MartinNDL

Sarah Palinová je opravdu neskutečná kráva. Nejprve jsem se bavil tím, jak je hloupá, abych si nakonec společně s Harrelsonem přál, aby už konečně držela hubu. Nemyslel jsem si, že mi bude McCaina (filmovýho) líto. Poměrně uvěřitelná sonda do volební kampaně republikánů, kde především voliči jsou vykreslení jako neskutečně stupidní ovce. A drtivá většina jich taky je, tak co?

Pierce Brosnan je mrtev, ať žije Bond. Jsem staromilec, přiznávám, tíhnu nostalgicky k době, kterou jsem nezažil. Skyfall je kombinací reminiscencí na dobu minulou, Freuda, homofobie, lásky k exotickým kráskám a ostrovním krásám. Bond s Craigem dostal liskou tvář a srát na to, že musel odevzdat spoustu technologických vychytávek. Chybuje a zároveň je neskutečnej frajer. Začátek, kdy chlastá mi dělal radost a kdyby si ještě zapálil nějakou tu cigaretku, byla by to úplná pecka. Mendes rozhodně nezklamal, znova dokázal, že krize středního věku je jeho doména a je jedno, jestli ji řešíte obsluhováním ve fast foodu, střílením gangsterů nebo službami pro MI6.

Občas chlapi takovejhle kopanec do koulí potřebujou. Drsných a samostatných holek jen víc a houšť.

Nolanovo zpracování světa je silně reflexivní. Zatímco první dva díly nám ukazovaly Gotham jako obraz okolního světa v globálu a zároveň jako jakýsi induktivní obraz vlastního zkaženého okolí s možností racionálně morální volby o zjednání nápravy, pak Gotham v díle posledním dostává (bohužel) až příliš konkrétní a politicky angažovanou tvář. Již nejsme ve fiktivním světě, ale přesouváme se do New Yorku a neválčíme s libovolnými vnitřními i individuálně konkrétními okolními démony, ale máme před sebou metaforický odkaz na 9/11 a boj s terorismem v duchu převládající západní ideologie. Nolan kritizuje možnost skutečné demokracie a jeho konzervativní pojetí je ostrou kritikou levicových teorií vlády. Vyznění filmu legitimizuje autoritativní formu vlády oligarchického typu. Stejně jako ospravedlňuje vykonávání moci za pomocí represivních složek armády a policie. V tomto ohledu mě film dosti rozčiloval a zklamával. Další pro mě důležitou složkou Nolanových filmů je motivace postav. Většina postav svým chováním reflektuje určité dědictví převážně typu učitel/učeň. V třetím Batmanovi se mi velmi líbila postava Bruce Wayna. Jeho rozhodování mi přišlo zcela logické a dávalo mi možnost kompletního pochopení až ztotožnění se. Postava prochází krizí, vývojem, odmítnutím, návratem a ve všech jednotlivých fázích jsem si řikal, že podobně bych se sám rozhodoval. Film má název Temný rytíř, což odkazuje k Waynovi, ale zrovna tak to dobře vystihuje postavu Banea. Ten se chová rytířsky v klasickém modelu historických románů o věrnosti dámě. Je jí zcela oddán a zároveň dokáže naplňovat osobní ambice vymáhání si autority způsobené dávným zneuctěním a poškozením sebe sama. Je zde tedy motiv pomsty a zároveň ctnostný a ušlechtilý motiv platonické lásky a ochrany ženy. Věřím, že Nolan s touto postavou v mnohém sympatizuje a nejedná se o 100 % evil záporáka jako byl Joker. Problém mám s ženskými postavami. jejich motivace je vždy primitivní a postrádají osobnost a vlastní rozhodování. Kočička je schopná, silná, šikovná a inteligentní, ovšem zcela bez hloubky a nakonec slepě jdoucí za dokonalým mužem. Miranda se zdá býti jiná, avšak jakého se nám dostane zklamání, když v závěru zjistíme její důvod veškerého počínání. Tomuhle nebylo jinak ani v dílech minulých, obě verze té samé dívky selhávaly právě v momentech, kdy jsme chtěli pochopit, co je vede k činům. Zdánlivá láska, která se několikrát ukázala pouze jako láska k mužským činům či mužovým myšlenkám. Vedle toho je postava Alberta téměř jako pan Tříska s April O´Neilovou. Škoda, že si Nolan víc neváží žen jako osobností samostatně myslících, protože postava typu Milady z Mušketýrů by jeho filmům v mnohém pomohla. O formální stránce se rozepisovat nebudu, toho je mnohé napsáno jinde, pouze bych poznamenal, že byť vnímám Dark Knight Rises jako nejslabší z trilogie, stále se jedná o výborný film, v mnohém originální a komplexní. Jde o důstojné zakončení série a i přes dlouhou časovou výměru vůbec nenudí.

