Jeoffrey

Sakura quest je příjemný příběh o skupince mladých žen a jejich snaze o revitalizaci jedné malé vesnice v Japonsku. Během téhle cesty nám je představena spousta nápadů, jak oživit cestovní ruch, probrat ospalou vesničku a zviditelnit jí v očích široké veřejnosti. Některé jsou dost hloupé, jiné naivní a některé i docela dobré. Během celého toho putování sledujeme, jak všechny hrdinky pomalu nachází sami sebe a společně s ostatními obyvateli objevují, co je opravdu důležité. A díky vcelku povedenému konci to nakonec pro mě jako diváka i docela zafunguje. Je to taková civilní, trochu ztřeštěná, ale pořád docela příjemná podívaná na jedno shlédnutí, která sice není nikterak dynamická a napínavá, ale pořád je vcelku příjemná. Všechny dívky jsou sympatické a jejich snaha člověka těší, protože hlavním aspektem boje je přeci nevzdávat se. Navíc je zde poměrně slušně kombinována tradice a neúprosný pokrok, kdy zjištění, že je třeba pamatovat si co bylo, ale zároveň se dokázat přizpůsobit a poučit se ze všeho nového, působí jako opravdu ta správná cesta kupředu. Díky posledním dílům, které pro mě vše slušně uzavřeli, řekli to, co chtěli autoři říct a měly i dávku emocí, zvednu nakonec své hodnocení na slabé 4*, protože to pro mě bylo uspokojivé a slovy zdejšího poety Sandala: "All is well, that ends well." - 6,8/10

Původně jsem očekával, že tohle bude o podvádění, výměnách partnerů a erotických scénách ve stylu "každý s každým", tolik mi napovídal název, který tam to podvádění prostě má... Zkrátka čekal jsem, že to bude jen o tom jednom, ale ono to má docela zajímavý děj, v jehož středu se objevily dvě dívky, které k sobě cítí jistou náklonnost a teď se pokouší přijít na to co s tím, každá tak nějak po svém. Líbí se mi ta snaha o psychologii postav a řešení sexuality, přijde mi to docela realistické. Příběh není jen jako záminka pro sexuální scény, ty nejsou zbytečně natahované ani přehnaně explicitní. Takže ve výsledku je to mnohem víc než jen erotické anime a tedy určitě kvalitativně mnohem výš, než třeba "Hentai priest" z minulé sezóny a "Perverse transvestite" z té současné... Samozřejmě to není nikterak perfektní, je to příliš krátké a tak pro tu psychologii není tolik prostoru, pánské postavy jsou dost ploché, kdy jeden je klasický sebestředný parchant a druhý zase obětavý slušňák, ale oba působí ve svých rolích docela uvěřitelně. Dívky se snaží být něco víc, než jen ta naivní a ta mrcha a docela se jim to podle mého i daří, kdy hlavně Hotaru prochází během příběhu jistým vývojem. Zkrátka jako takový náhled do hlavy dívky, která objevuje svou sexuální orientaci mi to přišlo dostačující a sledovat to mi nikterak nevadilo. 5,7/10

Nějak jsem neměl v plánu s tím začínat a nevěřil bych, že to dokoukám, protože jsem si nějak nedovedl představit, jak by mohlo být anime ze světa vědomostních kvízů zajímavé. Navíc je příběh docela průměrný a klasický pro skoro všechna sportovní anime. Zkrátka talentovaný mladík bez zkušeností něčemu podlehne naplno a vydává se na cestu na vrchol. Cestou potká přátele, talentovaného staršího studenta (prostě někoho kdo se tím zabývá již delší dobu), který mu vše rád vysvětlí a samozřejmě i rivala s kterým se budou na ten vrchol prokousávat a neustále se motivovat. Tohle tady bylo už docela často, ale v kombinaci s vědomostním kvízem to působí samo o sobě docela zajímavě. Navíc on ten kvíz není jen o vědomostech, ale o mnoha dalších aspektech, které vedou k výhře (třeba rychlost). Taky se tu používá strategie, protože pravidla mohou být různá... Zkrátka se autorům podařilo udělat z něčeho pro mě nezajímavého vcelku přijatelnou podívanou. Tahle show byla prostě taková zvláštní, stejně jako třeba dabing hlavní hrdinky, který mi naprosto neseděl k její postavě, ale zároveň se mi neskutečně líbil... Takže po mnoha stránkách je to průměrná a předvídatelná podívaná, ale jsou tam věci, které mě zaujali. 5,5/10

