Jeoffrey

Přibylo pár nových zajímavých postav a ty původní jsou pořád stejně skvělé, opravdu jsem se těšil na každý nový díl a tak mám o hodnocení jasno. I druhá série je zkrátka co se napětí, děje a postav týká prostě perfektní a skvěle se na to dívá. Takže maximální spokojenost a už se těším na Červenec...

Souhlasím s tím, že tohle anime je přesně tím ideálním představitelem slice of life žánru, které si chcete pustit pro relax během sychravého, ošklivého dne, nebo třeba na uklidnění po velice náročném dni v práci. Pokud totiž tento žánr máte rádi, pak si budete užívat každý díl, necháte se unášet příjemnou klidnou atmosférou doplněnou milými vtípky a naprosto skvělými a roztomilými charaktery (doteď se nemůžu rozhodnout, jestli mám radši Renge nebo Komari, obě jsou podle mě prostě úžasné). Pokud se vám tento žánr nelíbí, pak nejspíš nedáte víc jak jeden díl denně a dost možná se vám občas budou klížit oči. Já mám však to štěstí, že mě taková anime baví a také nabíjí energií, tedy nemám problém udržet pozornost. Navíc mám díky té roztomilosti a různým vtípkům celé episody úsměv od ucha k uchu. Když si k tomu ještě přičtu mojí lásku k přírodě, díky které si nadmíru užívám prostředí, panoramata a vůbec ten rozpor mezi životem ve městě a klidem venkova, tak mám zážitek veskrze dokonalý - zkrátka mi to sedne jak pomyslný hrnec na ... 9,5/10

Druhá část (part 2), nebo chcete-li druhá série, přichází s mnohem lineárnějším příběhem. Už to není takové to řešení různých zdánlivě nesouvisejících případů, ale jde se spíš po hlavní dějové lince, kterou bych si nakonec sám pro sebe dovolil shrnout slovy "Balada o svobodné vůli". Pořád to má své kouzlo, hlavně v prostředí a některých charakterech, ale také tomu pořád něco hodně chybí. Z nějakého důvodu to prostě není tak poutavé, jak by to mohlo být, necítím se přikován k monitoru a v očekávání na další díly. Zajímá mě, co se bude dít, ale intenzita toho zájmu není ani na Richterově škále (zkrátka to s mým životem nijak neotřásá...). Jistě, pokud by přišla třetí série, rád se na ní podívám, protože mě navnadilo prohlášení "Teď už vidím, jak velkému monstru musím čelit", ale pokud by nepřišla, tak bych se s tím dokázal vyrovnat. Druhá série asi není horší než ta první, ale spíš můj zájem o tohle anime tak nějak pomalu opadá (což mě i trochu mrzí). 6,5/10

