSTĚ ŠPATNÉ!“ „VÁŽNĚ? A CO PŘESNĚ?“ „TO, ŽE OVLIVŇUJEŠ NARUMIHO, ABY SI NEVYBRAL MOJÍ SESTRU!“ „DOKUD BUDE MÍT OČI JEN PRO MĚ, NEMÁM DŮVOD PROČ NĚCO TAKOVÉHO DĚLAT.“ „JEN SI ZE MĚ UTAHUJEŠ!“ „AKANE, UŽ JSI SE NĚKDY ZAMILOVALA? POKUD NE, NEMÁ SMYSL SE O TOM VŮBEC BAVIT. ALE JESTLI ANO, TAK URČITĚ VÍŠ, ŽE KAŽDÝ Z NÁS VNÍMÁ LÁSKU JINAK...“ Toto OVA je alternativním pokračováním anime seriálu Kimi ga Nozomu Eien, kde se Narumi Takayuki rozhodne pokračovat ve vztahu se Suzumiyou Harukou. Musí se proto rozejít s Hayase Mitsuki, která, ačkoliv to těžce nese, jeho rozhodnutí chápe. Když se Haruka dozví, co všechno kvůli ní Takayuki obětoval, znejistí nad smyslem celého vztahu. A její mladší sestra Akane si do toho všeho uvědomí, koho má ráda... » Co se mi líbilo: 1) Alternativita. V původním seriálu se mi vůbec nelíbilo, že Takayuki nechal Haruku na holičkách a myslel jen na sebe, ačkoliv to byl právě on, kdo mohl celé tragédii zabránit. A právě tady se Haruce dostává zaslouženého vztahu, za kterým si tak tvrdě šla. Takayuki byl jejím cílem - důvodem, proč se má dostat z nemocnice. 2) Drama. Druhá polovina OVAčka začíná nabírat na napínavosti. Je tu několik nečekaných událostí, které člověka posadí na zadek. I když, ono to platí o celém titulu... 3) Animace. Na té jde poznat, že Next Season vyšel čtyři roky po uvedení původního anime seriálu. Kresba má úroveň a postavy vypadají o dost krásněji. Za zmínku stojí i krásně zobrazené noční nebe s úchvatnou mlhovinou. 4) Komedie. Jak jinak, i zde se vyskytuje typická fraška ve Sky Templu - v restauraci, kde Narumi pracuje na poloviční úvazek. Daikuuji tu zase má plno keců, které mě celkem pobavily. 5) Hudba. Oblíbil jsem si ending v první kapitole, který byl pak slyšet ve zbytku jako opening. Líbilo se mi, že byl plný emocí, které v divákovi tento titul probudil. Z hudby a pozadí se mi především líbila dramatická melodie hraná na housle a klavír a smutná klavírová hudba. » Co jsem nemusel: 1) Vyústění poslední kapitoly. Netvrdím, že se mi závěr nelíbil, jen jsem si ho představoval trochu jinak. Nicméně jsem ho přijal takový, jaký je... » Shrnutí: Byla to fuška, sehnat toto OVA. Sice jsem ho shlédl s anglickými titulky, ale aspoň jsem zjistil, že už mi angličtina nedělá takový problém a že jsem schopný být nezávislý na českém či slovenském překladu. A rozhodně to stálo za to! Doporučuji všem, co byli nespokojeni s původním koncem a těm, co mají rádi sestry z rodiny Suzumiya. Shlédnuto v japonském znění s anglickými titulky v DVD verzi

