Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (782)

plagát

Istanbul, poslední výzva (2023) 

WTF, expozice vcelku ušla, ale vše se pak začalo podřizovat mě zcela nesympatickému narativu. Čekala jsem drama dvou dospělých lidí a dostala jsem nevkusné tajtrlikování sebestředného ufňukaného fracka a divné rádoby emancipované podpalovačky. Hrozné to však bylo také po filmařské i herecké stránce.

plagát

Ozvěny (2022) (seriál) 

Co s tímhle switch/twist cedníkem? Jako hýří to scenáristickou nápaditostí až tak moc, že to jako tank převálcovalo jakoukoliv logiku a ochotu dát hrdince/kám nějakou tu smysluplnou hloubku osobnosti/tí. Ale jinak to má atmosféru, dobré herce, příjemně koukatelný širokoúhlý formát a závěr, co si chystá písek pro pokračování, ohhh no! Jako thrillerové binge GP na jednu noc dobrý!

plagát

Spřízněné duše (2021) (seriál) 

Jestli si někdo myslí, že najít tu jedinou (až na velkou statistickou výjimku) lásku je zaručené štěstí, tak to se sakra plete! Páč v The One nám tvůrci ukazují, jak těžký masochismus to ve všech směrech je! A taky, že i přestože je někdo vědecká bedna, může to být sráč bez svědomí a s nulovou empatií, který si hraje s osudy lidí na šachovnici života a smrti, čímž jen zdůvodňuje a ospravedlňuje to "vyšší dobro" - miliony šťastných lidí. A to i přestože je pozitivním výsledkem vlastního experimentu a spadne do toho po hlavě, teda do té genově-feromonové párovací magie! Čistě na 80% jsem to vykoukala! Na první pohled to působí chladně a odtažitě, ale na druhé pokoukání to pěkně vře!

plagát

Obchodníci s bolestí (2023) 

První část filmu jede na satirické vlně, všichni víme, že to zlatý prase není tak úplně čistý, fentanyl proudí k lidem s rakovinou, sice díky skvělému systému úplatků, ale sic. Jenže farmaboss a jeho pohůnci jsou sjetí nenažraností a chtějí víc, tak teda vyšroubují úplatky na vyšší level a doktůrci předepisovači ochotně nastartují off-label use. A lidi začínaj umírat z jinejch důvodů než je terminální stadium rakoviny - na starý známý předávkování! Naštěstí má tenhle raketovej výstřel na burze slabej článek - svědomí (+ jedno mcguffin překvapení). Takže druhá polovina filmu se už nevznáší na lehkosti satiry, ale povaluje se v těžších vlnách dramatu. Emily hraje na 100%, pod palcem má jedinou postavu, která více odhaluje motivy svého jednání a díky tomu uvěříme jejímu obratu v poslední třetině děje. Beru to jako exkurz do "fungování" farmaceutického průmyslu a upozornění na zneužívání legálních drog ve velkém, s požehnáním lékařů, kteří ochotně na zacinkání zlaťákem podškrábnou předpis komukoliv na cokoliv!  "I know how to talk to my own prescriber."

plagát

Malé ženy (2019) 

Některý témata, předlohy a filmový adapatace halt prostě víc prožívám. A Greta Gerwig to vzala za ten můj správnej souznící konec. Jako jo, poplakala jsem si, prosmála jsem se a hlavně: zase sem se tam našla (trapas, no!). A je mi zcela volný, že Jane A. tu dostává nakládačku a je vysosaná na max. 80%

plagát

Smrť na Níle (2022) 

Armie a Emma kopulující na tanečním parketě, okej, vypadá to dobře. Stejně jako ty omalované egyptské reálie.... Ale to je asi tak všecko.

plagát

Uvězněna ve vlastním těle (2023) 

