Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Animovaný
  • Komédia
  • Akčný
  • Fantasy

Recenzie (1 811)

plagát

Ako si vycvičiť draka 3 (2019) 

Třetí díl mě vůbec nebavil. Ani mi nedokázal připomenout, čím byly předešlé díly, které z mé hlavy již zcela vyšuměly, vlastně dobré. Zápletka nevynikla, hlavní záporák byl směšný a absolutně nevzbuzoval žádný respekt. Jako definitivní rozloučení možná fajn, příběh to zaobalilo. Stejně tak mě nadchly vizuály, které hrály všemi barvami i detaily a místy se od reality lišily jen nepatrně. Ale to je tak vše. Asi je dobře, že to skončilo, i když by si to bývalo možná zasloužilo pompéznější závěr.

plagát

#somtu (2019) 

Terminál na korejský způsob! Jen tedy s moderními technologiemi a trochu jinou zápletkou. Hrdina ve ztvárnění Alaina Chabata neskutečný sympaťák, takže sledovat celé jeho počínání jak na letišti, tak posléze, bylo o to příjemnější. Celé ty 2/3 filmu odehrávající se na letišti jsem jen napjatě čekal, co se stane, jestli se dotyčná objeví a jak moc k tomu dopomůže raketovou rychlostí vzrůstající sláva díky hrdinově sem tam až trochu moc velké vlezlosti a přátelskosti. Film taktéž ukázal, že moderní technologie nejsou jen pro mladé a i člověk ze starší generace může propadnout sociálním sítím a občas se v nich topit natolik, že přestane vnímat okolní svět. Snímek mi částečně imponoval už jen tím nápadem cesty do cizí země, kterou jsem sám před lety absolvoval z podobného důvodu (akorát na mě ta dotyčná na letišti opravdu čekala). Fajn podívaná na večer.

plagát

Neobyčajný svet (2022) 

Za mě povedený, dobrodružný kousek, který může směle stát po boku dalších opomíjených Disneyovek, jako je třeba podobně laděná Atlantida, nebo absurdně pojatá Planeta pokladů. Jen tedy bez tradiční animace, jíž plně nahradila ta 3D, která ovšem nešetřila detaily, barevností a zejména divnosvět vykreslila v celé své osobité dokonalosti. Do toho figurovaly fajnové postavy, nebo zejména skvělý zvrat k závěru, který celý příběh zaobalil a dal mu naprostý smysl. Dobrodružný aspekt taky splnil veškerá očekávání, byla to jízda téměř od začátku až do konce. Příběh byl plytší a tradičně pracoval se schématy, jako je být tím, kým člověk opravdu být chce a ne tím, kým ostatní chtějí, aby byl, či v tom, že ten skutečný odkaz se neskrývá někde za horou. Stejně tak mi přišla úsměvná část, kde se část kladných postav stala na okamžik zápornou. Ale nic z toho v kontextu příběhového celku nevadilo a já se tak, ještě stále v rámci kina, dočkal příjemného animovaného filmu, z nějž jsem odcházel v psychické pohodě a v dobrém naladění.

plagát

Kráska z Manhattanu (2002) 

Asi ze mě bude mluvit zbytková povánoční deprese, ale v těch nejhorších chvílích, kdy jsem pomalu nechtěl ani existovat, mi právě tento film přišel jako jediná záchrana. Zkrátka jsem sedl, koukal a úplně vypl. Bylo mi potom absolutně jedno, že se jedná dějově o přihlouplou pohádku. Vlastně se mi to zdálo jako fajn, nenáročná podívaná, ze které byla cítit ještě taková ta zbytková devadesátková atmosféra. A podobné romantické komedie z té doby mám jinak celkem rád.

plagát

Fontána (2006) 

Mě prostě tyhle abstraktní filmy neberou. Jistě, od Aronofskyho se nedalo nic moc jiného čekat, ale jak mi sedl jeho Wrestler nebo Černá labuť, tohle mě ze začátku vůbec nebavilo, pak jsem se trochu chytil a pochopil souvislosti, ale ve výsledku v tom nevidím nic víc, než jen film o smíření s nějakými těmi rádoby nadpřirozenými prvky. Nejvíc mě bavila prostřední část o hledání léku na rakovinu, ale ta byla příliš prokládána částí s výpravou za zázračným stromem a bizarní cestou v bublině vstříc umírající hvězdě. Snímek se mi zdál zkrátka nic moc, veskrze průměrný, absolutně mě ničím nezasáhl a neupoutal. Ať si je jinak populární, jak chce.