„KDYBYCH TAK PŘIŠEL NAČAS... HARUKA BY NEMĚLA TU NEHODU. KDYBYCH TO STIHL, HARUKA BY BYLA V BEZPEČÍ. A NIKDO BY NEMĚL TAK TRPKÉ VZPOMÍNKY...“ Anime seriál byl vytvořen podle stejnojmenné vizuální novely, ve které Narumi Takayuki žije poklidný středoškolský život s kamarády Tairou Shinjim a Hayase Mizuki. Ta ho jednou o víkendu seznámí se Suzumiyou Harukou s úmyslem dát je dohromady. Klapne to, avšak Mitsuki si není jistá, jestli udělala správnou věc. Avšak to nejhorší všechny teprve čeká... » Co se mi líbilo: 1) Depresivní děj. Osud zamíchá kartami hned v prvních dílech a vše se od základů změní. Nevěřil jsem vlastním očím, co vše se odehrálo. 2) Zvraty. Nečekané změny, které stojí za každým rohem, mě pokaždé překvapily. Na různé hádky a rozhodnutí jednotlivých postav jsem koukal s otevřenými ústy. 3) Dospělé postavy. S činy hlavního hrdiny se až na výjimku ztotožňuji, protože ani já jednu dobu nevěděl, co je správné. Jestli se má postarat o Haruku a nebo udržet vztah s Mitsuki. Zajistit obojí ale nebylo možné... Ještě jedna věc se mi na dospělosti postav líbila. Všem se dotvořil charakter a také vzhled. 4) Hrdinky. Nejprve jsem měl v oblibě Mizuki. Líbil se mi jak její dovádivý charakter, tak i dlouhé vlasy. Jenže když začala chodit do práce a dostala Takayukiho z jeho rok trvající deprese, nechala si vlasy zkrátit. Jenže ona "neodhodila" je své vlasy, ale i své veselé já. Nemohl jsem se přes to dostat - už to prostě nebyla ona. Haruku jsem zpočátku nemusel, jenže se později ukázalo, že za ní má hlavní hrdina odpovědnost. Ta její slova se vždy bolestivě dotkla mého srdce. Ale taky po té době zkrásněla - nechala si narůst vlasy a po stranách měla copánky s mašličkami. Ale nejraději jsem měl Akane. Je totiž krásnou ukázkou toho, jak se z nenávisti může stát nevyslovená láska. 5) Hudba. Opening byl v pohodě, ale ending v druhé kapitole, který je paradoxně openingem ve vizuální novele, to je jiná káva - ten je můj oblíbený. Hudba na pozadí dodávala do anime seriálu zmiňovaný pocit deprese. Nejvíce se mi líbila melodie hraná na housle a melodie ze školních let. 6) Animace. Nevím, proč ji někteří kritizují. Když beru v úvahu rok výroby, strčí do kapsy i o dva roky starší Air. Mě se líbila, byl jsem s ní spokojen. 7) Komedie. I drama se musí zlehka odlehčit fraškou. V tomto směru nejlépe fungovala dvojice Daikuuji a Mayu. V počátku příběhu měla dobré řeči i již zmíněná Akane. » Co jsem nemusel: 1) Zbylý ending. Byl opravdu nevhodný, neseděl totiž na události v kapitolách - byl až moc pozitivní. 2) Slova a činy Mizuki. Něco již bylo zmíněno výše, ale popravdě, tato postava mě velice zklamala. Ztratila své já a krásu, až jsem ji nakonec začal i nenávidět. 3) Poslední kapitola. Myslím si totiž, že se v ní Takayuki rozhodl špatně - dal přednost osobě, která mu ublížila. Proto nemám pocit, že by anime seriál končil tak, jak by měl... » Shrnutí: Sečteno, podtrženo, tak i přes určité nedostatky jsem neslevil z hodnocení. Tento titul jsem si oblíbil hlavně pro svou uvěřitelnost. Kam se na to hrabe Clannad i se svým After Story, ten tomuto anime nesahá svou rádoby realističností ani po kotníky. Asi jsem vykopal válečnou sekeru, ale já to tak prostě cítím... Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v DVD verzi

