Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor

Posledné recenzie (52)

plagát

Kimi ga nozomu eien (2003) (seriál) 

Pokud se podíváte na všechny ty seznamy TOP 10 NEJSMUTNĚJŠÍCH ANIME KTERÉ JSTE KDY VIDĚLI, uvidíte většinou ty naprosto stejné šablony - hrdina se seznámí s hrdinkou, poznáváme je, hrdinka umře. I tady, ačkoliv bych to neoznačil za klasicky prvoplánové "smutné" anime, které se snaží těmi nejjednoduššími způsoby citově vydírat, se stane jakási vážná nehoda, která vztah dvou sympatických postav nadobro změní. Ale je tu jeden velký rozdíl. Netrvá to 12 nebo 24 epizod, než se k takovému momentu dostaneme. Trvá to jen dvě epizody, které nám ze začátku jen nastíní pozitiva a negativa protagonistů, ale už během ani ne jedné hodiny jsme v takovém kratším úvodu seznámeni s problémem, který se celou sérií potáhne. Následuje tříletý time skip, po kterém se vracíme za naším hlavním hrdinou. Vidíme, jak na tom tak nějak je, ale samotný proces jeho proměny nám zůstává neznámý. Celá série je vlastně prolínáním současných hlavně dialogových scén a scén z minulosti. V retrospektivě se dozvídáme, čím vším si hrdina musel projít a postupně tak můžeme začít měnit názor i na jeho současné chování, se kterým nemusíme vždy souhlasit. Tak tomu je i u ostatních postav. Tím se nám mění nejen klasická zápletka všech "smutných anime"(ano, většina byla uvedena až po skončení této série, ale z mého pohledu je toto nejnovější), ale navíc se nám představuje pro slice of life anime poměrně netradiční způsob vyprávění. Celkový dojem byl velice příjemný. Hřejivá atmosféra, spousta příjemně nepříjemných pocitů a žádné zbytečné hraní na city, které by jen ubíralo kompletnímu prožitku, kdy máme poměrně velký pocit realističnosti toho, co se před námi odehrává. 8/10

plagát

Kawaii dake dža nai Šikimori-san (2022) (seriál) 

Nic. Ale opravdu absolutně nic. Šikimori-san nepřináší vůbec, ale vůbec nic nového. Tuctové postavy, tuctová zápletka, milionkrát opakované nebo naprosto banální epizodní situace a příběhy. Všechno sice působí jako celek hezky, jsou tam milé a příjemné postavy, dát si jednou za týden jednu epizodu určitě nemusí být špatné a pokud by toto bylo první anime z tohoto žánru, tak bych i mohl říct, že mě to bavilo. To ale vůbec nic nemění na tom, že to je jeden už tisíckrát viděný koncept za druhým, které jsou jen pospojovány dohromady. 4/10

plagát

Made in Abyss - Recudžicu no ógonkjó (2022) (séria) 

Jsem rád, že jsem se po poměrně dlouhé době vrátil k anime zrovna s druhou sérií Made in Abyss. Zopakoval jsem si tak to překvapení, jak moc silné pocity ve mně dokáže tohle médium vyvolat.  Už od začátku je tak nějak jasné, že se nejedná o kawaii animovanou cestu dítěte, robota a plyšáka za dobrodružstvím do barevné propasti. Série už musí počítat s tím, že díky předchozí sérii a filmu tak nějak víte, do čeho se pouštíte a překvapení, že se jedná o poměrně depresivní a drsný příběh už se konat v takové míře nemůže. Ale i přesto, že se vším počítáte, to dokáže anime nadávkovat úplně skvěle.  V první třetině vás dokáží tvůrci nechat trochu zapomenout na to, že by se mělo něco depresivního nebo odporného objevit a divák už si hlavně myslí, že to nejhorší už má po filmu za sebou. Ta extrémní facka, kterou jsem ale byl přiveden zpátky, se jen tak nevidí. Množství nechutných obrazů stoupá a to aniž by vám to připadalo na sílu přidané, jak tomu většinou bývá. Rozpomenete si, že tam prostě nečeká nic dobrého a i když mi občas opravdu nebylo dobře, tak jsem si u všeho zobrazeného řekl "a jo, vlastně proč ne." Příběh je pořád super, objevování všeho nového zajímavé a postavy se stále více prokreslují. Pokud ale Made in Abyss zvládá něco stále naprosto dokonale, tak to jsou emoce. Tak velký pocit bezmoci a deprese jako při sledování prakticky celé druhé poloviny jsem snad nikde jinde neviděl.  Ačkoliv jsem si po dokončení série říkal, že už v tom nehodlám pokračovat, protože už to je na mě prostě moc (v úplně jiném slova smyslu než například Healer, tady je stále vše poměrně odůvodněné a chytře vysvětlené), tak už se stejně těším na další pokračování. 9,5/10

Posledné hodnotenia (1 882)

Duna: Časť druhá (2024)

18.03.2024

964 Pinocchio (1991)

26.11.2023

Vrahovia mesiaca kvetov (2023)

15.11.2023

Prišla v noci (2023)

15.11.2023

Ran (1985)

02.11.2023

á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN (2022)

31.10.2023

Saw X (2023)

04.10.2023

Sladký domove! (2020) (seriál)

04.10.2023

Oši no ko (2023) (seriál)

04.10.2023

Reklama

Posledný denníček (11)

Japonsko, škola, filmy a další random povídání

Už je to nějaká doba, co jsem se tu vůbec neukázal. Nehodnotil a nekomentoval jsem filmy, seriály a nic podobného. Za poslední půl rok jsem toho kolem sebe měl tolik, že jsem stěží stíhal sledovat filmy na maturitu a do ničeho dalšího jsem se pouštět nechtěl. Zároveň mě přestalo bavit dívat se na věci s vědomím, že je mám následně hodnotit hvězdami. Tenhle systém se mi přestal líbit, tak jsem s touhle stránkou na nějakou chvíli seknul úplně. Teď už jsem se konečně dostal na japanologii, dokončil jsem střední a absolvoval jsem první cestu po Japonsku a postupně se vracím i k anime a kinematografii obecně. Jde to pomalu, ale nějaké "vyhoření", které jsem z toho minule měl, se lepší. Takže sem čas od času možná zase budu něco psát a věci, co jsem viděl, hodnotit. Ale už spíše systémem "viděl jsem, líbí se mi to nebo nelíbí, hvězdy dávám spíš random." Přihazuji alespoň zvlogované měsíční dobrodružství po Japonsku, protože je to prakticky jediná má tvorba, na které jsem poslední dobou pracoval.