Tak jsem se dočkal a tohle je, jak už název napovídá, opravdový konec série Kuroko no Baske. Je to v podstatě splněný sen všech fanoušků, kteří chtěli vidět hrát celou "zázračnou generaci" pohromadě a zároveň je to tak trochu obrovské klišé. Kdybych chtěl vymyslet ten nejjednodušší příběh, jak docílit toho, aby hráli pohromadě, tak tohle prostě je první a naprosto okatá volba bez jakékoli invence - zkrátka vymyslet takhle jednoduchý scénář asi moc práce nedalo... Na druhou stranu jsou Jabberwock parta pěkně nepříjemných a namyšlených frajírků, takže jim to někdo jako já chce dát sežrat a tak naší staré známé partě opět intenzivně fandí. Jediné co bych vytkl je až neskutečně časté opakování slova "opice" z úst amerických vyzyvatelů, sice chápu, že je to nadávka, na kterou jsou Japonci asi docela citlivý (a nejsou sami...), ale když to zní už podvacáté během půl hodiny, tak je to tak nějak divné... Zbytek už je klasický "Kurokův basketball" se vším co si někdo jako já během těch 3 sezón oblíbil. Intenzivní konfrontace na hřišti, dynamická hra, kdy se atmosféra přelévá ze strany na stranu, parádně vyobrazený pohyb a práce s míčem v kombinaci s nadlidskými triky tak typickými pro sportovní shónen. Takže i když bych měl být přísný a za ten odfláknutý a prostinký příběh nahlížet na tenhle film docela kriticky, tak se mi nakonec nechce, tohle je přeci ten konec na který jsem čekal a stejně jsem si ho užil, protože většina je o sportovním klání, z kterého jsem s napětím sledoval každou minutu a které se opět docela povedlo. Takže asi naposledy dám Kurokovi 5* i když objektivně si je tentokrát asi nezaslouží. 8,5/10

Kdyby mi někdo před začátkem letní sezóny tvrdil, že jedním z nejlepších kousků bude tahle krátká romantická komedie, kde se už v prvním díle točí na takhle krátký seriál až moc postav, tak bych mu nevěřil - ale je to tak! Tsurezure Children je milé, vtipné, příjemné a sympatické. Asi každý si tam najde nějakou dvojici, která se mu bude líbit, stejně jako jejich milostné peripetie. Za mě byli nejlepší Sugawara a Takano, ale i ostatní páry mi přišli zajímavé, originální a dobře sladěné. Pokud v romantickém kousku funguje chemie, věříte i těm nejzvláštnějším zápletkám a bavíte se vzájemnou interakcí postav, pak má seriál prostě vyhráno. A tady vše funguje bez nejmenších problémů a díky humoru je to i příjemně odlehčené. Animace působí roztomile a i když je dle mého docela jednoduchá, tak to není nikterak na škodu, svůj účel to plní a do téhle sympatické romantiky se to prostě i hodí. Zkrátka takhle dle mého má vypadat příjemný letní kousek u kterého se člověk pobaví i dobře odpočine, jen mi toho nakonec přišlo tak nějak málo... 8,4/10

Čekat jakoukoli rozumnou myšlenku nebo třeba poklidnou show od japonské anime komedie co se prostě jmenuje "Hloupá holka" je naivní. Tohle je prostě pitomost neskutečných rozměrů, která lidskou ztřeštěnost a hloupost dovádí až do totálních extrémů. Zároveň je to ale podívaná plná energie a pitomých vtipů, kdy však díky poměrně sympatické hlavní hrdince to nepůsobí nikterak špatně, spíš naopak. Yoshiko je prostě živel, nespoutaná energie, která se chce jen bavit, jíst banány a motat se kolem svého kamaráda a lásky. A já si to praštěné, ukřičené a zvrácené děvče dokázal docela oblíbit. Mám rád lidi s neutuchajícím optimismem a chutí do života, kteří dávají těm méně nadšeným sílu a dokáží je nabýt pozitivní energií. A tak mě tahle podívaná, ať už sebehloupější, dokázala příjemně probrat a místy i pobavit. K Yoshiko je tu ještě Akuru, který je pravým opakem - zodpovědný, rozvážný a dobrý student a jejich vzájemná interakce je zajímavá a taky můžu potvrdit, že to má jistou jiskru (až na to mlácení...). Zbytek postav je tam ale víceméně jen do počtu a zábavnější interakce je mezi Yoshiko a bandou místních dětí, než mezi zbytkem vedlejších postav, včetně stalkerky, která je členkou studentské rady. Takže jako takové bláznivé a osvěžující letní anime jen tak na relax to může fungovat, ale je to zároveň neskutečná, prosťoučká blbost. A i když mě láká dát tomu tu 4. hvězdu, protože postava Yoshiko a ta energie co v tom byla mi přišly velmi osvěžující, neudělám to, protože mi to můj mozek prostě nedovolí a Yoshiko tu není aby mu zacpala hubu banánem... 6,3/10