„EXISTUJE SVĚT, KDE DÉMONI VLASTNÍ NEUVĚŘITELNOU SÍLU. A TI, KTEŘÍ S NIMI UZAVÍRAJÍ SMLOUVU A OVLÁDAJÍ JE PODMANIVOU PÍSNÍ - JSOU ZNÁMÍ JAKO HRÁČI BOŽSKÉ MELODIE. JSOU PŘEDMĚTEM OBDIVU I STRACHU...“ Anime seriál byl vytvořen podle stejnojmenné kinetické novely, ve které je Tatara Phoron hráčem božské melodie. V dětství uzavřel smlouvu s karmínovým démonem, když ve smutku zpíval píseň na střeše kostela. V současné době Phoron se svým démonem ženské podoby Cortie řeší problémy zákazníků Kanceláře hráčů božské melodie Tsuge... » Co se mi líbilo: 1) Klasická hudba. Vzhledem k tomu, že mám pro ni slabost, není divu, že se mi anime seriál tak líbil. Není tak ani řeč o openingu či endingu (které mi ale také sedly do noty; ale ending byl přeci jen o něco lepší), ale o hudbě na pozadí. Byla různorodá; oceňuji především, že bylo slyšet mnoho hudebních nástrojů, nebo i samotný zpěv ve výškách. Nejvíce se mi líbila rázná hudba; božská melodie Crimson Annihilate. 2) Jednotlivé příběhy. Je škoda, že děj nebyl jednolitý, avšak mě to nevadilo. Každý příběh totiž obsahoval překvapivé zakončení. 3) Hrdinky. Zamlouvalo se mi, že se Cortie nenechala ničím rozházet a často přišla s řešením celého problému. Mezi mé oblíbené patří i sestry Yugiri. 4) Poslední kapitola. Zaujal mě náhlý zvrat událostí. Nevím, jak je to možné, ale tekly mi slzy dojetím - to se mi často nestává. Osobně si ale myslím, že to bylo již zmíněnou hudbou. 5) Komedie. Yardiovy kecy a následně obdržené pohlavky od šéfky celé kanceláře byly úsměvné. Občas i řeč Cortie stála za zmíněný úsměv. » Co jsem nemusel: Nevím, co ostatní proti tomuto titulu mají - vždyť na něm není nic špatného. Že je tu trocha fanservisu? No a co má být; mě nevadil. » Shrnutí: O animaci jsem nepsal, protože mi přišla průměrná, takže jsem k ní neměl co dodat. Jinak je to úchvatný anime seriál plný hudby a fantasy. To jsou dva žánry, které mám moc rád. Do toho špetka romantiky; a máme tu titul, který ocení asi jen málokdo... Shlédnuto v japonském znění se slovenskými titulky v TV verzi

„REALITA JE MNOHEM HORŠÍ NEŽ FIKCE. ZDALIPAK JE TOHLE, VE SVÉ PODSTATĚ, OKAMŽIK ŠTĚSTÍ? KDYŽ O TOM TAK PŘEMÝŠLÍM, TAK JSME JEŠTĚ PŘÍLIŠ MLADÍ A... MÉ MLÁDÍ SE TOČÍ VE STÁLE VĚTŠÍM A VĚTŠÍM CHAOSU... “ Toto OVA je parodií na stejnojmennou vizuální novelu, anime seriál a mangu. Tento díl vychází z událostí všech tří platforem, protože se od sebe příběhem mnoho neliší. Makoto je o Valentýnu postaven před hotovou věc; všechny známé (i neznámé) hrdinky mu chtějí darovat giri čokoládu. Jenže přijmout ji může pouze od jedné... » Co se mi líbilo: 1) Komedie. Co by to bylo za parodii, kdyby se nad ní člověk nepobavil. Nejlepší hlášky tu měl Taisuke; nad jeho řečmi se prostě nedalo nezasmát. 2) Sekainina máma. Zrovna já ji znám z mangy, je o ní řeč i v anime seriálu, ale tady to je úplně jiná osoba. Schválně jsem ji nazval v takto převzatém významu; vše o ní nejlépe charakterizuje její nabídka společného jídla... 