kinderman

Buď pět hvězdiček, nebo odpad, všechno mezi tím je pouhý alibismus. Vrcholem filmu nejsou přefouknutá ňadra, nýbrž okamžiky, kdy se Anna Nicole pokouší vyslovit jakoukoli větu ze scénáře.

Kdyby nechala Němcová víc zpívat Mišíka a na minimum omezila své bizarní autorské vklady, mohl z toho být divácky mnohem snesitelnější film.

V necelých devadesáti minutách je všechno: ztepilý hrdina, hitchcockovsky nevinná blondýna a zkažená (ale polepšená) bruneta, rvačka ve výšce a následný padouchův pád, dokonce i akční "potápěčská" sekvence, kterou patrně později zkopírovali tvůrci bondovky Thunderball. Zatímco mayovky s uplynulým dětstvím divákovi vyčpěly, na tohle se dá (díky zvládnutému řemeslu) pořád ještě koukat.

Střihový dokument nepřináší nic, co bychom už nevěděli, ale ten údajný první filmový záběr (z davu vyčumujícího) Adolfa Hitlera tak moc připomínal Forresta Gumpa, až mi zacukalo v koutcích úst. I když nástup a následné řádění nacistů směšným vůbec neshledávám.

Minnelliho adaptace Flaubertovy literární klasiky se soustřeďuje na (melo)dramatickou linku a postrádá v předloze přítomný ironický podtón. Ovšem J.Jonesová v titulní roli ženy, která nevěděla, co chce, ale udělala vše pro to, aby to získala, je nádherná. A Van Heflinův venkovský "balík" Bovary divákovi zlomí srdce.

Čeho je moc, toho je příliš. A D.Lam (nebo producenti) chtěli mít evidentně v tomhle spektáklu úplně všechno. Somálské piráty. Check. Členy elitní jednotky běžící proti kameře ve zpomaleném záběru. Check. Protahovaný souboj odstřelovačů. Check. Tankovou honičku. Check. Písečnou bouři. Check. Gore efekty. Check. Divoké přestřelky na sto a jeden způsob. Check. Ukázku vybavenosti čínské armády. Check. Nenaplněnou romanci. Check. Třepotání vlajky. Je tam vše, ale celkově to moc nechutná.

Pasikowski vzal postavy z Vegova původního Pitbulla (2005) a vytvořil to, co od něj máme nejraději, tedy perfektně napsanou a řemeslně bezchybně zrežírovanou kriminálku se společenským přesahem, která v jednom momentu (tři proti Čečencům) upomene na finále hongkongských majstrštyků Johna Woo. Jediné, nad čím lze plakat zlostí, že vedle C. Pazury nemohl angažovat také B. Lindu, který bohužel šaškoval v následujících Vegových "pitbullovinách". Ty Pasikowského snímek odsouvá do nelichotivé pozice na pilu tlačících a za vlasy přitažených gangsterek, k nimž se divák podruhé nevrací.

Občas, ale opravdu jen občas přihodím hvězdičku za účast své oblíbené herečky. V případě tohoto příjemného filmu z prostředí středoškoláků, který se vyhnul klišé největšímu (tedy sportu), je to samozřejmě Marisa Tomei.

Letos v létě už šplhal D.Johnson po "nejvyšším" mrakodrapu na světě a nyní se J.Statham potápí do Mariánského příkopu, aby si to rozdal s digitálním megažralokem. A opět jsou u toho Číňani (tentokrát nikoli v roli pasivních čumilů, nýbrž aktivních obětí), což by nevadilo, kdyby tuhle ptákovinu nesvěřili mdlému režisérovi Turteltaubovi. Nemůžu si pomoct, asi se z toho dalo vymáčknout o něco víc a nemusíme hned běhat ke Spielbergovi, stačilo se mrknout, jak si s podobným námětem poradil dnes už téměř zapomenutý R. Harlin.

Tereza Brdečková je povoláním dcera. Navíc se pasovala do role jediné vykladačky života a díla svého otce. Možná by nebylo od věci vyhodit z kolonky režie Miroslava Janka a napsat tam rovnou ji. Hard verze Ludmily Zemanové, ale narozdíl od Universa Brdečka není dokument Filmový dobrodruh Karel Zeman tak zmarněná příležitost.