Jeoffrey

"Měla velký smutný oči a dlouhej smutnej příběh..." pořád jsem si říkal, odkud tuhle větu, co občas rád používám, mám a kde jsem jí slyšel. A teď už to konečně vím! Kdysi jsem tenhle film měl na VHS s českým dabingem a už tehdy se mi to hodně líbilo. Parádní western s perfektním obsazením a naprosto geniálními fóry, kde se proti partě profesionálních střelců postaví jeden chromý, jeden zelenáč, jeden ožralý šerif a jeden starý "indiánobijec". Dnes jsem si ho dal v originále s titulky a zážitek to byl možná ještě o něco lepší. 9/10

To co bych chtěl napsat už napsali kolegové Lettanea a Secretus, takže se mi ani nechce nic moc dodávat. Asi jen že něco tak geniálně bláznivého a neskutečně (OMEGA) roztomilého člověk najde jen velmi zřídka. 10/10

Docela příjemný příběh o roztomilé Kappě jménem Coo, který ale není díky přepálené stopáži tak intenzivní jak by mohl. Z postav je jednoznačně nejlepší pes Ossan, pak samotný Coo a to je asi tak všechno. Hlavní hrdina mě někdy štval, jindy mi přišel vcelku v pořádku. Nejhorší postava jednoznačně Hitomi. Ten rozmazlený fracek je jasným důkazem toho, že na některé děti by měli být tělesné tresty nejen povoleny, ale i doporučovány. Hudba se mi líbila, animace ušla. Když si to sečtu, tak se na to docela dobře dívá, ale je to opravdu hodně dlouhé a některé emotivní okamžiky jsem vůbec neprožíval. Takže u mě jen trochu lepší průměr. 6/10

Jo. Viděl jsem víceméně to samé co ostatní. Docela zajímavý příběh se spoustou materiálu k zamyšlení. Dost dlouhou stopáž, která mě místy přiváděla k jisté apatii. Slušnou animaci a dobrou hudbu. Ale hlavně - viděl jsem hrdinu, který mi místy přišel k politování a místy jsem měl sto chutí ho profackovat. Bylo to dlouhé, v něčem mě to možná i obohatilo, ale asi mám smůlu, že vždy když narazím na někoho, kdo se jmenuje Makoto, tak mě zpravidla neskutečně naštve... 6/10

Po stránce hudby dle mého velmi povedené. Po stránce animace velmi zajímavé a nápad s prolínáním různých stylů v jednotlivých příbězích působí rozhodně svěže a originálně. Po stránce obsahové? No řekněme, že záleží na tom jestli rádi přemýšlíte a jak moc vám budou Mustafovi názory blízké. Já skončil někde uprostřed cesty. 7,4/10

"Výtečné, praštěné a pekelně roztomilé" I já si vypůjčím tohle hodnocení od Subjektiva, protože tomuhle anime naprosto přesně sedí. Některé vtipy jsou vskutku geniální, jiné jsou geniálně přitroublé a i u těch slabších momentů to pořád nepůsobí skoro vůbec nudně. Roztomilost je samozřejmá, děvčátka jako je Yuuko, Mio, Izumi-sensei a mladá profesorka (vědkyně) jsou prostě neskutečná. Stejně jako někteří i já však zmíním, že to časem ztrácí na originalitě a ten drive to na rozdíl od takové Azumangy prostě neudrží. I přesto velmi dobré, zábavné a roztomilé, ale znám lepší a tak dám "jen" 8/10.