Mám rád Hachimana, je to postava s kterou se v anime asi nejvíc ztotožňuji (často mám i obdobně mrtvý pohled). Hodně o věcech přemýšlí, je cynický, sarkastický, ale většinu věcí říká prostě na rovinu. Díky tomu jak moc nad vším přemýšlí je pro něj těžké se v některých věcech vyznat a snadno je definovat, nebo se k nim nějak jednoduše postavit. Také si uvědomuje mnohé z toho co se kolem něj děje a tak jeho definice o tom, že je to vše vlastně o jednom trojúhelníku mě hodně potěšila i pobavila. Co mě ale už zase až tak nebavilo bylo řešení všech těch vztahů. Safra tady se v tom ti Japonci neskutečně obšírně hrabali, všechno to bylo tak rozvleklé... To, co by se dalo vyřešit pár jednoduchými slovy, se tady rozpatlávalo z tolika úhlů, že jsem chvílemi možná i uvěřil, že udělat si pořádek ve svých citech a myšlenkách je vlastně složitý a nadlidský úkol a že slova jako "miluji tě" jsou k definici toho co někdy cítím vlastně naprosto nedostačující. Ona to může být pravda, ale kdybychom všechno řešili tak komplikovaně jako Hachiman a spol. tak neděláme celý život nic jiného a nejspíš by časem lidstvo prostě vymřelo, protože bychom místo prožívání svých citů vše co se nám děje obšírně řešili. Jistě, pokud jste přemýšlivý, bude se vám to líbit, ale čeho je moc, toho je někdy přeci jen příliš... A nejsou to jen otázky filozofické a sociální, které zde rozebíráme, ale jde i o dramata citová, kdy ždímáme emoce a nutíme diváka si uvědomit, že i ta dívenka, co tahá za kratší provázek je vlastně pochopitelná a zajímavá bytost a kdyby to dopadlo obráceně, tak by to také mělo svá pozitiva a proto by nám jí mělo být líto. Postavy jsou skvělé, sympatické a po pravdě mi vlastně nakonec bylo jedno jak se trojúhelník vyřeší, já mám rád obě dívky (takže to zabralo). Po pravdě já měl o nejlepší (a i nejvíc sexy) ženské postavě z celého seriálu jasno už od první série a u mě by vždy vyhrála Shizuka-sensei! No každopádně dokonáno jest, konec je vlastně relativně uspokojivý (už jen tím, že přišel), i když si říkám, že rozhodnutí nevzdat to, ani když má vaše láska přítelkyni, je jistě výsadou žen, ale z dlouhodobého hlediska to není správné řešení. Zkrátka někdy je nutné si udělat za vším tlustou čáru, spálit mosty a ne se v tom co bolí dál hrabat, ale už jsem to řekl několikrát - co já vím o lásce... Bylo to zajímavé, rozhodně mi to přineslo nějaké náměty k zamyšlení, ale také to bylo náročné, minimálně se k tomu rozřešení skrze všechnu tu vatu a drama dobrat. Jo a taky to bylo o organizování maturitních plesů, to tam taky někde hrálo nějakou roli... 7/10

Často jsem slýchal, že je Uzaki velmi kontroverzní anime. Lidem se dokonce snad i nelíbilo, že je Uzaki někde v reklamě na Červený kříž. Co je ale kontroverzního na anime, které je vlastně přesně tím, co slibuje v názvu, tedy že Uzaki si chce vyjít? Třeba přehnaná sexualizace hlavní hrdinky? Takže mi chcete říct, že drobné dívky s velkým poprsím neexistují, nebo že je na nich něco špatně? Jistě, je to ecchi a spoustu pozornosti u pánského publika tu zabírá "příběh" (plot), díky kterému se dotyční rychle naučili nové slovní spojení Sugoi Dekai (So Big nebo Super Huge), ale je to především příběh o dvou odlišných povahách a o jejich zábavné interakci. Jsou to totiž právě hlavní postavy, které vše táhnou, zbytek postav je tam spíš v roli diváku, kteří si to co se děje až přehnaně užívají. K tomu ecchi, ano sem tam se najde, někdy je až přehnaně cpané na sílu, ale pozor, našly se dva momenty (VR a Melouny na pláži), kdy jsem se zasmál u boobie grabu, což se mi naposledy stalo asi před pěti lety! Vše je hlavně o tom, jak se vám bude líbit samotná Uzaki, která je energická, zábavná a ztřeštěná, což mám rád, ale zároveň je hodně neodbytná a já se dokážu vcítit do pozice Sakuraie a chápu, že ne vždy je mu to příjemné. Také jsem jednou zažil, že mě jedna dívka chtěla pořád někam brát, psala mi SMS klidně třicetkrát za den, i když já jí odpovídal ani ne na třetinu a rozhodně to nebylo ani z poloviny tak zábavné, jak mi zdejší seriál tvrdí, což ale bylo způsobené hlavně tím, že Jeoffrey neměl zájem... Také je to hodně postavené na klasickém japonském nedorozumění. Hodně vtipů je o tom, že někdo něco špatně chápe, něco si špatně vykládá a po pravdě ne vždy je to vtipné. Další výtka je k animaci, postavy jsou za mě OK, ale to používání 3D modelů na pozadí (třeba auta) jsem nikdy moc nemusel, i když ano chápu, že je to levnější a na to hlavní, tedy na postavy a jejich interakci to nemá vliv. Takže jak jsem si to užil? Líbilo se mi to důležité - vztah mezi oběma hrdiny, který měl chemii (sám jsem jednu episodu sledoval s miskou rýže), ale ke zbytku bych našel nějaké ty výhrady. Druhá série je již potvrzená a pokud na ní budu mít čas, tak se podívám. Ta první u mě končí na nějakých 6,3/10