Jako po technický (kamera, hudba, střih) stránce vlastně není co vytknout, tvůrci se zahleděli do klasické filmařiny a literatury a docela mě to bavilo, takovej temně napínavej GP balíček. Navíc herecky to funguje velmi obstojně. Přišlo mi cool, že hlavní hrdinka jde vostře proti bodyshamingu a je to kus ženský. Co mě ale za mozek nevzalo je scénář. Takovou divnou slátaninu, aby pohledal, ten psycho masakr čtyř nesympatickejch lidí na venkovským sídle (vilná otužilkyně, která svěřuje svoje násilné fantazie deníčku pod polšťářkem, hamižnej doktůrek, co dokáže zfetovat a vojet kohokoliv, teda když z toho něco kápne, narcistní ledová ex herečka a hypochodrickej spratek) to bylo obstojný. Ale co ta sestra/detektivka v nemocnici? Tohle se úplně nepovedlo. A jako bonus "skvělej" českej překlad názvu filmu! Netflix by měl ubrat na kvantitě a přetavit ty svý enormní zisky do kvalitnějších scénářů, zručné filmaře už dávno má, jen ti dobří až výborní scenáristi chybí. No alespoň dělá osvětu nečtoucím středoškolákům, protože si tady můžou čeknout naturalistickou klasiku od Émila Terezu Raquinovou!

plagát

Too Hot to Handle (2020) (relácia) 

Dala jsem tři díly, ze začátku mě to vlastně přišlo vtipný (a že jsem reality-show už neviděla drahně let), ale jak se začaly na povrch drát soutěžní ambice, přibývalo podrazů a začalo se "taktizovat", čímž se začal vytrácet prvoplánovitý efekt bandy hot promiskuitních a jednodušších lidí v jednom baráku a jejich zákazu sexuálních aktivit, který je má nasměrovat na cestu hlubších vztahů, mě to přestalo bavit. No alespoň jsem si dvě hodinky naposlouchala britskou, australskou, irskou, kanadskou a jánevímjakou americkou hovorovou angličtinu na jedné hromadě! Je fascinující, jak se dnes dá vydělávat: být třeba profesionálním účastníkem reality-show. Stačí mít: a) namakaný břišáky a bicáky; b) výplně, kde je třeba a vážit do 50 kilo; nicméně a i b potřebují mít nekonečné libido a v hlavě senoslámu.

plagát

Chlap (2022) (seriál) 

Vlastně jsem od toho nic nečekala a ejhle ono je to více než dobré. Ne, Chlap není jen český plagiát Dr. House, sice tam občas řeší dosti bizarní zdravotní věci, ale hlavní fokus je na osazenstvu nemocnice a jejich životních peripetiích. Hodně mě bavilo, jak se jejich příběhy postupně otvíraly a vybarvovaly, obvykle přes nějakou tu zdravotní pátračku, vlastně jsem už dlouho u českého seriálu neviděla tak dobře napsané a komplexní postavy, byť jejich příběhy jsou hodně nadnesené, záměrně proto nepíšu snadno uvěřitelné. Zaujala mě zásadní změna dynamiky celého týmu, od chladně výkonného (super chytří, namachrovaní a arogatní) až k empaticky racionálnímu (super chytří, pokorní a spravedliví). Do toho trošku hodili vidle dva skoro zbyteční záporáci, kteří byli už hodně přes čáru a jejich motivy byly redukovány jen na prachy a kariéru, konkrétně na smrtící tanec s farmagigantem. Adaptace Franka, který je mínus 12 let, je zajímavá, je fajn, že tvůrci ho nechají dělat chyby a naznačí rozpor mezi empaticky kontaktním přístupem k pacientům a racionálně faktografickým přístupem, který je založen pouze na empirických zkoumáních. To mi přijde fakt hodně dobrý a vlastně i nevídaný. K tomu všemu přičtu pro mě neokoukané obsazení, vtipně vybrané lokace a fajn hudba (byť tedy po osmé hraná Billie s Khalidem je pak už trošku moc :). Hlavně si přeji, aby nebyla druhá série, páč závěr je docela sympaticky civilní! PS: Hodně by mě zajímalo, do jaké míry dokáže výslednou kvalitu seriálu ovlivnit překoupený formát. A ne, na slovenskou ani italskou verzi se nechystám!

plagát

Úsvit (2023) 

Po dlouhé době jsem se šla pokochat do kina českým filmem. A dobře tak, neb Úsvit je zcela osobitým zjevem, který vybočuje a zároveň hodně překračuje domácí filmové luhy a háje - tematicky i formou. 85%