plagát

Solomon Kane (2009) 

Zlý a krutý Lidl Hugh Jackman se rozhodne vzdát se své vlastní podlé povahy, aby unikl ďáblu, jenž se ho chce zmocnit. Na své cestě potká pár lidí, zjistí, že být hodný a slušný nebude stačit a nakonec riskne svůj vlastní osud pro záchranu jedné jediné děvy. A ono to, ve výsledku, nakonec nebylo tak strašné. Výprava celkem slušná, byť ji tvořily hlavně povedené kostýmy, kulisy a deštivo-blátivé prostředí lesů a tunder. Příběh příjemný, přímočarý, s nějakými těmi lehkými zvraty, prostě nic, co by urazilo. Jen jsem hrdinovi do samotného konce nevěřil, že se zcela změnil, protože jeho motivací nebyla jen zmíněná děva, ale i vymanění se ze sevření ďábla. Plus to, že v podstatě mohl v rámci dobra zabíjet ty zlé a absolutně to na něj nemělo žádný vliv, bylo buď cílené, nebo naopak nepromyšlené a vznikal tu tak dějový nesmysl. Ve výsledku jako celek fajn. Mihnul se tu i Vašut v hodně vedlejší a plytké roli, což bylo takové příjemné pomrknutí na to, že se film natáčel z části i u nás. Podruhé bych si to asi nedal a očekávat pokračování bylo stejně naivní, jako si myslet, že se tento film vymaní z béčkové podívané, ale na tom už nesejde. Koukat se na to dalo.

plagát

Avatar: Cesta vody (2022) 

Jednička patří mezi mé vůbec nejoblíbenější filmy, od své premiéry onehdy v roce 2009 jsem ji stihl vidět xkrát a proto jsem měl od pokračování ohromná očekávání. O to víc jsem byl jako opatřený, když jsem po jeho projekci odcházel z kina s hodně smíšenými dojmy. Ale popořadě. Příběh v mnoha ohledech zopakoval to, co jednička. Motivy, nápady, směr děje, viděl jsem zkrátka něco už jednou viděné, akorát v jiném prostředí a s jinými, podle mě mnohem hůř prokreslenými postavami. Děj místy až moc přeskakoval od jednoho k druhému, jako by nevěděl, na co se zaměřit dřív. Jestli na otcem neuznávaného syna, adoptovanou dceru se zvláštními vizemi, na vedlejší linku pojednávající o rádoby velrybách, či na staronového záporáka, jehož návrat mi přišel uměle vykonstruovaný, až směšný. Jak jsem tu četl v jiném komentáři a s čím souhlasím, dějově jsem si (hlavně dle traileru) taky představoval něco, kde by byli více zakomponováni lidé a ne, že si sousto ukousnou opět jen domorodci a maximálně Avataři, kteří jsou zde vyobrazováni po vzoru lidí jako ti charakterně zlí a bezcitní (Spider jako spojka nestačil). Zároveň bylo k tomu všemu otevřeno a nedovyprávěno X dalších linek. Co vlastně ti navrátivší se lidé? Nebo co ten mořský biolog, který byl podle všeho proti všemu zlu? Počítám, že to akorát otevřelo vrátka dalším dílům. Cítím tu každopádně takové to náhlé Cameronovo ego á la: „Teď už nemusím zpracovat celistvý film s jasným zakončením, jako jsem to udělal v jedničce, ale všechno jen naznačím, abych vám mohl naservírovat další trilogii, tetralogii, nebo dokonce pentalogii!“ (Doprovozeno smyšleným zlým smíchem.) Dějství by se mi jinak tónem líbilo hlavně na začátku, kdy se vše odehrávalo stále ještě ve starých známých pralesích, z rodinné pohody se stal útěk před novou hrozbou a všechno to mělo takový dospělý, vážný nádech. Aby se to následně překlopilo po většinu času v křiklavě barevnou pohádku o propojení Na’vi a na můj vkus až příliš roztomilých podvodních tvorů. Voda mě zde zkrátka nějak neuchvátila, mnohem víc se mi líbilo pobíhání po světélkujících pralesích, po skalách a nad nekonečnými útesy. Už předem jsem tušil, že tohle bude problém a že podvodní a obecně vodní svět ani v případě Pandory nedokáže zázraky. Zpracování svým způsobem špičkové, ale necítil jsem, že by šlo o nějaký extrémní pokrok oproti prvnímu dílu. Voda fajn, podmořský svět fajn a asi by si až takhle hezky nemohl dovolit vypadat před těmi cca 13 lety. Ale jinak? Velice srovnatelné, stále zjevně digitální a pořád nepoukazující na vzdálenou budoucnost animace. Jak říkám, o filmu pořádně nevím, co si myslet. Ty 3 hodiny nebyly moc znát, celkem to utíkalo, ale mé nadšení se vytratilo zhruba někdy k půlce a pak už jsem na to koukal jako na řadový, byť v mnoha směrech originální sci-fi film. Možná budu potřebovat kouknout ještě jednou, možná desetkrát znovu, abych mu přišel na chuť stejně, jako jedničce. Ale stejně tak můžu u svého nepříliš nadšeného názoru zůstat. Ať už to dopadlo jakkoliv, určitě jsem zvědav, co nabídnou pokračování a jestli třeba tam nebudu mít o něco lepší dojmy.