3) Hudba. Líbil se mi zejména lehce rockový ending Hello, My Happiness. Ten jsem nikdy předtím v anime seriálu neslyšel, neboť pochází z videohry. Z hudby na pozadí se mi nejvíce líbila klavírová verze School Days. » Co jsem nemusel: 1) Makotova stupidita. Opravdu, to jeho vyjadřování údivu a také charakteristická nerozhodnost mě docela vytáčela. Prostě je to idiot, stejně jako v seriálu. » Shrnutí: I přes své mouchy je toto OVA mnohem vtipnější než celá série. Takže pokud se někomu seriál líbil tak jako mě, neměl by tuto jednohubku vynechat... Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v DVD verzi

„OPRAVDU TO CHCEŠ VĚDĚT? NEZÁLEŽÍ NA TOM, CO SE STANE. CO KDYŽ TO BUDE NĚCO, CO NEMŮŽE BÝT ZMĚNĚNO? I PŘESTO TO CHCEŠ VĚDĚT?“ Toto OVA je adaptací stejnojmenné vizuální novely, kde hlavní hrdina Makimura Kotarou je po svém boxerském zápasu rozhodnut, že se vyzná nejhezčí holce ve škole - Serizawě Kaho. Jako nejjednodušší způsob ho napadá poslat milostné psaní po společné kamarádce Senou Ai. Kotarou musí Ai hodně dlouho přemlouvat, aby nakonec přikývla. Avšak nic není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Náhle se nám tu zjeví tajemná dívka, která tajně pozoruje jednání hlavního hrdiny. Proč to dělá? Co po něm chce? » Co se mi líbilo: 1) Příběh. Myšlenka kombinace romantiky, dramatu a cestování časem kvůli Kohonině záchraně se mi zdála zajímavá. Ačkoliv je děj předvídatelný, i přesto se mi líbil. 2) Drama. Pár nečekaných zvratů se tu také najde; už jen to cestování časem je nevyzpytatelné. A to nemluvě o vztazích. 3) Komedie. Vzájemné špičkování Ligene s Makimurou nemělo chybu. Skvěle to odlehčovalo pochmurný děj. 4) Hudba. Zalíbil se mi především pozitivní opening, avšak ending byl už takový nemastný neslaný. Hudba na pozadí na mě působila nerušivě, ale zároveň jsem si jí nijak zvlášť nevšímal. » Co jsem nemusel: 1) Krátkou stopáž. Vysloveně mi to nevadilo, ale jsem toho názoru, že adaptace šla natáhnout o něco více. Avšak i přes pouhou hodinu příběhu se tento titul vydařil. » Shrnutí: Nečekal jsem, kolik se toho může nacpat do dvou dílů tohoto anime počinu. Byl jsem mile překvapen; očekával jsem trochu horší zpracování. Animaci jsem z komentáře vynechal, protože jsem k ní neměl žádné výhrady. Doporučuji všem zastáncům romantiky a time travelingu! Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v DVD verzi

„VÍM, ŽE JE TO PŘÍTEL MÉ NEJLEPŠÍ KAMARÁDKY. TO PROTO TO NEMŮŽU ŘÍCT. PROTOŽE NEMŮŽU ZRADIT SVOU NEJLEPŠÍ KAMARÁDKU. PŘI NEJMENŠÍM MĚ NECHTE TO ŘÍCT V MÝCH SNECH. JÁ...TĚ MILUJI...“„V TU DOBU JSEM NEVĚDĚL, ŽE TOTO NÁHODNÉ SETKÁNÍ PŘINESE TEMNÉ STÍNY DO NAŠEHO LÉTA...