Zpracování jedinečné jako neloupaný pomeranč v rozkroku hradní stráže, ale zároveň podobně smysluplné. Změna režimu, porevoluční změny - zlo, chlast, děvky, cigarety, žena, vlak. Spousta momentů, ale silná je jen hudba a básně Topola v podání Topola. A občas se to i povedlo vystihnout obrazem, ale většinou ne. Psí vojáky mám rád a tak stačilo poslouchat a byl jsem šťastný, beze zvuku bych zešílel a kombinace je stravitelná.

Ideální doprovodnej program k posezení s přáteli v kombinaci s všemi těmi nápoji, tabletkami, cigaretami a prášky, co vám poupravěj náladu a vnímání. Asi bych se po zkouknutí Loved Ones před mnoha lety zamyslel a radši bych občas uštědřil nějaký ten kompliment a pohlazení směrem k všem těm potenciálním chovatelkám koček. Mám svou lebku rád, resp. násilná lobotomie se mi vysloveně hnusí a ačkoli pokládám sám sebe za gentlemana, tak týhle pusince bych dal bez váhání pěstí. Z pohledu nezúčastněného diváka mi však přišla místy sexy a fandil jsem jí, z čehož vyvozuji jisté riziko co se týká mých budoucích randevous. Ať žijí exploatační komedie, jen víc a houšť.

Průměrný dokument o velmi zvráceném muži. Není to příliš zábavné, není moc chuti si to pustit, ale docela to doporučuju.

Můžeme tomu říkat [Rec] na ulici, ale to by nebylo košer. Cloverfield je chytřejší. Namísto žánrovky tu máme pokus o její negaci a tvůrci točí film o nás, bez nás v situaci nereálné, přesto metaforicky aktuální. Nesympatičnost postav je až nepříjemně dobrá, něco jako když si nastříkáte Jox do rozboleného krku a na vteřinu si užijete orální orgasmus připomínájící felaci s mentolkou. Dosaďte si na místo Godzilly libovolného arabského zlobra s ručníkem na hlavě a zahrajte si one person počítačovou hru. Resident Evil dostal na dálku facku zjištění, že inspirace na filmovou gamesu nevzniká v počítači ale v médiích a ideologickém výkladu terorismu.

Neil Maskell naplňuje moji představu o nájemném vrahu. Jeho přirozená chlapáckost nevychází z posilovny, ale získal ji (jako filmová postava) roky bezcitného vraždění. Jsem rád, že smysluplný exploatační kozičky v kombinaci se sexy artovou prdelkou konečně přeplavaly kanál La Manche a můžeme je stále častěji obdivovat, sát a plácat v anglicky mluvících kinech, televizích a festivalech. Nechci vykrádat hirnlego a ostatní uživatele, ale finálko je skutečně slušně řečeno inspirovaný Srpskim filmem. Konverzace u večeře je nejlepší částí filmu, setkání s kubája šprty nejvtipnější, temný části napínavý. Akorát bych zdůraznil, že Wheatley není Kubrick ani Lynch, proto při výkladech prosím bacha na zbytečnou ejakulaci.

Ten žlutomodrej plakát je dokonale výstižnej. Vůbec nic víc ve filmu není. Jenom mladej, nevtipnej, stupidně přehrávající Sandler a několik dívek/žen v plavkách, které si zapomněly sex appeal v přístavu. Extrémní nedějovost a nefunkční gagy nepřináší víc než nudu.