Taekwondo

Marco Berger, spolu režírující s Martinem Farinou, nás opět zavede do filmové říše nádherných mladých mužů zavěšených v pocitu touhy. Fer ( Lucas Papa ) pozve své kamarády ze školy do obřího sídla svých rodičů na argentinském venkově, aby si užili odpočinkovou dovolenou, kde se jejich skupina poflakuje po pozemku v různých stavech sporých šatů a tráví čas povídáním o holkách a hraním fotbalu. Fer také pozval nového přítele, který zbytek gangu nezná, Germána ( Gabriel Epstein), se kterým se setkal ve své hodině taekwonda a jehož integrace s ostatními kluky se setkává s různou mírou úspěchu. Z Germánových soukromých telefonátů jeho příteli zjistíme, že je tam kvůli jeho přitažlivosti k Ferovi a neví, jestli je to vzájemné. Bergerovy filmy se nikdy necítí jako vykořisťováné díky skutečnému smyslu pro noblesní umění, které také není nikdy okázalé, je těmito chlápky sexuálně vytáčen stejně jako se upřímně zajímá o to, kdo jsou, zkoumá jejich zranitelnost, aniž by je zneužíval. Několik z nich má problémy s gay sexualitou, které pravděpodobně poukazují na konflikty, se kterými se potýkají, ale i ten nejnegativnější z nich je skutečná lidská bytost a není záminkou k prozkoumání velkého tématu o temné stránce homosociální aktivity. I když děj nikdy nikam nespěchá, Bergerovy nejlepší filmy obvykle vtáhnou diváka hmatatelným pocitem represe; tento film ztrácí něco v tom, že má na začátku velkou dávku shovívavosti (frontální nahota, přiznání touhy), díky čemuž je neméně zajímavý, ale mnohem méně okouzlující než Havaj  nebo plán B . To ale neznamená, že film není krásným obrazem a je vzácné, aby tak velký umělec byl také tak dobrý v oddávání se gay touhám, a jako součást jeho celkové práce to není žádné selhání. (18.12.2022)

Moc jsem se na tenhle film těšila a je to trochu zklamání, těšila jsem se na tu rafinovanou atmosféru a erotické dusno, které dokázal Berger vytvořit v Hawaii. Zde je zbytečně moc postav - do konce filmu jsem se v těch skoro stejnejch klukách nedokázala zorientovat. Přiblblý tlachání k tomuhle typu klučičích part patří, v reálu by to bylo asi ještě horší, ale tady mi to mnohdy přišlo tak zbytečný, a takový násilný, umělý. Ze začátku jsem měla pocit takový nechtěný komičnosti - co to vlastně jako je za divnou klučičí akci? Co se týče nahoty a těch pinďourů, ani by mi tak nevadilo, že jich je tam tentokrát hodně, že se rafinovaně neskrývají, ale to jakým způsobem je to servírováno, zbytečně okatě, zbytečně to moc tlačí na pilu a divákovi se to vnucuje, když už to tam muselo bejt, mohlo to bejt víc mimoděk. Jsem naprosto zmatená ze scény jak jeden z kluků hraje na kytaru a pod tím pak běží jak se Fer a Germán spolu koupou ve vaně atd. - nejsem si jistá, zda si to jeden z nich představuje nebo se to opravdu děje. Ale jednu věc na Bergerových filmech obdivuju a ta se povedla i tady a to je zvuk - veliký množství ruchů - zpěv ptáků a ostatní přírody, déšť a celé okolí - nádhera. Bohužel to zdaleka nedosáhlo kvalit Hawaie, kromě toho zvuku v ničem, ale těším se, co přijde příště. (18.04.2017)

Sledovat Taekwondo je jako chytat záblesky Bergerova nepřekonatelného Hawaii a snažit se vytěsnit všechnu tu trapnou nudu, co se vznáší nad bazénem. Pomalé tempo sociopsychologické sondy do heteronormativity působí, jako by se většina z děje na plátně minutu po minutě improvizovala. Pokud tomu tak je, chybí Taekwondu zruční improvizátoři. Pokud ne, chybí mu silnější scénář. Martín Farina si ale tenisákem do hlavy rozhodně nezasloužil. Jeho dokumentární explicitní kamera se noří do Bergerovy typické idylické izolace a vzniká cosi co, ač náchylno k desítkám výtek, v jádru zůstává výtečným a osobitým Bergerem, čarujícím i s nepříliš povedeným materiálem. Magický realismus + soft porno + psychologická sonda + představení ochotnického spolku argentinského hřebčína. (09.06.2017)

Od Bergera jsem viděl šest let zpátky tři filmy hned po sobě, takže Taekwondo bylo dalším shledáním po relativně dlouhé době. Časoprostorově jde o skromný a komorní film soustředící se na více postav najednou, přičemž u většiny z nich jde spíše jen o letmé a povrchní pohledy do nitra jejich postav. Taekwondo je místy až příliš ukecaný, místy naopak až příliš tichý, daří se mu však po celou dobu budovat celkem umným způsobem rostoucí sexuální napětí mezi Fernandem a Germánem. Z velké části jde sice o všední pohled do života party chlapů, kteří se rádi povalujou, pijou a paří, avšak ona všudypřítomná, a přitom opravdu nenápadná romantická linie tomu dodává na jinakosti. Ve výsledku slabší, ale stále tři hvězdy! (22.04.2020)

Přehlídka polonahých a nahých opálených svalovců... jestli šlo autorům o vizuální dojem a o navození pocitu gaye mezi tlupou přitažlivých heterosexuálů, tak na to stačilo pár prvních scén a nemuselo to mít skoro 2 hodiny, protože dějová linka je tak moc poddimenzovaná, že to připomíná spíš sestřih z reality show Big Brother - a nezachrání to ani místy vcelku dobrá kamera. Nuda, kterou nezlomí ani "nečekaný zlom" v poslední scéně před závěrečnými titulky. Je to hodně zašlý a slabý odlesk Hawaii. A navíc si nejsem úplně jistý vykreslením "typické" mužské heterosexuální společnosti - ale to je čistě subjektivní dojem, který na hodnocení nemá vliv. (26.07.2020)