Mamka & taťka

Tak takovou maminku s tatínkem, jací jsou k vidění v tomto filmu, byste asi za rodiče nechtěli. Horor je o čtyřech pomatených zvrhlících, kteří dohromady tvoří jakousi rodinu s převrácenými rodinnými hodnotami. Kdo jim sedne na lep, tak to má spočítané. Rodinné řady nedobrovolně rozšířila i mladá dívka Lena, která si o členství v pošahané "famílii" nevědomky řekla na letišti, kde se v práci skamarádila se sympatickou vábničkou, od které přijala přespání na noc poté, co jí ujel poslední autobus. Pozvání do domu, z kterého není úniku, dívka záhy velmi lituje, ale když bude zvrhlíkům dobře sloužit, třeba si za svou poctivou službu vyslouží kuřátko a možná i telátko, ale jako připoutaná panenka k posteli bude těžce v komoře plakat a vytrpí si své. Považuji se celkem za otrlého diváka, ale tohle chtělo být tak moc zvrhlé a humusácké, až to vlastně bylo takové sterilní a bez pořádné napínavé atmosféry. Tím však nechci tvrdit, že by se to obešlo bez nechutností, ale úplně ne všechny dobře fungovaly a režisérova chorá mysl v domnění, že tohle diváka dostane na lopatky, si vůbec neuvědomila, že dneska už pár rozřezaných obětí už zase tolik nešokuje. Pravda, šokující scény se zde také hojně hlásí o slovo, ale je jich jen pár. Divák, který se přes ty šokantní scény dostane, pak vlastně hlavně vyhlíží, jak to s dívkou nakonec dopadne, a jestli přemůže ty nechutné bastardy a z domu hrůzy se jí podaří utéct, Konec byl velmi slabý a působil dojmem bezradnosti, jak příběh zakončit. A v podstatě ani nevím, jestli se mně film líbil, nebo ne. Z britských ostrovů opět zavál zvrhlý exploitation vítr, ale přes své poměrně realistické vyobrazení, moc se mnou nezamával. Příště ubrat absurdních scén a přidat více napětí. Perry Benson byl odporný tatínek. 60% (19.03.2011)

Na první pohled normální lidi nemusí být normální ani zdaleka... a o této zvrhlé rodince to platí dvojnásob. Kdo by to byl řekl, že ze zpočátku milých lidí se mohou vyklubat takové lidské stvůry, že? Mum and Dad je exploitation, který si hraje s promyšleným násilím a psychický teror, kterému je hlavní hrdinka vystavena svými novými "členy rodiny", by zvládl ustát málokdo. Sice za motivy zvráceného násilí a teroru nestojí nic hlubšího jako je tomu ve filmu Martyrs, tak jako tak vás to ale nutí přemýšlet co některé jedince vede k podobným činům. A jen tak mimochodem - opravdu jsem až dosud netušila, k čemu všemu lze použít kus zkrvavené flákoty:). (04.05.2011)

Je to nízkorozpočtový exploiťák s hroznými hereckými výkonmi. Nechápem tomu hodnotenie tu na CSFD. Mne ako prívržencovi exploitationu sa to samozrejme páčilo, ale väčšina ľudí zvykne takéto filmy zavrhnúť a teraz (25.04.2010) to má 240 hodnotení a 60%. Ako som už spomínal herecké výkony sú slabé, postavy nevýrazné a hnusné a k tomu gore nie veľmi dobre zvládnutý. Ale má to svoju atmosféru, mučenia (psychického aj fyzického) je tu dosť a rodinka je tak správne "uletená". (25.04.2010)

No páni. Skvělá ukázka toho, že když je to dobře promyšlené a udělané, tak jeblá rodinka může být parádní i bez mnohých gore festů, přemíry násilí a litrů krve. Krve a násilí je tu opravdu málo, ale tenhle film má tak skvěle scénáristicky vykreslené a herecky odehrané postavy, že to ani nevadí a staví to do popředí ony postavy samotné, tedy jakési jejich nitro a pohnutky a ne jejich krvavé skutky a činy. Mamka s taťkou jsou fakt super, brácha ze ségrou taky, ale to, co předvádí Olga Fedori s hlavní roli, jak dokáže skvěle hrát tělem, pohyby a hlavně tváří, to je až radost pohledět. Jedna z nejlépe odehraných a nejpříjemněji působících postav poslední doby, co jsem viděl. Zvláštní film, na první pohled neoriginální obyčejný tuctový průměr, který ale postavy a herectví vyzdvihuje hodně vysoko. Obzvláště proto, že právě tohohle se poslední dobou ve filmech (a horrorech obzvláště) moc nedostává. (24.01.2012)

Rekapitulujíc svůj život napsal francouzský filosof a spisovatel Jean-Paul Sartre (Slova, 1966), že otcova brzká smrt byla nejvýznamnější událostí jeho života a že žít otec déle než žil, totiž slyšet synova první slůvka, být u jeho prvních krůčků, plakat spolu s Annou Marií nad synáčkovými ostřihanými kadeřemi a tak dále a tak dále, chtě nechtě by se na syna jak dlouhý tak široký položil a rozmáčkl by jej. Co by asi napsala Lena - ano, to děvče z Polska, jež si prošlo peklem, které bych, mít nějakého, nepřál ni nejhoršímu nepříteli -, mít odvahu jít s kůží (respektive s tím, co jí z té kůže zbylo) na trh? Možná by si správně odvodila, že veškeré utrpení, jež jí život přinesl, pramenilo z toho, že ať přišla k čemu přišla, nestalo se než, že se na ni někdo - a tím někým myslím otce (otce jako původce a strážce zákona " Musíš!", potažmo "Nesmíš!") - jak dlouhý tak široký položil a rozmáčkl ji! Nejprve doma v Polsku, kde jí bylo otcem zakázáno studovat a proti své vůli byla nucena pracovat pro rodinnou firmu a po čase, po opuštění rodného hnízda, když si myslela, že konečně našla klid a svobodu několikanásobně krutěji i v Londýně, kde ji "otec" zakazoval vlastně vše a nutil do... no, radši už nevzpomínat. Každopádně, a to je důležité, pro načrtnuté chápu "Mum & Dad" ne jako film o krizi a rozpadu rodiny (kterým možná je, co já vím?), nýbrž jako film, jež tematizuje tu fázi života, kdy se "dorostenec" rozhodne postavit na vlastní nohy a jak těžké to je, obzvlášť když vám to vaši nechtějí dovolit a stále vás drtí svou "láskou". ___ Čtvrtá hvězdička (po rozmyslu) hlavně za vztah mezi "sestrami". Tomu říkám rivalita. Ale tak, být maminčiným mazánkem se zřejmě vyplácí, zvláště když hrozí že vás otec majzne po hlavě kladivem. 70% Horror Season Tour 2016 (07.03.2016)