tomeš

Dobrej film o důležitým tématu, člověka fakt mrazí z toho, že se tohle děje ve 21. století.... Tím pravým pokladem filmu a vskutku pastvou jsou však výkony výběrového ensamblu. Lucase Hedgese žeru už od dob Manchester by the Sea a fantastickýho Three Billboards Outside Ebbing, Missouri, rozkošná je Nicole Kidman, hodně mě tu bavil ex-gladiátor Russell Crowe, kterej si gay postavu taky zahrál (viz The Sum of Us /1994!/), parádním překvapením pro mě byl sám režisér snímku Joel Edgerton v roli psychotickýho pana Sykese, naprosto přesvědčivej byl v roli z jednoho chovanců další (můj oblíbenej) režisér Xavier Dolan a vůbec jsem netušil, jak pěkně hraje Flea z RHCP. Zářezem je pro mě pak rolička mýho milovanýho youtubera a muzikanta Troye Sivana, skrz kterýho jsem se o filmu původně dozvěděl a kterej k filmu dělal i hudbu (za což má nominaci na Zlatý glóbus!). No a třešničkou na dortu je dokonalá scéna Lucase Hedgese a ďábelskýho Kanaďana Théodore Pellerina, kterýho jsem si nedávno oblíbil v mrazivým Never Steady, Never Still a zahlídnul po boku ikonickýho Gasparda Ulliela v Juste la fin du monde. Tuhle smečku jsem si teda na plátně zatraceně užil.

Pěkně zahrané, místy vynalézavě natočené, celkem originální. Byl jsem dobře naloženej a líbilo se mi to, zbaštil jsem to panu režisérovi se vším všudy. (PS: Mám pocit, jakoby němečtí filmaři měli patent na milostné scény. Společně s Freier Fall (2013) patří ty v tomhle snímku snad vůbec k nejlepšímu.)

Tohle je s každým dílem lepší, a třetí série (2B) je parádní. Tohle se Netflixu hodně povedlo.

Existujou zfilmování pravdivejch příběhů, kdy je třeba nad zpracováním zahmouřit oko a říct si, že jde o důležitý téma, takže slabou filmařinu můžeme odpustit. To naštěstí není případ tohoto Frearsova miniseriálu. Skvělej historickej materiál a k tomu báječně zpracovanej. Všechny tři nominace na Golde Globes jsou zasloužené. Hugh Grant je úkaz!

Překvapení podzimu. Jsem dycky nadšenej, když objevím něco úplně novýho, jinýho než jsem kdy viděl. A tahle pomalá, mrazivá deprese z kanadskýho severu mě dostala. Nedělní večer schoulenej v posteli jak se patří.

Film pro mě táhne parádní výkon Burgharta Klaußnera a skutečné události, kolem kterých se vše točí, vč. queer "kultury" Evropy 50. let. Taková témata zpracovávat! Čistě filmařsky je to poněkud slabší, ale na prima večer v letňáku dobrý.

A refreshing queer love story without the tragic queer narrative and rural stereotypes. Ooh la la, tak na tohle mě bavilo koukat! (Jak banální tvrzení a jak málokdy ho lze říct!) Pro mě originální příběh, nádherně nasnímaný, plus neuvěřitelný herectví. Parádní ilustrace toho, jak bohatá je filmová řeč a co všechno lze říct obrazem bez tun textu. Jo a Josh O'Connor je pro mě objev. PS: Pokud by někdo namítal, že je to nějaké prvoplánové a že kdyby to bylo ve straight verzi, nikdo si toho filmu nevšimne. S tím nesouhlasím, ono si stačí všimnout už jen toho, jak když jsou v gay filmu sexuální scény, jak se o tom pořád mluví. To je zábavný/otravný, protože bejt tohle příběh o chlapovi a ženský, nikoho by ani nenapadlo ty scény zmiňovat... A navíc do tohohle příběhu ten sex zapadá, posouvá děj dál, není to jen samoúčelná vějička do traileru. A Francis Lee nám servíruje neotřelej pohled na queer love. Žádnej coming out, žádná homofobní venkovská rodina nebo spolužáci, žádná nelegální homosexualita. Kromě trochy bahna tu mnoho společného s Brokeback Mountain nehledejme. PPS: Už teď se k tomu filmu rád vracím a mám ho v hlavě. Tohle teda jen tak neprošumělo.

Je mi sympatická tahle obrazová poetika a při některých kompozicích (děda na kolečku na jezu) až mrazí. J.F.Uher hraje tak divně (slabě?), až mu vlastně toho nemotorného teenagera věříte. Policistka Lenky Vlasákové je naopak báječná. Celkově: asi na to nebudu vzpomínat.

The message is clear. I love Amy Schumer.

Jako "sociopsychologická sonda do heteronormativity" (jak tady píše thommas) to není špatné, ale teda neoslovilo mě to. Utahaný, snad lyrický "příběh", mno nevím... Berger má výkyvy, jeho Plan B je podlě mě špička.