“ Toto OVA je adaptací stejnojmenné vizuální novely, ve které Inami Ken Chodí s Shirakawou Hotaru. Jejich společný vztah už trvá půl roku a vyvinul se natolik, že Hotaru chce s ním strávit noc. Jenže Ken bydlí v bytovce, kde naneštěstí hned vedle bydlí i jeho třídní, která si dokázala vše domyslet. A tak při náhodném setkání ve městě Kena varuje před školními sankcemi, když by k něčemu došlo. A do toho se hlavní hrdina seznámí s Tomoe... Co se mi líbilo: 1) Příběh založený na romantice. Opravdu, nečekal jsem, že by mě to tak chytlo. Očekával jsem obyčejný přímočarý příběh, ale tohle... Byl jsem překvapen! 2) Drama. To povzneslo příběh na nejvyšší možné hodnocení. Poslední epizoda to dotáhla k mé celkové spokojenosti. 3) Vtipnost. Megumino umění odnášet talíře, či výraz a jednání Kena, když šel pomoci Tomoe s nedělní "brigádou" ve mě spustil velký smích. Z komediálního hlediska to taktéž nemělo chybu! 4) Animace. Druhé překvapení. Kdo by čekal, že se bude od první série takto propastně lišit? Já tedy ne... 5) Hudba. Třetí překvapení. Jestli jsem nazval opening a ending v první sérii krásným, tak v druhé je doslova uchu lahodící. Hudba na pozadí také měla své kouzlo. Co jsem nemusel: Ať hledám sebemenší výtku, kde chci, nikde ji nenacházím. Shrnutí: Ačkoliv je toto OVA krátké, zvládlo vše popsat a dát tomu příjemný konec. Doporučuji všem, co hledají krátkou, ale dobrou anime "jednohubku".

„UDĚLALA SIS V JAPONSKU DŮLEŽITÉHO PŘÍTELE. NEDĚLEJ SI O MĚ STAROSTI, MŮŽU JET SÁM. MUSÍŠ SE UBRAT VLASTNÍ CESTOU...“ Toto OVA je adaptací stejnojmenné vizuální novely, ve které Minami Tomoya je obyčejný středoškolák, kterého trápí smutná vzpomínka. Je totiž nepřímým viníkem smrtelné nehody své přítelkyně Ayaky... » Co se mi líbilo: 1) Dramatický děj. Příběh - to je jedna z mála věcí, díky které je tato třídílná záležitost dobrá. Je plný zvratů a nečekaných okamžiků. 2) Alternativita. Co díl, to jiná holčina, se kterou bude náš hrdina něco mít a díky které se vyrovná s realitou. 3) Vtipnost. I přesto, že Tomoyu pronásleduje špatné svědomí, je zarytý cynik. Takže ani o úsměvné chvilky není nouze. 4) Hudba. Opening i ending je co se týče muziky krásný, ale hudbu na pozadí z důvodu neexistujícího seznamu skladeb nebudu hodnotit. » Co jsem nemusel: 1) Animaci. Doslova poděs. Očekával jsem něco horšího, ale až takhle zase ne. Dají se dokonce najít i chyby v animaci, kdy hrdinka mluvila se zavřenými ústy, bez jediného pohybu. Až tak špatnou práci jsem tedy nečekal. 2) Dabing. Stejně jako animace, tak i na hlasu hrdinů bylo znát, že toto bylo velice nízkorozpočtové OVA. » Shrnutí: Už právě slabé zafinancování ukazuje, jak potopit skvělou myšlenku. Navíc chybí příběh zbylých dvou děvčat, které jsou hrdinkami ve vizuální novele a zde jsou jen jako vedlejší postavy. Nevím, co si o tom myslet. Pro ty, co by se rádi na tuto sérii podívali - navazující druhá série není pokračováním první, má nový příběh a je už doladěná. Má stejně chytlavý příběh, takže doporučuji toto OVA zcela vynechat. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v DVD verzi

