-bad-mad-wolf-

Původní Death Wish: ztrápenej taťka si pořídí bouchačku a jde si frustraci z nepřiměřený kriminality vyřizovat na vlastní pěst. Kontroverzní morálka příběhu o zločinu a trestu byla v podstatě nadčasová a byť byl výsledek vlastně jen takovým slušným béčkem s fajnovou atmosférou pouliční špíny, dosáhl bezmála na kultovní status. Remake: tradiční revenge střílečka, kde jde fotr vykosit trýznitele svý rodiny. To je docela odvážnej krok - původní okoukanej námět byl nahrazen ještě okoukanějším! Na pytel je i titulní postava, jelikož přerod z nekonfliktního doktůrka na vraždícího superterminátora je věrohodná asi stejně, jako papoušek ara za polárním kruhem. Do toho laciný gore momentky a zoufale nevyužitej vliv sociálních médií (jedinej náznak nečeho novýho proti originálu). Trapný béčko (zase - přestávam věřit, že by ze sebe Roth někdy vypotil nadprůměr).

Viděno v dětství a víceméně zapomenuto, nicméně poslední scéna vyryta do dětský hlavičky intenzivně.

Duke Nukem terorizuje Krakow a je na něj krátká i armáda, tudíž ho nakonec musí vyfa(/u)ckovat náctiletej posera s dronem ve tvaru šukedelický rajdy. Bohužel je to dost málo cool sranda, když už to jako cool sranda zjevně vzniklo = výsledek impozantně blboučkej. Obrázky a holky pěkný.

Pustina meets Stranger Things. Nebo ne? Rozehrávka atmosféricky dobrá, byť se mi postavy pletly mezi sebou.

TEROR. Přehlídka nevkusu a mizerně odvedený práce na všech frontách. Pohádkový kouzlo asi stejně velký, jako ve filmech od Cronenberga.

Prostřední epizody by potřebovaly víc zahušťovadla, jinak se ovšem koná fajnová desperátská jízda s povedenýma postavičkama. Baby Yoda & Mando > Kennedy trilogy.

SWAAAAAAZZ!!! (nekonečně super párty film - čim víc sledujících, tim víc SWAAZ hvězdiček!)

Gagy i pastičky z povinnosti, protože TRADEMARK. Tentokrát někdy vyloženě dementní. Do lepšího průměru táhne tuhle taškařici parta hotelových zaměstnanců v čele s Timem Currym, protože "zaměstnáváme nejlepší idioty z celého New Yorku".

Člověku po letech ani nepřijde, že proslulá pasáž s domem plným pastí trvá slabou čtvrthodinku. A že si z dětství pamatujem zejména ty pastičky! Za hezký vzpomínky dík, každopádně dnes to mam přesně naopak - nesmrtelnou zábavu tu obstarávaj herci a jejich mikroepizodky, jelikož skvěle obsazený i zahraný jsou snad všechny role, včetně těch nejmenších vedlejších.

Na týhle cestě jsem se cítil o něco líp, než na agresivním proticivilizačním tripu z města. I přesto, že je ten film přesně o ničem a všechny náznaky příběhu jsou dost děravý / zbrklý. Každopádně jako sonda do života lesní komunity, v níž je každá postavička tak trochu hardcore, funguje film dobře. Neglorifikuje, nezesměšňuje, nepoměřuje. Vztahy a názory všech jsou přesně tak vřelý / amorální / umělý / milosrdný / naivní, jak to zrovna jejich aktéři vnímají a potřebujou, na základě čehož se rovněž mění a kolidujou. Je to až s podivem, jelikož u Vorla jsem byl zvyklej na třeskutý (byť výstižný) karikatury charakterů. Tady jim podobnej přístup pomáhá k sympatický přesvědčivosti. A lesy máme rádi!