Koncept působil opravdu zajímavě a dalo se z toho vyždímat opravdu slušné romantické drama, ale to by postavy nesměly být tak neskutečně hodné. Nikdo nikomu nechce ublížit a tahle myšlenka ve mě budí naprostou nedůvěru. Jistě, asi existuje nesobecká láska a když je člověk zamilovaný, tak myslí hlavně na toho druhého, ale že by to mohlo fungovat až takhle silně a u všech zúčastněných? Tady se prostě sešli 4 lidi, kteří se navzájem mají tak nějak všichni rádi a lžou všem i sami sobě aby nikomu neublížili - jen sami sobě. A tak jsem sledoval slzavé údolí a nevěřil tomu, že by to mohli tak dlouho vydržet, ale oni drží a dělají rozhodnutí, která pro mě působí divně. A když se někdo zachová tak nějak dle mého normálně, tak to vydrží jen pár minut, nevyhovuje to nikomu a tak se zase radši vrátí do svého tragického, ale růžového snu. No a samotné finále je třešničkou na dortu tomu všemu. Jako pohádka by to šlo, jako reálné romantické drama ze života mě to nepřesvědčilo. Když si vzpomenu na Kuzu no Honkai, tak si uvědomím, že k tomu, abych postavám věřil musí mít i svoje špatné stránky a pokud bylo Kuzu no Honkai ukázkou špatných aspektů lidské povahy, pak tohle byla asi dost přehnaná ukázka těch dobrých. Navíc v kombinaci s naprostou nerozhodností, kdy většina postav tápe ve svých citech a místo aby se něco řešilo se v tom všichni topí až k finálnímu poznání, že takhle je to vlastně fajn. Mě to fajn nepřišlo a zrovna v tomhle případě mi nepřijde žádné rozhodnutí jako rozhodnutí a tak jsem prostě nepřesvědčen a neuspokojen. Možná to bude jen můj pocit a nemůžu upřít, že to má své kvality, ale mě to prostě ve výsledku vlastně příliš nesedlo a tak nemůžu dát víc než 3*, i když subjektivně bych možná chtěl jít ještě níž, ale neudělám to, jsem tak přecpaný nesobeckostí a sebeobětováním, že jim jí tady trochu nechám... 4,8/10

Nic extra, jenom další průměrná reklama na hru, kde se rozhodli nám představit hned 19 hrdinek. Když pracujete s takovýmto množstvím postav, tak buď potřebujete hodně času, abyste mohli všechny řádně představit a předvést a nebo prostě vyberete jednu, nebo jen pár a kolem nich vyskládáte příběh s ostatními v pozadí. Tady se ale nepovedlo ani jedno a tak nám byly představovány všechny dívky v různých situacích na dost omezeném prostoru 12-ti dílů a do toho se to tvářilo, že je tam vlastně nějaký hlavní příběh vybudovaný kolem 2-3 dívek. Bohužel tím, že bylo takhle málo dílů a tolik postav, tak se u mě nestalo, že bych si nějakou extrémně oblíbil a tím, že příběh nebyl nikterak komplikovaný, místy spíš zase jen hromádka klišé, to nedokázalo u mě udržet pozornost. Zkrátka tak za dva týdny si nebudu pamatovat ani jedno z těch devatenácti děvčat a o čem to bylo mi uvízne v hlavě jen zběžně. Ale bylo to koukatelné, děvčátka byla docela milá, i když nikterak unikátní, animace ušla, hudby jsem si nevšiml... Ale že bych z toho něco měl... 4/10

