Jahari ore no seišun rabukome wa mačigatteiru. - Kan

Ach, mno, neviem. Ak by som mal byť veľmi drsný v hodnotení, tak by som túto sériu opísal ako: posledný diel druhej série natiahnutý na dvanásť častí s nasledujúcimi mínusmi, bez vývoja vo veľa aspektoch, bez extra zaujímavých udalostí, s ešte menej humorom, a s nie veľkým diváckym uspokojením. Naozaj mi to prišlo, že postavy stoja na mieste a vzťahové problémi sa len cyklia, bez napredovania. Čo sa týka rozuzlenia celého sociálneho sporu medzi troma hlavnými charaktermi, tam mám tiež veľa zmiešaných pocitov. Nebol som úplne spokojný s tým ako to dopadlo, nemyslím si, že bolo divákovy dostatočne predostrené prečo bolo toto pre postavy to najlepšie a prečo to tak chcú. Necítil by som sa takto, keby mi bolo ukázané, že takýto výsledok je tá jediná ideálna cesta. Ešte chcem zvýrazniť chýbajúcu záverečnú konfrontáciu medzi Hachimanom, Yui, a Yukino. Keď sa nad tým teraz zamýšľam, toto bolo možno to, čo mi vadilo najviac, že veci aj tak nakoniec neprebrali oni traja spolu, do podrobna, v súkromý. Neviem, cítim sa celkovo frustrovaný z celej série, že po prvých dvoch päť hviezdičkových a, pre mňa, dvoch rokoch čakania, som dostal iba toto. Na druhej strane, napriek všetkému, čo som povedal, chcem sa na to pozerať z pozitívneho pohľadu. Užil som si to, nenudil som sa, dostal som viac dielov obľúbeného seriálu. Bola to taká veľmi pomalá oddychová všedná záverečná jazda s postavami, ktoré mi prirástli k srdcu. Takže na jednej strane mi to je veľmi ľúto, lebo sa necítim naplnený a nemyslím si, že seriál využil svoju záverečnú sériu správne. Na druhej strane som rád, že som mohol znovu navštíviť moje obľúbené anime univerzum. Hodnotím, možno zaujatými štyrmi hviezdami. (31.10.2021)

Ne, takhle ne, takhle jsem si to vůbec nepředstavoval. Předchozí série dost zřetelně vymalovala na zeď děj budoucí, kdy už jsme měli celý ten dárek krásně zabalený, připravený, jen tomu chyběla ona poslední mašle. Dotáhnout ji ale trvalo bezbožně dlouho, jako kdyby jí splétal někdo zručností tyranosaura nebo to schválně zdržoval z důvodu budování falešného napětí; tak či onak ani jedna varianta není chválihodná. Příběh je doslova sadistický vůči všem postavám a je jedno, komu nakonec fandíte. Úděl milostného trojúhelníku logicky bývá, že jeden ať chce či nechce ostrouhá mrkev (pokud to neskončí něčím šíleným), jenže SNAFU 3 dokázal nemožné a bodal dýky do zad úplně všem. A poté, co se rána malinko zahojila a objevilo se světýlko na konci tunelu, tak přiletěly 3 další z opačných stran. Závody v házení klád pod nohy byly až na olympijské úrovni a i když Hachiman z toho vycházel častěji nevině než naopak, i on se tomu nedokázal úplně vyhnout. Trpíme předem předurčený pád postavy jedné a logicky ztrácíme předlouho budované sympatie k postavě druhé, protože se jednoduše neobjevuje na plátně a to považuju nejen za nepříjemný podvod, ale celkově za nepovedené spisovatelské umění. Poslední 2díly žehlí o 106 (když jsem si na to vyznání musel počkat, tak za odměnu bylo vskutku překrásné) a dočkáme se kýženého finálního kroku a očekávaného oslazeného závěru, který jsem si nepokrytě užil, ale ta cesta mě bolela snad víc jak protagonisty. Je to škoda, velká škoda. Pod tou rouškou v komentářích zmiňovanou "komplikovaností" (která je jen hraná) je sice tuna melancholie a rozvitějších okecávacích vět, ale nezbavil jsem se dojmu dělání z komára velblouda. Konec si tu * navíc zaslouží, ale těch 10 vysláblých dílů mi to nevynahadí. Být to film či několikadílná OVA? Značka ideál! (16.10.2020)