„KDYŽ NA NÍ TEĎ KOUKÁM, TAK JE JAK OSTATNÍ DĚTI. PROSTĚ VYPADÁ JAKO LIDSKÁ BYTOST. PROČ VYTVOŘILI ROBO-SLUŽKU, KTERÁ SE CHOVÁ JAKO NORMÁLNÍ HOLKA?“ Tento anime seriál je adaptací stejnojmenné vizuální novely, ve které Fujita Hiroyuki žije poklidný středoškolský život se svými přáteli, mezi kterými je i jeho kamarádka z dětství Kamigishi Akari... » Co se mi líbilo: 1) Poklidný příběh. Po pár dílech, kdy se trochu rozjel, jsem uznal, že se mi seriál líbí. Ale na začátku to bylo jiné... 2) Hrdinky. Asi jako nejoblíbenější bych označil Lemmy. Ten její přízvuk mi přišel podezřelý ještě předtím, než jsem zjistil, že je americko-japonský míšenec. Ale právě to ji dělalo jinou. Jako další bych vybral Multi. Už jen myšlenka humanoidu je opravdu zajímavá, a to nemluvě o jejích emocích... Také Kotone byla zvláštní. Její schopnosti předpovídat dokázala vhodně využít a mohla tedy dát najevo, že má zájem o Hiroyukiho kamaráda; Satoa Masashiho. A to se myslím povedlo. Obvykle mají děvčata zájem o hlavního hrdinu, ale u ní to bylo jiné. 3) Animace. Byl jsem velmi překvapen, jak se už tehdy dalo krásně animovat. To tedy klobouk dolů! 4) Hudba. Ani opening či ending sice nebyl nikterak výrazný, ale dá se říct, že byl poslouchatelný. Opakem, v dobrém slova smyslu, byla hudba na pozadí. Je celá postavena na klasické hudbě, za což dávám palec nahoru. » Co jsem nemusel: 1) Rozjezd. První díly mě téměř odradily od sledování. Jsou velice nezáživné a člověk má pocit, že by měl ustat ve sledování a celou sérii ohodnotit tak maximálně jednou hvězdou. Ale kdo vydrží, uvidí, že by udělal chybu, kdyby nevydržel. 2) Bezproblémovost. Celé se to táhne v jakémsi ideálnu, kde problémy takřka nejsou. Tedy, vyjma posledních epizod. » Shrnutí: Cčekával jsem něco více záživného. Tohle je spíše bezmyšlenkovitá pohoda, ve které není nutné mít oči i uši připravené, že se stane něco nečekaného. Ten, kdo čeká, tak se bohužel nedočká. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v TV verzi

„STALO SE VÁM, ŽE JSTE V NOCI NEMOHLI USNOUT? VYTANULA VÁM NA MYSLI NĚČÍ TVÁŘ? NEZAPOMENUTELNÉ VZPOMÍNKY, NEZVLADATELNÉ EMOCE... OTEVŘETE DVANÁCTERO DVEŘÍ KE SKLÍČENOSTI...“ Tento anime seriál je adaptací vizuální novely, ve které se nejmenovaný kluk postupně seznámil s dvanácti děvčaty v době, kdy ještě všechny chodily na nižší střední. Poté se však vždy odstěhoval a holčiny si s nástupem na střední začínají uvědomovat, co k němu cítily... » Co se mi líbilo: 1) Originální myšlenka. Vytvořit seriál, jehož dvanáct dílů bude mít dvanáct hrdinek, to chce odvahu a nenapodobitelný příběh. A ten rozhodně má. 2) Hrdinky. Nelíbila se mi úplně každá, ale všechny měly něco do sebe. Mezi mé nejoblíbenější patří Sugisara Manami, která trpěla trvalou zvýšenou teplotou; Sawatari Honoka, která se ráda starala o svého tatínka a vedlejší postava Kudou Chigusa, kterou se Taeko snažila dát dohromady s Tetsurem. 3) Animace. Nečekal jsem, že by kresba 90. let byla koukatelná, a už vůbec, že by dokázala být i hezká. Ale opak je pravdou! 