plagát

Fabelmanovci (2022) 

Že jde o částečnou autobiografii bylo asi jasno už od začátku. Zkrátka jeden z největších filmových tvůrců se na stará kolena rozhodl natočit film „o sobě“ a neskutečně se mu to povedlo. Film hovoří hlavně skrz emoce, výrazy ve tvářích herců, či obecně jejich výstupy, takže nebylo třeba zdlouhavého vysvětlování, či jen naznačování. Film pokrývá jen několik životních etap, ale každá je zábavná, v každé hrdina prožívá trochu jiný příběh a ne všude si jde za jasným cílem filmaře. Jedná se u mě zároveň o snímek, který mohl mít klidně další 2, 3 hodiny navíc, ale já bych seděl dál, skoro ani nedutal a čekal, s čím přijde dál. Tak moc mě bavil a zaujal, že jsem při vyskočení prvního závěrečného titulku zklamaně skoro vykřikl na celý sál, jestli to má být opravdu všechno. A za tohle, abych uměle ubíral hvězdu? Samozřejmě bych uvítal třeba delší, seriálový formát, ale to bych asi už chtěl moc. Zkrátka jeden z nejlepších filmů, co jsem v roce 2022 mezi novinkami viděl.

plagát

8bitové Vánoce (2021) 

Velice fajnový, napínavý a nakonec i sentimentální spíše dětský film, který mě osobně přišel velice sympatický a absolutně jsem se po celou dobu sledování nenudil. Hezké absurdní vyobrazení tahu proti videohrám jakožto zkázu šířícímu zlu. Možná ty osmdesátky tolik nevynikly, nehrálo to na jejich atmosféru a všechno vypadalo jen jako taková alternativní moderní doba, kde NES bylo stále v kurzu a takovým dětským, často nedostižným snem. Mám takováhle překvapení při nedělním nahodilém sledování rád.

plagát

Chvění 5: Pokrevní linie (2015) odpad!

Zhovadělost nejvyššího kalibru. Tomuhle nemůžu dát ani jednu hvězdu, i kdybych se rozkrájel. Nevím, co předešlé filmy, koukl jsem se až na tento pátý v rámci nočního vysílání a nelibosti usnout. Příšery se ve filmu objevily, když sečtu všechny druhy, cca na 2 minuty. Zbytek se zabýval akorát necharismatickými postavami, totálně nezáživným příběhem bez napětí či jakékoliv šťávy a hlavně bez humoru. Komedie? Kde? Trapnost snažící se být vtipná tak, že nebyla vtipná absolutně ničím. Nefungovala dynamika mezi úhlavní dvojkou. Nefungovala hororovost. Jistě, v dnešní době každý natočí film, který s dobrou kamerou místy vypadá celkem dobře, stejně tak vytvoří v grafických programech příšery, které se už zdaleka nemohou měřit s digitálními hrůzami začátku tisícíletí. Ale to nedělá dobrý film. Hrozně jsem se nudil, od poloviny doslova trpěl a doufal, že už tu neviditelnou potvoru zabijou a já budu moct jít napsat tento komentář, jehož psaní mě baví milionkrát víc, než tento celý stopáží přepálený film o ničem.