k212

Stereotypy a konformita vedou k neporozumění, vnitřní bolesti, neschopnosti komunikace a projevení citu, k izolaci, neustálému očekávání... Naštěstí pro diváka nakonec tohle dusno upustí páru, a zjeví se skutečně já hlavních hrdinů. Divnofilm s nesympatickým hrdiny, který šustí papírem divadelní hry, i přesto smysl má.

Překvapivý a originální počin. V první sérii se rozjíždí nejen třeskuté vztahy lokomotiva / ocas, ale zasahuje do nich třetí a první třída, zprvu je nasazen těžký a povedený kalibr v podobě detektivky, ale končí to nefalšovanou revolucí. Nejednoznačnost mnoha charakterů je velmi příznačná! Tam, kde mesiášským komplexem schvácená Melanie končí v první sérii, tam startuje šarmantní psychopat a egomaniak Wilford v té druhé, a tady už je vcelku jasné, kdo kope za jaký tým! Nutno také podotknout, že oba představitelé těchto charakterů s přehledem a minimálně o řád převyšují zbytek hereckého ansámblu. Uvidíme, co přinese třetí série. 1. série - 90%, 2. série - 70%.

To má jako bejt ta aktuální optika, kterou Hollywood hledí na ženskou emancipaci? Prudná hlavní hrdinka, za níž povlává se svými pocity hlavní hrdina? No jasně - vždyť stačí jen prohodit ta stupidní klišé a je to cool modernita. Fuj nechci! A nebaštím to ani Kate, ani Idrisovi. PS se spoilerem: S knihou to má společnej jen pád letadla!