Morien

(1001) Tak se zdá, že si můžu užít i gangsterku, jenom prostě ti gangsteři nesmí být (hlavní) hrdinové. Zároveň je to asi první film Briana De Palmy, který mě opravdu bavil. Plné hodnocení nedávám z důvodu klasického moru životopisně-historických filmů: heroické patetizování, fiktivní příkladný rodinný život hlavního klaďáka, překrucování reálných událostí pro větší "drama". V závěru rozhodně chybí hořkost, která by film ukotvila v realitě oproti těm oblakům, kde se teď trochu bezvýznamně vznáší. Ale jinak krása nesmírná, hlavně kamera je jako další postava filmu. Ennio Morricone je bůh, Andy Garcia je větší bůh, Billy Drago je největší bůh. P.S.: Plusové body, že v každé druhé scéně je přítomna zeleň a kytky.

(Sakra, takže dlouhovlasé metalové týpky šikanují normíci i v tak pochmurné zemi jako je Finsko? Doufám, že to je umělecká licence.) U filmu jsem měla mírné problémy s jeho tempem, ale jinak jsem se chechtala nahlas docela často.

(1001) Jak jsem poslední dobou začala říkat, že není fér rovnou z pozice předsudků říkat, že nesnáším muzikály, tak je možná na čase zase začít říkat, že nesnáším muzikály. Málokdy se filmu podaří, abych všechny zúčastněné, včetně některých mých hodně oblíbených herců, chtěla udeřit cihlou.

(1001) Nerozumím tomu. To nejsou tři propletené příběhy, to je film složený ze tří povídek. A tak ani tak nechápu, co to má znamenat. A abych napsala víc než jenom tři věty, tak dodám ještě zpětné uvědomění, proč mě to ani nezajímá: Nikdo z těch postav není dobrý člověk (Gael k tomu má asi nejvíc nakročeno, ale i on se chová hned od začátku dost problematicky). Proč bych se měla dívat na film výlučně jenom o zlých a špatných lidech.

Jeden z nejlepších filmů české/československé/světové historie a tak ho přirozeně nikdo nezná. Vždycky brečím, když si na něj byť jen vzpomenu. Alfréd Radok je bůh.

(1001) No nevím, když existují věci jako Saulův syn, Obchod na korze a Daleká cesta, tak mám prostě problém vnímat Schindlerův seznam jako "stěžejní dílo světové kinematografie". Potom si musím vědomě připomenout, že existuje víc než jeden tvůrčí přístup a že tak to je v pořádku, ale taky si zároveň nemůžu pomoct, abych se na některé ty přístupy nedívala trochu spatra. Sice vykřikuji "Oh the humanity!" každou minutu aspoň třikrát, ale stejně... Například ta často citovaná scéna s děvčátkem v červeném kabátě by byla o moc působivější, kdyby nebyla tolik přerušovaná střihem, kdyby byla snímaná ze sjednocené perspektivy delší dobu a teprve po ní kdyby následoval (jeden a delší) záběr do tváře Oskara Schindlera, který to "všechno vidí". A posledních dvacet minut... no byla to Stevenova volba.

(1001) Kdyby ten film tolik nezneužíval klišé vznešeného divokého západu, tak by to mohlo být celkem maso. Protože tam všechno je. Jenom tak podivně blockbusterově, kýčovitě a bíle zachraňujícně zmutované a otupěné. Nicméně Graham Greene, Rodney A. Grant a Nathan Lee Chasing His Horse for presidents. 2023: Tak Nathan Lee Chasing His Horse na prezidenta nakonec ne.

(1001) Líbí se mi spousta obrazů, fascinace nocí a lesem a nocí v lese a nebem s hvězdami a záhadami vesmíru je hojně nasycena. Líbí se mi, jak spolu tři různě staří sourozenci pěkně spolupracují a jak se mají rádi. Líbí se mi bizár až surreálná scéna s osvobozováním žab ve škole. Líbí se mi obecně ten nápad mimozemšťana uvízlého na Zemi, ale nejsem si jistá, jestli film ten nápad vůbec rozvíjí do nějakého příběhu/děje. A i zbytek filmu jsou jen samé otázky s pozdviženým obočím. Předně Henry Thomas, nejsem si jistá, jestli bych ho označila za schopného dětského herce, ale nejsem si ani jistá, jestli náhodou nepůsobí tak otravně jenom proto, že je scénář tak divný a příběh se v půlce zastaví a dál se vůbec nehýbe kupředu. (Například nechápu, proč jsou ti "agenti" bráni jako záporáci a proč se na ně křičí "vy mu ubližujete a vy ho zabíjíte", když film nikdy neukáže, že by E.T.mu chtěli ublížit nebo že by jeho uvadající zdravotní stav měl doopravdy co do činění s jejich příchodem.) Zmínek o absentujícím otci je tam příliš mnoho na to, aby to byla jenom "náhoda", ale film s tím dál nijak nepracuje a v rozuzlení a pointě to nehraje žádnou roli, stejně jako vztah mezi Elliotem a agentem klíčenkou taky vyšumí, ačkoliv se celou první půlku hledají a agent potom naznačuje, že ví něco víc než všichni ostatní. Asi aby to bylo fér tak i postava matky je dost na ránu. Film si dá práci s tím, že cíleně ukazuje, že kromě péče o děti nemá žádný vlastní osobní život, ale ani tak si nevšimne, že se jí přímo pod nosem dějí psí kusy. Hudba Johna Williamse je přehnaně veselá i ve strašidelných nebo nebezpečných pasážích, což mě přirozeně štve. Moje dětské návštěvy mimozemšťanů prostě vypadaly jinak.

I když to pro autora úplně není debut, řekla bych, že to je film se všemi klasickými atributy (problematického) debutu. Zajímavý námět, pár do detailů vymazlených kick ass scén, mírně chudý dojem, zejména co se týče jakýchkoliv postav kromě hlavního hrdiny, snaha "šokovat" nebo "přechytračit" diváka či rovnou sám sebe, docela dost hlušiny a spousta rozsáhlých problémů s tempem, dávkováním informací a celkově koncentrací. A jak tak zkoumám svůj divácký zážitek, tak negativní dojmy určitě převažují. Strašně moc čekání a strašně málo odměn za to.

(1001) -"Good night, sweet prince." Jen se mi to zdá, nebo je ten film skvělý, znamenitý, oslnivý v každém možném ohledu? A totálně miluju, jak se Peter Weller v tom kostýmu hýbe.