Chápu, proč se to Scalpovi líbí, je pravda, že to je stylové a někdy i docela zábava. Hodně to táhne charizma hlavního hrdiny, který má uhlazené a chladné vystupování, technologický arsenál, za který by se nemusel stydět ani James Bond a obdobnou nadpřirozenou schopnost jako má Batman - je nepřirozeně bohatý. Líbilo se mi i to, že bych seriál dokázal rozdělit na dvě poloviny, kdy ta první je takové lehké blbnutí a ukázka, že peníze zmůžou skoro cokoli a ta druhá je zase spletitým případem plným docela zajímavých a občas i nečekaných zvratů. Takže seriál nesklouzne k monotónnosti. Také oceňuji, že postavy nevypadávají ze svých charakterů, není to taková ta klasická buddy detektivka, kdy dáte dvě odlišné povahy vedle sebe a táhnete to k tomu, jak jejich setkání postupně podstatně změní jejich chování. Tady se něco mění, ale pořád vidíte ty samé charaktery jako na začátku, jen s pár menšími odlišnostmi, tedy nemusíte řešit to, jak moc uvěřitelně na vás působí ten velký vývoj (nebo chcete-li přerod) postav... Co mě zase až tak neoslovilo byl Kambeho parťák Katou, působil na mě jak detektiv Mirek Dušín, což logicky mělo tak být, aby byl dobrý protipól k hlavnímu hrdinovi, ale za mě byl prostě na můj vkus nevýrazný, slabší článek - zkrátka sledovat ho nebyla taková zábava. Také jsem se nedokázal oprostit od logiky a jen si užívat tu zábavnou absurdnost (což se mi u mnoha jiných seriálů dokonale daří). Jak se sakra dostanete z Anglie do Japonska za 18 minut? Jak dostanete kapelu z jejího koncertu k vlaku plnému důchodců zase za pár minut? A to jsou jen paradoxy ohledně času a vzdáleností! Neměl bych tohle u seriálu řešit, filmy s Bondem přeci taky takhle nerozebírám, ale tady to bylo nějak moc... Když se na to dívám a zamyslím se nad tím, jak jsem si to užíval, tak je správné dát rozhodně nadprůměrné hodnocení, v těch důležitých bodech to pro mě funguje a vadí mi v podstatě věci až na druhé koleji. Pak se ale podívám na seriály, kterým jsem dal v nedávné době 7/10 a v porovnání s nimi mě to vlastně bralo o chloupek méně. 6,5/10

Deca-Dence je odvážné anime, které se snaží spojit několik zajímavých námětů a nápadů, ale nakonec selhává v tom, že chce hodně říct, ale nikdy nejde úplně do hloubky a po pravdě ani některé základní prvky u mě nefungovaly tak, jak by asi měly. Začátek byl docela dobrý, prostředí velmi zajímavé a ten okamžik, kdy pevnost poprvé napálí velkého hmyzáka (dobře - Gadoll) vypadal prostě cool. Zvrat na konci druhého dílu vzbudil mojí pozornost. Bylo to docela originální a já čekal, zda tento přidaný rozměr seriálu pomůže, nebo ho pohřbí. Měl jsem pochybnosti i jisté výtky, třeba k vizuálnímu zpracování robotů a jejich světa, který mi do celku příliš nezapadal. Co se mi líbilo byl postupný rozvoj vztahů mezi hlavními postavami a fakt, že se ta slova z obsahu o otřesení celého zdejšího světa do puntíku naplnila. Ale byla to dramatická jízda, která ve mě vzbuzovala silné emoce? Nevím jak u vás, ale u mě nebyla! Většinu seriálu jsem sledoval s mírným zaujetím, hodně věcí přijímal tak nějak jakože OK, ale nepodařilo se mi do toho všeho ponořit, zažrat se do sledování. Stejně tak postavy, jakkoli byly některé sympatické, u mě nevyvolaly nějaké větší souznění, nebál jsem se o ně, jejich problémy mě příliš nedojímaly... A bylo to tedy alespoň takové to dílo, které vás donutí přemýšlet, když už to má tolik zajímavě skloubených témat? Taky moc ne. Seriál se dle mého nepouští do nějakých hlubších rozborů, vše je to skoro až černobílé a některá morální i společenská dilemata jsou sice nadnesená, ale rozhodně ne rozebíraná víc jak z jednoho úhlu pohledu. Takže co jsem viděl? Zajímavé nápady, bohužel příliš nerozvedené, bez kterých by to vlastně byl jen šedý průměr. Ale neštve mě to, nenudil jsem se a snaha o nějakou tu originalitu se u mě cení, takže 6/10