4) Hudba. Nejlepší hudbu na pozadí u této anime série bohužel hodnotit nemohu, protože nikde neexistuje její seznam. Proto ohodnotím jen zbytek. Opening byl sám o sobě příjemný, ending už sice není tak dobrý, ale líbilo se mi, že v něm byl sestřih celé epizody a nějaký ten záběr navíc. » Co jsem nemusel: Ačkoliv nenacházím nic, co by se mi vcelku příčilo, nedokážu tomuto titulu dát nejvyšší hodnocení. Brání mi v tom některé postavy, u kterých jsem horko těžko hledal nějakou tu logiku jejich smýšlení; například u Nagakury Emiru, a také mužsky znějící dabing Kahoniny babičky. » Shrnutí: Na svou dobu velmi dobře podaný příběh, který přes nedostatky vyniká i svou kresbou. Doporučuji těm, kteří se nebojí skouknout starší romanticky laděné tituly. Nebudete zklamáni. Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v TV verzi

„JEDNOHO DNE SE BUDEŠ MUSET NĚKTERÉ VZDÁT, ABY JSI NEPŘIŠEL O TU, KTERÁ JE PRO TEBE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ. ALE KDYŽ SI NEVYBEREŠ, ZTRATÍŠ VŠECHNO.“ „PŘESTO NEMŮŽU OPUSTIT NIC, DO ČEHO JSEM SE ZAPLETL. NEMŮŽU PŘEDSTÍRAT, ŽE SE NIC NESTALO.“ „TY JE NEOPOUŠTÍŠ. TO ONY TĚ O TO ŽÁDAJÍ...“ Tato série je adaptací vizuální novely, která se dělí na dvě části. Stejným způsobem se dělí i tento seriál. Renjiho, Hira, Kyoskeho, Chihiro, Miyako a Kei jedno spojuje - jejich přání a sny. Ať už jde o sepsání knihy, být profesionálním autorem mangy, režisérem filmu a nebo také milostné vztahy. » Co se mi líbilo: 1) Hudba. Opening byl dobrý, ale endingy byly o dost lepší. Už jen to, že jich bylo více, hodnotím kladně. Také hudba na pozadí neměla chybu. Z endingů zmíním písničku z poslední epizody a z backgroundu melodii hranou na housle. 2) Animace. Její propracovanost a složitost byla vskutku na vysoké úrovni, až si říkám, že to bylo až přehnaně kvalitní. Neříkám, že se mi nelíbila, ale odtahovalo to pozornost od dialogů a pak mi občas utekly důležité věci... 3) Používání mobilů. Tato skutečnost mi ještě pořád dokazovala, že se vše odehrávalo v realitě. To mi ale jako důkaz nestačilo... 4) Vtipnost. Lehká komedie nikdy neuškodí, alespoň jsem se trochu zasmál. » Co jsem nemusel: 1) Příběh postrádající uvěřitelnost. Nevím proč, ale nedokázal jsem se dostat do děje a prožívat ho. Ale i přesto byly k závěru anime seriálu momenty, které se mi líbily. Snad jediný uvěřitelný je podle mě Kyoskeův příběh. 2) Kei. Když jsem poznal její osobnost, přišla mi jako sobecká ženština, která si šla za svým cílem bez ohledů na oběti - zavinila zranění své sestry a vůbec se tím netrápila, skoro vůbec se o ni nezajímala, všímala si jí jen na oko, aby se neřeklo... Neviděl jsem ji, že by ji v seriálu jen jedinkrát navštívila... » Shrnutí: Ač jsem příběh neprožil, přece jenom se mi líbil - a to díky Yuuko a Yuu. Cítím, že něco mezi nimi je a jsem proto velice zvědav na druhou sérii, která mi určitě poví více! Shlédnuto v japonském znění s českými titulky v TV verzi