Ryuuhei

Tokijská jízda je originálním příspěvkem do série. Nejen svým zasazením do Tokia, ale i způsobem pojetí závodů, jimiž se stalo tentokrát dnes již profláklé driftování. Příběh zajímavě zachycuje odvrácenou stranu japonské kultury, tedy tu rebelující proti zásadám společnosti a přijmout něco tak rychlého a zběsilého v natolik uspořádané zemi nebylo vůbec těžké. Hrdina neoplývá kdovíjakými sympatiemi, ale svým způsobem připomíná Briana z hlavní série. Zbytek osazenstva je dostatečně zajímavý, aby vše tak nějak udržel nad vodou. Aut tu sice není tolik a nedostává se jim péče ani prostoru, ale třeba už jen ten Mitsubishi Lancer Evolution IX by stál za hřích! (Jak si tak uvědomuju, Rychle a zběsile je jedinou sérií, kde mé primitivní pudy směrují od krásných žen k naopak krásným, vytuněným autům.) Najdu si tu dokonce i oblíbenou scénku s garáží, kde z očekávání diváka vzejde rozzuřené, zelené monstrum. Lepší a zajímavější než dvojka, nikoliv ikoničtější než jednička. Reálně 7/10. Viděl jsem to nicméně už tolikrát, že mě ten film ve výsledku nezvedá ze židle. P. S.: To chronologické zasazení po (v té době) ještě neexistující šestce je svým způsobem fascinující.

Nebudu se tu tentokrát ze sebe ani snažit vytlačit nějaké intelektuální kecy, které by stejně zanikly v záplavě jiných. Film mi nakonec nesedl tak, jak bych očekával. Na druhou stranu mě dokázal udržet u obrazovky od začátku až do konce bez toho, aniž by má pozornost utrpěla jakoukoliv újmu. Bavily mě všechny čtyři, uměle propletené příběhy, i atmosféra se mi zdála fajn, ale něco mi tam zkrátka nesedlo. Možná lehčí odtažitost postav, nevím. Silnější 3*.

Nesrovnatelně horší než jednička. Nepovedené, laciné (leckdy uměle zrychlené) záběry, netolik sympatické postavy (absence Vin Diesela udělala hodně)... Chyběl zde hlavně ten hispánský nádech, téma rodiny a přátelství, ale i určitá filmovost a dobová stylovost. Obecné zasazení do Miami mi zkrátka už tolik nesedlo. Co nechybělo, tak hezká, vytuněná auta, kdy dodnes poslintávám třeba nad oním stříbrným Nissanem Skylinem. A za nejstylovější (a vlastně i nejlepší) scénu považuju očůrání policajtů hromadným výjezdem aut z garáží, tu jsem si vážně užil. Zbytek? Laciný krimi příběh, který už nicméně pomrkával tím akčnějším a zběsilejším směrem, jakým se série naplno ubrala až po několika dalších filmech. Viz ten šílený skok autem na jachtu. 6/10

Prostoduchý příběh, ale sympatické obsazení a rychlá auta. Jak lépe lze definovat první a možná i nejlepší díl celé ságy? Dokud vše bylo pouze o normálních pouličních závodech, přátelství a výběru, na jakou stranu se přidat, bylo to naprosto v pořádku. Chemie mezi Dominicem (Vin Diesel) a Brianem (Paul Walker) velice funkční a uvěřitelná. Příjemný film říznutý akcí a lehkým thrillerem, který nového diváka dokáže i překvapit (my, kteří film zažili už v době jeho vydání, z jinak zajímavě budovaného zvratu bohužel nemáme nic). 8/10

Anime zasazené do Jižní Ameriky? Proč ne. Celkem se mi z prvních dvou dílů zamlouvá zasazení i obě hlavní hrdinky, jen mi tam vadí ta extrémní nerealističnost a v podstatě i nesmrtelnost postav založená na pouhém štěstí a hlouposti ostatních. Prakticky nikdo se neumí trefit, od civilistů, až po policisty, zatímco hrdinka je jako neporazitelný superčlověk. A tohle zrovna nemám dvakrát v oblibě, připomíná mi to Kovboje Bebopa, který mi právě tímhle pojetím vůbec nesedl. Uvidím, zda se pustím i do dalších dílů, ale subžánr Road Movie a pouto mezi hlavními hrdinkami, které se bude jistě prohlubovat, za to teoreticky stojí.

Řeknu rovnou, že původní filmy si mě nezískaly. Možná na ně kouknu někdy pro jistotu znovu, ale nevzpomínám na ně jako na snímky století. Ale toto přímé pokračování bylo zkrátka velice příjemné. Do poslední chvíle jsem vůbec nečekal, že se tu objeví i původní představitelé a zajímavě zahrají na notu nostalgie. To, co tady svedlo pár minut, nedokázal třeba poslední Jurský svět za polovinu stopáže. Zábavný filmek, který si budu muset dát po čase znovu, protože jsem hodnocením mezi nadprůměrem (3*) a dobrým filmem (zde udělené 4).

Nebyl jsem si téměř do konce jistý, jestli se má jednat o parodii žánru, nebo prostě jen nepovedený nový příspěvek do něj. No, asi to byla ta druhá možnost. Film mě těžce nebavil. Dějově nekonzistentní, zaměřoval se vyloženě na nezajímavého Barnabáše a všechny ostatní postavy jen naťukl, ale nevěnoval jim téměř žádný prostor. Děj byl ujetý, zvrhlý, ale vše z toho dělal špatně, takže nebyl zábavný, ani pokusy o humor nefungovaly. Tim Burton tímto snímkem klesl na úplné dno.

Vzpomínky na Itálii jsou snímkem, kterým bych doslova definoval „krásný a příjemný film“. Možná s od začátku průhlednou pointou, ale velice sentimentálním nádechem, který na mě ke konci účinně dolehl. A to jsem si jen den předtím říkal, zda jsem ještě vůbec schopen projevit nějaké emoce, protože jsem u žádného filmu neřval už dlouhé roky - no, tady jsem měl co dělat. Hlavní hrdina mi sice přišel jako takový labilní blbeček, ale byla to zkrátka jeho role, které odpovídalo i herecké obsazení. Když si k tomu připíšu přítomnost charismatického Liama Neesona, mám tu dokonalý recept na večerní pohodu okořeněnou sentimentem a atmosférou Toskánska. A na Itálii obecně mám prostě slabost.

Skvělá atmosféra, skvělé zpracování, ale naprosto debilní konec. Viděl jsem i alternativní zakončení, které děj úžasně zaobalilo a změnilo výslednou pointu. Je to škoda, protože film má jinak vše i přesto, že zde figuruje v podstatě jen Will Smith se psím parťákem a doslovná betonová džungle. Vyprávění za pomoci flashbacků a záznamů z dřívějších vysílání taky dobře přiblížilo, co se stalo a čemu lidstvo čelí.

Seriál jsem se rozhodl rozkoukat na základě četných doporučení. Popravdě nejsem fanouškem komedií, asi mi bude chvíli trvat, než na ni přistoupím, vyrelaxuju se a začnu se aspoň trochu „bavit“. Ale zatím musím uznat, že hrdina vážně hraje na notu všech mizerných geeků (vč. mě, samozřejmě) a téma reverzního isekai je natolik originální a neotřelé, že bych to teoreticky mohl i dokoukat. Uvidíme.