Příjemná podívaná. Jistě, další anime o dívenkách, co mají svůj klubík (tentokráte rybářský) a v jeho rámci dělají nejrůznější věci, kdy je vše roztomilé, zábavné ale i edukativní - tohle už jsem několikrát viděl, ovšem tenhle seriál považuji za sebe určitě za jeden z těch lepších. Sedlo mi složení charakterů. Líbilo se mi provedení oné přeměny z "rozhodně nemůžu rybařit" na "mám ráda chytání ryb". Chválím i ten občasný ekologický přesah. Stejně tak se člověk o rybaření trošku něco dozví, dostane nějaké ty základní tipy a triky. Takové seriály mám zkrátka rád, když ukazují to hezké a zábavné, co na daném koníčku je, chtějí něco naučit a dívají se i na některé příčiny a důsledky. No a když se vám k tomu všemu líbí i celková atmosféra (podtržená vhodnou animací i hudbou), pak je u mě vyhráno a výsledkem je příjemná podívaná. 7/10

Krásně komplexní příběh, plný spousty hořkosladkých emocí, příjemného tempa, zajímavých překvapení i pozvolného růstu velké části postav - to je nový Ovocný košík! Ta práce s atmosférou, kdy jsou některé momenty tak krásné, jiné zase smutné a někdy v nás dokáží vyvolat i slušný hněv - takový má být přeci i samotný život. Každý díl jsem si skvěle užil a bylo mi vlastně úplně jedno, komu byla epizoda zasvěcená. Tolik zajímavých postav, tak komplikované příběhy a neutuchající boj jednotlivých hrdinů nejčastěji se sebou samotnými... Nejlepší je na tom asi ta přirozenost a postupnost, s jakou se vše děje, ta kvalita zpracování, která mě přesvědčuje o tom, že věci, které vidím, jsou naprosto uvěřitelné. Prostě spousta duhových, kouzelných okamžiků, ale i spousta bolesti a utrpení... I druhá série mě očarovala a jsem rád, že konečně sleduji celý příběh, bez úprav a zkratek v celé jeho složitosti a mnohoznačnosti. Jsem rád, že se můžu rozplývat nad tolika skvělými charaktery, kde některé jsou opravdu hodně komplexní a složité. Tohle je paráda a spolu s báječně vybranými openingy a endingy, které navozují tu správnou příjemnou, magickou a možná i trošku hloubavou atmosféru, jsem si tohle opravdu skvěle užil a nejen díky samotnému závěru se těším na třetí sérii. Vynikající adaptace, parádní seriál a jen tak dál. 9,5/10

To byla jízda! Neskutečně plná kontrastu, krásných, ale i naprosto zvrácených, děsivých, bolestivých, kouzelných, intenzivních okamžiků... Opravdu skvěle předvedené, plné emocí a i velmi slušné akce. V jednom filmu jsem viděl opravdu hodně, bude to ve mě určitě nějakou chvíli rezonovat a také mi bude dlouho trvat, než si budu chtít tuhle jízdu zopakovat. A Bondrewd byl taky hodně zajímavý, povedený, ale totálně zvrácený parchant. Pro fanoušky seriálu lačné po pokračování povinnost! No a za mě prostě síla a dejte mi víc! 10/10 P.S. Pokud máte DVD verzi, pak nevypínejte - po titulcích, přijdou ještě 2 krátké filmečky s Marulk.