Poměrně příjemná záležitost, která je místy zábavná, občas zajímavá a velmi dobře se mi na ní dívá. Největší sympaťák je samozřejmě Gintaro. Souhlasím s uživatelem Gogo333 že i já bych uvítal, kdyby se autoři více zaměřili na "boží posly" a jiné duchy, než na lidi, kteří sice nejsou nijak špatní, ale nejsou rozhodně tak zajímaví. Mohlo by to pak být třeba další Natsume yūjinchō, což bych neskutečně uvítal. Takhle je to jen takové mírně nadpřirozené slice-of-life, které ale i v tomto žánru dokáže nabídnout pár zajímavých momentů (třeba díl, který jsem si pracovně nazval "řidič slečny Hiwako"). Takže když to shrnu, byl to rozhodně příjemný lepší průměr. 7,5/10

Docela slušně praštěná záležitost, kdy už u první scény, která se z vážné situace a vykládání jistého proroctví zvrhne v rádoby vtipnou estrádu, jsem vlastně netušil co si mám myslet. Pak přišel hlavní hrdina a i toho jsem po většinu času nepobíral. Ten chlapec je docela zajímavý a je rozhodně skoro vším, jen ne klasickým hrdinou. Jeho praktiky a smýšlení mi tak trochu připomněli chlapce jménem Gokudo, nebo děvče jménem Lina Inverse i když náš zdejší "hero" zatím nekrade, spíš jen zlehka podvádí, využívá každé situace a ukazuje sebevědomí velikosti mrakodrapu. Na rozdíl od Slayers, nebo i Gokuda to ale pokulhává co se toho vtipu týká, jistě pointy jsou občas docela zvláštní, ale smíchu se mi při nich moc nedostává. Oplzlé vtípky jsou také občas docela povedené, ale už nejsem puberťák, abych se bavil každým dvojsmyslem a sexuální narážkou. Na druhou stranu je to zase jednou příjemná změna a když si člověk zvykne na tempo a styl humoru, tak se na to dá i docela dobře dívat. Jediná škoda je, že vytváření anglických titulků dostal na starosti evidentně nějaký pěkný trollík, který nejen že byl s překladem pozadu, ale jeho používání google překladače je až moc okaté, občas přihodí nějaký svůj vtipný poznatek a občas nám ty titulky hodí ve Španělštině a kvalitu titulků tak dost zabíjí, což se bohužel u mě odráží i na celkovém dojmu z anime. Kdyby to bylo v čas a titulky nedělal "trotl" možná bych se i dostal na tu správnou vlnu a mohl by to u mě být i slušný nadprůměr, ale protože ty prodlevy jsou fakt velké a u každé druhé věty musím přemýšlet, jak patří do příběhu a spoustu věcí domýšlet tak je to u mě spíš jen lepší průměr. 6/10

Hlavní hrdinka je fajn, nebojí se říkat co má na srdci. Bez toho létající balónu bych se klidně obešel. Mahou shoujo také není zrovna můj šálek čaje, ale tady alespoň neblbnou s hůlkou se srdíčkem na konci. Vtípky spíš slabší a spíš zaměřené na šikanování létajícího balónu, ale tak proč ne. Tím že je to krátké je to vlastně docela fajn a nijak extrémně mě to nenudí, neotravuje a ani neuráží. Loli fan servis je až moc okatý a za sebe bych se bez něj nejspíš i obešel, roztomilost hlavní hrdinky je dostačující. Celkově takové vcelku průměrné krátké anime, takže u mě dobrý = za 3* - 5/10

Kdyby byla celá Aria jedním uceleným anime, tak bych neváhal si tuhle podívanou zařadit mezi svých TOP 10 seriálů. Ten příběh jako celek je prostě asi tím nejpříjemnější a nekrásnějším, co jsem viděl. Bohužel takhle vybírat jen jednu část podle mého nejde, protože každá z těch částí je nádherná a kouzelná, ale je to vždy jen část příběhu. Aria the Animation je velmi krásný úvod, který nám představí svět "nových Benátek" seznámí nás s charaktery a ukáže jakým tempem a v jakém stylu nám bude příběh podáván. Aria the Natural je prostředkem, který krásně pracuje s prostředím, mírně pracuje s charaktery a ve stále stejném nádherném a příjemném tempu nám vše pozvolna ukazuje. Aria the Origination je úžasné emotivní finále, kdy vše skončí asi tak nějak jak jsme si v duchu přáli a které si zkrátka člověk neskutečně užije. Jednotlivě je to krásné, ale dohromady je to dokonalé. Za sebe i zde tedy dávám opět 10/10 a jsem s celým anime i s jeho jednotlivými částmi naprosto spokojen.