Mám rád Hachimana, je to postava s kterou se v anime asi nejvíc ztotožňuji (často mám i obdobně mrtvý pohled). Hodně o věcech přemýšlí, je cynický, sarkastický, ale většinu věcí říká prostě na rovinu. Díky tomu jak moc nad vším přemýšlí je pro něj těžké se v některých věcech vyznat a snadno je definovat, nebo se k nim nějak jednoduše postavit. Také si uvědomuje mnohé z toho co se kolem něj děje a tak jeho definice o tom, že je to vše vlastně o jednom trojúhelníku mě hodně potěšila i pobavila. Co mě ale už zase až tak nebavilo bylo řešení všech těch vztahů. Safra tady se v tom ti Japonci neskutečně obšírně hrabali, všechno to bylo tak rozvleklé... To, co by se dalo vyřešit pár jednoduchými slovy, se tady rozpatlávalo z tolika úhlů, že jsem chvílemi možná i uvěřil, že udělat si pořádek ve svých citech a myšlenkách je vlastně složitý a nadlidský úkol a že slova jako "miluji tě" jsou k definici toho co někdy cítím vlastně naprosto nedostačující. Ona to může být pravda, ale kdybychom všechno řešili tak komplikovaně jako Hachiman a spol. tak neděláme celý život nic jiného a nejspíš by časem lidstvo prostě vymřelo, protože bychom místo prožívání svých citů vše co se nám děje obšírně řešili. Jistě, pokud jste přemýšlivý, bude se vám to líbit, ale čeho je moc, toho je někdy přeci jen příliš... A nejsou to jen otázky filozofické a sociální, které zde rozebíráme, ale jde i o dramata citová, kdy ždímáme emoce a nutíme diváka si uvědomit, že i ta dívenka, co tahá za kratší provázek je vlastně pochopitelná a zajímavá bytost a kdyby to dopadlo obráceně, tak by to také mělo svá pozitiva a proto by nám jí mělo být líto. Postavy jsou skvělé, sympatické a po pravdě mi vlastně nakonec bylo jedno jak se trojúhelník vyřeší, já mám rád obě dívky (takže to zabralo). Po pravdě já měl o nejlepší (a i nejvíc sexy) ženské postavě z celého seriálu jasno už od první série a u mě by vždy vyhrála Shizuka-sensei! No každopádně dokonáno jest, konec je vlastně relativně uspokojivý (už jen tím, že přišel), i když si říkám, že rozhodnutí nevzdat to, ani když má vaše láska přítelkyni, je jistě výsadou žen, ale z dlouhodobého hlediska to není správné řešení. Zkrátka někdy je nutné si udělat za vším tlustou čáru, spálit mosty a ne se v tom co bolí dál hrabat, ale už jsem to řekl několikrát - co já vím o lásce... Bylo to zajímavé, rozhodně mi to přineslo nějaké náměty k zamyšlení, ale také to bylo náročné, minimálně se k tomu rozřešení skrze všechnu tu vatu a drama dobrat. Jo a taky to bylo o organizování maturitních plesů, to tam taky někde hrálo nějakou roli... 7/10 (26.09.2020)

Tenhle počin byl vždy svým stylem unikátní a zábavný v trochu jiném přístupu k vyprávění toho jednoho a samého stále omýlaného žánru. Na konci předchozí série jsme se dočkali docela zajímavého bodu, který vypovídal o tom, že už se pomalu schyluje k něčemu zásadnímu, kdy i po zbytek této série tomu tak bylo a dočkali jsme se závěru tohoto anime. I v této poslední části je velice komplikované si přelouskat všechny ty intelektuální věty na emociání ekvivalent. Jako obvykle se člověk pobaví nad typickým humorem pro toto anime a začne napnutě sledovat, jak veškeré ty komplikované vztahy se nakonec rozklíčují. Slovo "komplikované" bych asi viděl jako ústřední myšlenku, kdy jednotlivé postavy musí dojít ke svému vlastnímu stanovisku v tomto nejednoduchém úkolu. Ne nadarmo se ale říká, že k cíli nevede jen jedna cesta nebo že cesta je sama o sobě cílem. Po animační a hudební stránce si to udržuje svojí obvyklou úžasnou úroveň. (26.09.2020)