k212

Americká husička v Paříži, která neumí kváknout francouzsky a myslí si, že si z jejích velkých Insta nápadů a korporátní marketingové moudrosti sednou její pařížští kolegové na prdel, holka která své "práci", ta se z větší části sestává ze sebeprezentace - focení se ve vyzývavých pózach na trendy místech, z okamžitého postování na socky, samozřejmě s úderným sloganem a hashtagem, a vedle toho taky z marketingových kampaní pro francouzské klienty, kteří mají diametrálně odlišné představy o tom, jak má taková reklama vypadat (ideálně tradicionalisticky, snobsky a sexisticky), dává největší důležitost - no protože pracuje 24/7, neumí se bavit, nosí extravagantní oblečky a všecko moc řeší a hrotí, jo a vedle toho samozřejmě hledá tu správnou lásku v iluzivním marketingovém konceptu Paříže (jo jsem spíš na namachrovaný britský frajírky :). Tak jasně - teď jsem tu vyplivla tu správnou snůšku stereotypů, ale na tom se Emily in Paris prostě veze, na velmi exponovaných a zároveň zjednodušených střetech odlišných kultur a mentalit, a divák se prostě baví. Zcela mimo realitu, zasezena v živném podhoubí aktuálního virtuálního světa sociálních sítí. Někdy člověk potřebuje vypnout a sledovat prostoduchou zábavu, jako fakt jo! Mimochodem tohle sledovat v českým dabingu, never!

Tak jsem si zase za jednu noc šlehla plnou nálož rom-com/dramedy dopaminu, no. Má to prostě drajv, vtip i smutné okamžiky. Výraznými benefity jsou práce s myšlenkovými pochody obou hlavních hrdinů a rozdělení časových linek na konci příběhu!

No tak tímhle melodramatickým medem si občas tu hubu teda taky zalepím, fajn obsazení, skvělá kanadská příroda (ale předloha se odehrává v USA, takže sic), takové civilní, vlastně, tyjo skoro jako doma :)

Brad vylezl ze svého SG stínu, a z mého pohledu ho to hezky vykoplo nahoru. Travelers frčí na zajímavém nápadu kvantového provázání a přenosu vědomí v čase, a byť v každém dílu sledujeme takový proces, který nastartuje klíčový děj dané epizody, jde však i o něco jiného, než jen o velký plán, jak vyhrabat lidstvo budoucnosti ze sraček, kterým dala základ společnost 21. století (AI to ale nepochybně nebyla). Takže nejzajímavější částí je adaptace cestovatelů, kteří převezmou životy svých hostitelů. U téhle třísériové pomalejší jízdy jsem si hodně užívala kameru, kde občas převzaly vládu téměř statické celky a polocelky snímané extrémně širokoúhle a extravagantní přechody do detailů. Na mě osobně to mělo atmosféricky emotivní efekt a vlastně i osvěžující, no a taky pro mě zcela neznámé kanadské obsazení. Palec nahoru za postavu Davida!

Tak tuto sérii politicko-diplomatických twistů a podrazů v čele s neortodoxní americkou profesionální diplomatkou a jejím pletichářským manžílkem jsem si hodně užívala. Víc než drama to vnímám jako satiru, hodně jsem se bavila dekódováním předobrazů mnoha postav a jejich vzájemného provázání! Jo a druhá sezóna by se docela hodila!

Naprosto parádní, excentrická, cynická, podivínská jízda, u níž nechápu, jak se mohla propašovat do Magionu pro děti a mládež tehdejší socialistické Československé televize. Páč dnes by klidně mohla přistát na jakékoliv liberální VOD platformě, která jede na barevnosti světa! Bludička je oslava jinakosti se vším všudy a rozhodně není pro věkem omezené, naopak pro všechny! Jo a samozřejmě, že Edna zlá bedna je extra třída!

Tak pro hyperaktivního Jamieho, kterýho nezastaví ani Ritalin, kterej cpe Zoloft všem praktikům a internistům, načež rozjede velkou kariéru na prodeji Viagry, mám velkou slabost. Taky pro jeho na začátku sexuální a později už opravdický vztah s Maggie, která zase roztáčí život na víc než max, protože má Parkinsona. Vztah dvou ADHaDů, který jedou na dopaminovým tripu je přesně film pro mě! Páč vybočuje mílovými kroky z drama romkomů. Velké plus za exkurz do světa farmagigantů v devadesátkách (díky autobiografické předloze od Jamie Reidy). 70%, s velkou osobní slabostí za ****!

V prvním plánu to vypadá jak klasická přímočará sportovní akce, jenže není. Spinning out je o problematických vztazích nejen v rodinách a zvláště o tom, jak moc je složité žít s psychickým onemocněním, jak moc to zasahuje a poznamenává rodinné a partnerské vztahy, jak se všichni zúčastnění hezky točí ve víru proher, nedorozumění a občasných malých vítězstvích. Taky je to o tom, jak ve sportovním prostředí není zvykem tyto věci akcentovat, ale to jen na okraj. Přišlo mi fajn, že většina hlavních hrdinů jde docela proti stereotypům, navíc jsou na hraně diváckých sympatií, vedle toho se tu samozřejmě divák setká s těmi klasickými fláky z krasobruslařského světa. Za mě náladová a trošku náročnější jednohubka, která končí v pravou chvíli!

Druhá řada se zaměřuje více na jednotlivé charaktery hotelových hostů a dává jim větší prostor (v zásadě sledujeme tři skupiny), i proto je možné si zde najít postavy pro exkurz do jejich duše. Vedle toho však White ukrajuje značný kus sociálního vhledu na Sicílii a hodně ořezává pohled z druhé strany (tedy personálu hotelu) a nahrazuje ho pohledem dvou eurokámošek. Kriminální dějová linie je trochu nadnesená, nicméně její závěr velmi černohumorně povedený! Navíc díky ústřední čtveřici prokreslených amerických zbohatlíků se nám satira přelévá do vod cynismu. Za mě rozhodně palec nahoru, i když je to na úkor komediálních situací. Obsazení je skvělé, italština dodává jiskru, hudba báječná! Pro mě osobně je druhá série lepší, než ta první! 90%

První série je satirickým pohledem na střetávání odlišných kultur, socio-ekonomických bublin a excentrických individualit. Vyvedená je téměř k audiovizuální dokonalosti, herecky nesmírně povedená. Mike White ukazuje svět svojí optikou, která vlastně více než posuzuje jen hezky ukazuje. Trochu mi tu chybělo větší propracování postav, ale jinak super 80%.