dopitak

Pokud nemáte opravdu velký politický přehled, tenhle film vás zastihne v nedbalkách. Totiž, ani zdaleka nepoberete tolik, kolik je v něm ukryto Co bych si nepřiznal, já se chytal velmi málo.Sara Forestier tu neustále chodí buďto s vypadávajícím výstřihem, anebo rovnou celá nahá. Ale "chemie" s Jacquesem Gamblinem mi neseděla, je o 29 let starší než Sára, a já si v jeho postavě dovedl představit někoho stejné generace. Sara není vyložená kráska, tady se jí ale podařilo zachytit "sexy as hell" téměř v každém záběru. Politicky složité.

Za Santorini a docela dost záběrů v exteriérech (no aspoň se dost tvářily jako na terase atd). Dost by mě zajímalo, kam to Vanessa letěla (ono tolik míst, odkud by se pak plavila s Blue Star Ferries na Thiru není), že jí letuška při příletu řekla, aby si pospíšila, že za chvíli odplouvá poslední trajekt.... Když se Alissa Jung namalovala, byla z ní docela pohledná Němka. A Nele Kiper zase ukáže špičáčky :-)

Náhodou ta automatická regenerace, to by byla věc. Film s velkým potenciálem, ale daleko od limitů. Nelíbilo se, že z Arnieho udělali magora aniž by líp propojili vražednost auta s jeho majitelem. A vůbec to nemělo atmosféru, kterou to mít mohlo (stará hala, útok na benzínce, finále s Caterpillarem). Nápad, hudba, technické triky dost dobré.

Ví se o mně, že žeru filmy z okupované Francie. Většina je komedií, ale dramata zasazená do nádherné země mají jedinečnost. Film, v němž se hlavní hrdina plíží kanálem a prochází tajnými zdmi starého zámku, aby jednomu Fricovi po druhém rozčísl úsměv kulovnicí, se musí líbit klukům, chlapcům i pánům. Je hodně naturalistický a scény znásilnění a zabití jsou tvrdé, připadá mi ale, jako kdyby tvůrci schválně šli nejtvrdší z možných cest, aby diváka otupěli, šokovali, ale neznechutili. Úžasný film, jemuž jsem musel dát přednost v českém dabingu (Jaromír Meduna) a k němuž si seženu titulky.

Pořádně vostrá nálož. Až tak, že chvílemi vám to může připadat blbý. Říkám, chvílemi.

Perfektní zpracování původního prvního dabingu včetně vypiplaných písní a překladů textů. Všechny dabované současné animáky by se mohly učit. Protože jsem ale povinnou četbu od Kiplinga četl (a nebavila mě), nenechám se od Walt Disneyho opít rohlíkem. Tvůrce "oficiálního textu distributora" je debil, protože Šírkán neexistuje.

Nostalgie? Rozhodně, Toni byl můj dětský hrdina. To finále v přístavu stejně jako fakt, že jsem tohle kdysi znal, se vynořilo z paměti až s posledním dílem. Ačkoliv velká část dialogů může být dnes hodnocena optikou latinskoamerické telenovely, hudba spolu s atmosférou Neapole a italská mafie koukající se pod prsty převažují kvality. Škoda, že je hodně scén interiérových, na ulicích to mělo skvělou šťávu. Naopak dnes ocením tělo Sophie Duez, což v premiérovém sledování ještě dobře nešlo.

Naprosto nevtipný film se scénářem slabším než moucha na smrtelné posteli. Předně to vůbec není komedie, není se čemu smát a ani polodobrovolné znásilnění se nedá při nejlepší vůli považovat za kdovíjakou taškařici. Kromě obou slečen dcer (Sandra Milo byla kus) není vůbec na co koukat. Tohle se Francouzům nepovedlo, a je dost s podivem, že tehdejší čs. dramaturgie po tomhle sáhla.

A role policie nic? Unylé, nudné, o ničem. Novináři jednající jako vyšetřovatelé. Doba, kdy myšlení lidí mohly formovat jedny noviny, protože kdo neměl televizi, na další masmédia mohl zapomenout. Tohle u mě nezachránil ani původní dabing z Barrandova. Hledat paralelu s dnešní dobou manipulací médii by mě ani nenapadlo.

Po zhlédnutí Alibi na klíč byla očekávání vysoká, a nenaplnila se. Blbá pařba, kde je velmi málo vtipných situací. O většinu se stará Jugnot sedící na gauči (doutník), ale rozhodně ne Lacheauova skupinka. Jako puntíčkář a šetřílek se nedokážu přenést přes situaci, že někdo demoluje cizí dům. Alice David moc pěkná.