Réžia:
Sean ByrneScenár:
Sean ByrneKamera:
Simon ChapmanHudba:
Ollie OlsenHrajú:
Xavier Samuel, Robin McLeavy, Richard Wilson, Roman Kroufek, Jessica McNamee, John Brumpton, Victoria Thaine, Gulliver McGrath, Suzi Dougherty (viac)Obsahy(1)
Příběh mapuje osud mladého středoškoláka Brenta (Xavier Samuel). Brent se díky rodinné katastrofě a neustálé konfrontaci z matčiny strany uzavírá do sebe. Nemůže se zbavit pocitu viny z tátovy smrti, zažívá emoční kolapsy a pomáhá si marihuanou a metalovou hudbou. Jeho dívka Holly se mu snaží co nejvíce pomáhat. Je to milá starostlivá slečna nohama pevně na zemi a právě ona je důvodem, proč je Brent surově unesen. Když se probudí z bezvědomí, čeká ho pohled na zrcadlovou disko kouli, injekční stříkačky, elektrickou vrtačku a jeho ctitelku, která neskousla, že jeho přítelkyně není ona. Brenta čeká noc hrůzy plná mučení a beznaděje. (Zeck)
(viac)Videá (2)
Recenzie (299)
Australáci opět nezklamali! Tak kvalitně natočené béčko aby divák pohledal. Stejně jako u prvního Wolfs Creeku mě příjemně překvapilo, jak si tvůrci dali záležet na vykreslení hlavní postavy, než ji nechali podrobit nelítostné tortuře - na to nejsem u podobných amerických kousků zvyklý, jsou mnohem povrchnější. A herečka v malé roli mučedníkovy matky se svého partu zhostila málem ve stylu náročných severských psychologických dramat. A možná taky proto jsem jediný viditelnější "skřípot" filmu zaznamenal tehdy, když se podobné "bergmanovsky" vážné okamžiky střídaly s výjevy v mučícím pokoji, protože dédy se svou pošahanou dcerkou naopak šaškovali a přehrávali o sto šest, hlavně tedy taťka. Takže drobná "nevyváženost" je jediné mírně kritické slůvko, které ve svém komentu použiju, jinak maximální spokojenost. Třeba jen ta skvělá kamera, která - světe div se - je většinou na stativu a neskáče nějakému joudovi v ruce. Silné čtyři! Oblíbené scény: Bylo jich strašně moc. Velmi blízce příbuzný film: http://www.csfd.cz/film/243480-mamka-tatka/komentare/ / A ostatně soudím, že plánované cenzurování "sprostých" slov v komentářích musí být KURVA zničeno! ()
Léčebná kúra pro emo jedince, která místo aby zůstala půlhodinovým kraťasem, tak je uměle; byť vtipně; natahována dvěma nesouvisejícími liniemi... Přitom stačilo z černovlásky udělat přítelkyni Brenta a byl z toho nejúdernější kraťas za hodně dlouhou dobu. Štěk českého béčkového (pod)guru Romana Kroufka jsem sice nezaznamenal, ale aspoň je motivace ke druhé projekci. A ta story jak se po vzoru Jaroslava "pohladil jsem Obamu" Suchého vetřel na natáčení; to je materiál na dobrý kraťas sám o sobě. ()
Prvních 15 minut filmu bylo o ničem. Pak se to rozjelo a já se chvílemi dokonce nestačil divit. Předností snímku, ale i zároveň i jeho velkou slabinou je žánrová nevyrovnanost. Je fajn, že to není klasická teen vyvražďovačka nebo něco podobného, protože vážným divák u tohoto filmu asi těžko zůstane, přesto ta nadsázka mi přišla místy až moc přehnaná. Myslím tím hlavně od scény s vrtačkou, která sice byla v mnoha ohledech vrcholem snímku, ale to co následovalo po ní se mi už nelíbilo a jenom jsem to apaticky dokoukával. Taky nevím, proč tam byla zařazena dějová linka se spolužákem a jeho „problémy“. Překvapivě mě i sem tam vcelku pobavila, ale vlastně pro příběh nebyla vůbec podstatná, nijak do něj nezasáhla a tvůrce trochu podezřívám z toho, že neměli dostatek nápadů pro hlavní dění, a tak jim tohle pomohlo vyplnit prázdná místa. Na film určitě nezapomenu, na to bylo to co se dělo na „večírku“ přece jenom moc podnětné a úsměvně zvrhlé, ale více než na lepší průměr tenhle australský počin bohužel (alespoň u mě) nemá. ()
[jsou v tom spoilery, ale lehké, dá se brát spíše jako upoutávka] Já to vždycky říkal, že všichni Australani jsou zvrácení vidláci. Loved Ones je neuvěřitelně zábavná jízda, plná násilí nejhrubšího zrna (naštěstí ani zdaleka neplatí, že by bylo samoúčelné), a přitom velice nenásilně prošpikovaná mnoha černohumornými vsuvkami. Jednoznačně nejzábavnější film o rozmazlené píči – aneb pojem „tatínkova holčička“ dostal zcela nový význam (škoda, že na dokonání toho incestu nezbyl čas). Zamrzí jen, že se tvůrci nevyvarovali některých velmi otřepaných klišé a postav, které se v rozhodující chvíli zachovají jako idioti. Jinak je tam asi úplně všechno a nechybí ani receptář prima domácí lobotomie a mnoho dalšího, ale nebudu to vypisovat – raději to rovnou doporučím! (a pořád mam chuť napařit plný počet) ()
Loved Ones je velmi zajímavý a neobvyklý horor. Svojí atmosférou připomíná spíše nějaký slaďáček, ale když se do toho obuje trošku úchylnější tatínek a jeho princezna (dcera), stojí film za to a ukáže jiné metody mučení, na které nejsme zvyklý. Každým okamžikem jsem se vžíval do role mučeného a v životě bych se do takové situace nechtěl dostat. Musím uznat, že hudba byla perfektní. Možná trošku jiná než jsme u hororů zvyklí a někomu by ta hudba mohla vadit. U mě naprostá spokojenost a pokud bych minulý týden neviděl Inside (2007), který mě naladil úplně na jinou vlnu, dal bych plný počet. Bohužel mě tento snímek tolik nepohltil, ale i tak jde o dobrý horor...8/10 = 85% ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (7)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. září 2009 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
- Brentův (Xavier Samuel) pes Kahn se ve skutečnosti jmenuje Jedda. (Terva)
- Robin McLeavy se dle režisérových instrukcí na svou roli připravovala vyhledáváním informací o sériovém vrahovi Jeffreym Dahmerovi, dále také musela zhlédnout filmy Misery nechce zemřít (1990), Takoví normální zabijáci (1994) a díla Quentina Tarantina. (Mrs.Blue)
Reklama