Re:Creators je zajímavé anime se spoustou skvělých nápadů, kterým ale chybí v mnoha ohledech jistá dotaženost a dobré zpracování. Myšlenka o tom, že filmové, seriálové a herní postavy vstupují do našeho světa pro mě byla lákavá a připomněla mi, když jsem jako malý viděl třeba Kačera Howarda, nebo Space Jam. Tohle střetávání světa naší představivosti a reality mě prostě vždycky dokázala zaujmout. No jo, ale k čemu to je, když tady dostaneme naprosto nesourodou skupinu z různých příběhů, která v tom dělá tak trochu guláš? Složení postav hodně zmatené a přeplácané, i když nakonec to dle mého nějak drží pohromadě. Pak tu máme konflikt mezi autory příběhů, kteří jsou pro naše fiktivní postavy vlastně bohy a která mohou za všechny jejich radosti a strasti. A ono se to tu řeší, i když ne tak intenzivně jak bych čekal. Další slušný nápad je postava Altair, její neomezené schopnosti a koncept, kde je bere. Zajímavé, pokud na tu myšlenku přistoupíte... No a pak různé způsoby jak se Altair definitivně zbavit, kdy ten finální mě napadl jako první prakticky v momentně, kdy naši hrdinové přišli s tím, že mají plán. Ale ani jejich původní plán nevypadal špatně i když jeho prezentace byla dost podivně podaná a člověk se prostě musel smířit s tím, že přípravy probíhají, světy se prolínají a vše se děje, i když to nevidíme, protože postavy o tom přeci mluví. Druhou fázi, nebo spíš ten plán B jsem už tak zajímavým neshledal a celé mi to z nějakého důvodu přišlo prostě jen hodně divné. Tohle je jen drobný výčet zajímavých nápadů, které se tady objevily a to že se objevily je pro mě samo o sobě dostačující k tomu, abych to posunul někam nad úroveň průměru, protože v běžných (čti průměrných) anime se něco pro mě takhle zajímavého objeví tak jednou (a někdy třeba vůbec) za celou sérii. Škoda toho zpracování, kdyby se někde s některými z těchto myšlenek víc pracovalo a jinde zase zajímavěji, pak bych se asi bavil mnohem víc... To samé bylo s postavami, bylo jich hodně a i když se autoři snažili dát jim prostor a nechat je alespoň trochu se vyvíjet, opět to působilo dost nedotaženě. Některé postavy působili opravdu jako šablony a klišé, které představovali a díky tomu byla některá jejich rozhodnutí přesně tak pitomá, jak jsem už dopředu počítal. Díky tomu se daly předvídat některé zvraty a tak to ztrácelo zbytečně na své intenzitě. A přitom to byla škoda, protože třeba souboje tady byly docela dost povedené, díky širokému spektru různých postav i docela rozmanité a místy i slušně dynamické. Animace se mi líbila, hudba na mě nějak silný dojem neudělala. No a samotný závěr byl docela povedený a přišlo mi to jako jediná dotažená pointa, navíc s pozitivním poselstvím, které dokáži ocenit. Takže - když vás přestane bavit tenhle náš nudný svět, stvořte si nějaký lepší, zajímavější, protože tvorba něčeho a vymýšlení příběhů je vlastně skvělá věc, ale pokud se vám opravdu povede vymyslet něco originálního, zpracujte to tak, aby ta myšlenka měla co největší efekt - to je to hlavní co se Re:Creators podle mě nepovedlo - zbytek mi přišel dobrý. 7/10

Tak jsem asi fanoušek série, protože na rozdíl od Scalpa tohle jako nějaký extrémní průšvih rozhodně nevidím a na konci jsem se i docela bavil. Začnu tím, co je evidentní a to je slušná animace a hudba. Především souboje jsou opět skvělé, dynamické a člověka, který má rád akci prostě baví. Především finální souboj je hodně povedený, barevný a má to ten epický feel, který si já u posledního bosse prostě přeji. Takže díky slušné animaci se na to dá bez problémů koukat a jsem ochotný částečně odpustit ten dle mého dost průměrný a nikterak extra složitý příběh. Zhruba 3/4 filmu i někdo jako já přesně tuší kam to povede, občas přemýšlí třeba nad tím, jak je možné, že Kirito tak rychle nabral fyzičku, no a pak přijde finále, které je sice slušné a emotivní, ale opět to vlastně není nic nečekaného. Je super, že záporné postavy zase jednou nejsou černobílé, spíš prostě jen lidi s tragickým příběhem na pozadí, kteří vzali řešení do svých rukou a moc se jim to nepovedlo, ale tohle už bylo ve světě filmu i anime tolikrát, že to zase není nic nového. Naštěstí u mě finální emoce zabraly, smutný příběh mě na pár sekund i dojal a tak to svůj účel u mě splnilo. Možná, že tohle byl základní kámen úspěchu a nebo to možná bude i tím, že jsem fanoušek ústřední dvojice. A tady se s kolegou Scalpem asi neshodnu, protože romantická linka mezi hlavní dvojicí na mě i tady působila vcelku uvěřitelně (ale co já vím o lásce...). Líbí se mi, že se film soustředí na hlavní dvojici a zbytek Kiritova harému se konečně posouvá do pozadí, kam podle mě patří. No a některé romantické momenty, včetně toho závěrečného mě prostě potěšili. Takže ve výsledku beru, že příběh mohl být mnohem zajímavější, ale zbytek mě nikterak nevadil a jako fanouška, kterým tedy asi jsem, mě to i docela bavilo. 7/10