Snorlax

Skvěle natočené mystery s výborně gradovanou atmosférou je smutně utnuto takovým nanicovatým koncem, že člověka to zamrzí a říká si, proč si nedal scénárista větší práci s pointou. Leč režijně naprosto vymazlené.

Která dívka by se po tomto zromantizovaném pohledu na nejstarší řemeslo nechtěla státi konkubínou? Příjemný kostýmní spektákl je zakončen až nepříjemným happyendem.

Přes osmdesátkový look a fádní hudbu překvapivě funkční oddechová kriminálka s nádherně chladným Woodsem a Dennehym v roli drsňáka s něžným srdcem. A jelikož to bylo mé první setkání s Brianem, musím z nostalgie a lásky k Brianovi nadhodnotit, zkrátka nelze jinak.

Chladný vizuál, chladnější snad než smrt sama, doprovází celé rozsáhlé filozofické pojednání na téma života, smrti a kontrastu mezi dobrem a zlem. Lichvář je svůdce, našeptávač, je slizký, zlý a ohavný. Sokurov opět skloubil mimořádnou vizuální stránku s tou zvukovou. Faust se stává jen průvodcem, ďábel je hlavní postavou, vždyť ano, zlo může existovat i bez dobra. A já budu dlouho muset přemýšlet nad závěrečnou nevyřčenou otázkou, zda lze považovat za vraždu zabití ďábla v sobě. Neskutečně silný zážitek, Sokurov povýšil Fausta na čisté filozofické dílo.

Satoranského životní výkon v divadelně pojaté inscenaci nezmizí z obrazovky. A to je velmi dobře,neboť je výtečný. Je chlap, je něžný, je básník i křehká duše. Satoranský dokázal být naprosto kompletní Cyrano. Preissová bohužel hraje jako vždy svoji jedinou polohu poněkud retardované puťky, což se k Roxaně naprosto nehodí. Je to obrovská škoda, neboť v té době nabízela tehdy aktivní generace československých hereček mnoho skvělých a krásných dam, ale roli bohužel získala Preissová. I přesto dokázal Satoranský nemožné, skryl svým umem její nanicovatost.

Když se řekne Jiří Černý, tak se odpovídá obratem ano na otázku "Už jsi čet Mladý svět?"

Jejich setkání je setkáním dvou odlišných světů, světů, které jsou vzdáleny snad nejvíce, jak jen mohou být. A přitom oba hledají vlastně to stejné, jen kousek úcty a pochopení. Scola využívá nesmírně rafinovaně dynamickou kameru a dodává tím příběhu na dramatičnosti, zádumčivosti i noblese.

Vidět záhy po sově film s Deneuve a Vášáryovou je pro francouzskou hvězdu značně nelichotivé. Vášáryová s andělskou tváří je nejen nesmírně půvabná, ale také velice přesvědčivě hraje. Věříte jí i těch třináct, na které ji tipoval zastavárník, věříte jí předčasně zestárlou mladou paní, nechuť i strach. Její výkon podbarvuje hudba nejlepšího československého skladatele a snímá kamera nejlepšího slovenského kameramana.

Jednoho sychravého dne se sešli Quetin Tarantino, Aki Kaurismäki, Bertrand Blier a Leos Carax. Jelikož venku bylo nehostinno, otevřeli láhev a pustili si tento film. A pak už jen závistivě koukali. Vanessa je jako vždy neskutečně půvabná, Marielle dodává své postavě grácii i charisma a Benoit je tradičně úžasný, dokonce i s chapadly. Tenhle film je neskutečná zábava, ale jen pro zvané, těm, co sedí ve šněrovačce, je vstup přísně zakázán.

Deneuve pomalinku začala získávat herecké ostruhy, ale stále to byla pouze velmi pohledná neherčka. Na jejím projevu je to znát. Piccoli má bohužel poměrně malou roli, ale jako vždy je radost na něho pohledět. Kritika dekadentní společnosti v Krásce dne zašla až na hranu možného a společensky přijatelného. O to větší škoda je, že do hlavní role nebyla obsazena herečka, ale modelka. Komerčně nepochybně chytrý tah, umělecky již mnohem méně.