Drom

Já a westernové drama, to není častá kombinace. Vlastně jsem si tenhle film pustil, protože dojal i Ala Bundu a nečekal jsem nic než klasický patos z doby vzniku, kterému se vysměju a za týden zapomenu. Nevím, jak to Tvůrci udělali a jaké záhadné manipulace použili, ale zážitek to byl skvělý. I já musím vyzdvihnout výkon Jamese Stewarta v roli silné, rozhodné a rozvážné hlavy rodiny, která je po smrti manželky jeho životem. Je toho však mnohem více. Příběh je na jednu stranu patetický a moralistický a dokonce svým způsobem klasický a neoriginální, ale jeho podání je bravurní, od výborných dialogů po celou koncepci a ucelenost scén. Nitka kontrastů, vinoucí se od začátku do konce, nutí k zamyšlení. Tam, kde mnohé filmy mají vůli, avšak provedení je prázdné, umělé a až uboze trapné, Shenandoah vše zvládá mistrně. Proto ani na okamžik nepopuzuje, gradace se prolíná s výbornými scenériemi a sladidlo závěrečné scény je trešničkou, nikoliv výsměchu hodná trapnost. Vetšina dnešních filmů může tvůrcům tuhle precizně odvedenou práci jen tiše závidět.

Slzička k oka kraji se koulí, nač Katovno zašlas' jen? Hnal bych to všechno pryč v ruce s holí, ubohost tvorby zlý sen. Ač poctivě kritická každým coulem a čas náš společný hřál, střetla ses náhle s programovým volem, jehož obsah zřejmě sral. A mě zbyl jen žal. Co bude teď dál? Dopisem poslední polibek pouhý stihl jsem ještě Ti dát, brak a kýč krátí teď večer můj dlouhý, plitkosti můžu se smát. Pomalu odcházím, smutné mám líce, pryč od hovadin hnízda, náhrady za Tebe nebude více, sledovanost je nízká. Loučím se navždy má studno pravdy...

Vzít kupu divných kreténů, kterým se vyhejbám i na ulici, zavřít je do lidskýho terária a pravidelně krmit diváka sestřihem záběrů na to, jak potvrzují svoji ubohost. No nedovedu si představit zábavněji strávený čas. Na druhý den si pak může člověk bytelně pokecat se svými omezenými kamarády o tom, jak to bylo super a co kterej trouba zas provedl. Ó, jak geniální dílo! Proč se vůbec obtežovat s myšlením? Proč já vlastně nekoukám celej den z okna? Jako velké finále bych z něj mohl ješte skočit, aby bylo něco do večerních zpráv... Když už to teda někoho láká, tak tu vždycky bude Drawn together s minimálně zajímavějšími charaktery a stejnou porcí nechutnosti. Avšak s vtipem, což tahle brečka, mimo mnohé jiné, postrádá.

Vážení diváci, rozejděte se a pokračujte dále, zde není nic zajímavého k vidění. Oproti původní sérii po stránce kvality zlepšení žádné, přidána však porce konzumu a debility. Mentálním postižením trpí nejen soutěžící, ale i průvodci hrou, nejhorší že všeho je pak ta vysmátá blonďatá kravka působící příjemně a inteligentně asi jako moderátoři TV N@VA. Z kouzla a dramatu původní relace nezbylo moc, při výběru úkolů se zřejmě rozbil generátor náhodných čísel a očividně je hybatelem této série hlavně komerce. Otce Furata nehledejte, ale parta skřetů naštěstí zůstala. Díky, dál si nebudu kazit chuť a krásné vzpomínky.

Humor Miloslava Šimka v kombinaci s Jiřím Grossmanem je bezprostřední, nenucený a neobyčejně zábavný. Co jej ale vedlo k paktování se s Bubu, co nezavře hubu, je mi záhadou. I když sám pan Šimek působí poměrně důstojně, trhlá Zuzana Bubílková a její trapný humor, jemuž se nejraději směje sama, div se nezadáví, je něco naprosto ubohého. Žvatlá a žvatlá a já nevím, jestli vzít do ruky telefon a volat docenta Chocholouška nebo židli, kterou o ní v zápětí přerazím. Nevylepšilo to bohužel ani fešácký dřevo zvané Petr Vondráček, které ovšem úrovni paní Blbínkové odpovídá. Celkově to dopadlo ješte hůře, než původní i tak dost slabý pořad S politiky netančím a jen z úcty k panu Šimkovi nedávám odpad, ač to tam rozhodně patří.

Člověk by nevěřil, ale Ivan Trojan se na stará kolena snad naučí dokonce i hrát. Tedy i něco jinýho, než podivínský pošuky. Ve stylově velice hezky zpracovaném detektivním příběhu jsem byl jeho výkonem docela mile překvapen, i když rezervy stále má. Bohužel tak optimistické to již nebylo s průběhem filmu, ze kterého, především v první polovině, často vykukovaly matoucí scény. Jak píše Gemini, po vizuální stránce je film výborný a také jsem moc rád, že se tvůrci, ač ne zcela, ale dostatečně, dokázali vymanit ze stereotypu současných českých filmových dramat, která mi zpracováním průběhu i ekosystému postav docela splývají. Škoda pokažené gradace, příběh mě bavil, ale nedokázal vtáhnout, i když potenciál rozuzlení byl velký. Každopádně s přehledem lepší tři hvězdičky a mírné napravení reputace českých filmů v mých očích.

Celkem dobře udělaný dokument, kterým prostupují dobové záběry a optimistická hudba na jedné straně a výpovědi diktátorových současníků na straně druhé. Zameřen je především na v názvu zmíněnou pompu a lesk falešné tváře režimu, méně však na Nicolae Ceauşesca. Nedozvíme se tedy příliš informací ani o jeho počátcích ani o neslavném konci na nehezkém betonovém dvoře. Excesů v zájmu pokrytecké iluze velikosti a předstíraného bezstarostného štěstí národa bylo samozřejmě stokrát více, než pokrývá dokument, přesto si lze udělat dobrou představu o tom, jak inscenované lhaní si do kapsy prvního muže státu dokonale vysálo celou zemi i občany toto divadlo k jeho potěše hrající.

Nejsem zrovna muzikálový guru, ale i tak mám v nich jisté zalíbení. Když všechno funguje, choreograf má pevnou ruku a hudební stránka je postavena na dobré muzice, moc rád se nechám pobavit. Bohužel, i přes hromadu úsměvů, atraktivní exteriéry a blištivé hrátky se sluníčkem to nějak není ono. Meryl Streep sice řádí a září a dle mého přehrává ostatní nejméně o jednu třídu, ale stěží udrží tuhle kocábku na hladině. Většina obsazených aktérů je totiž krajně nesympatická, od Amandy Seyfried, jejího vyvoleného floutka a přitroublých kamarádek, po odpudivého černocha nahánějícího tisíckrát prešitou kamarádku její matky. Tři potenciální otcové mají sklon k pubertálnímu chování, osvětlovači pálí jednu žárovku za druhou a konec filmu je sice vrcholem prýštící pozitivní energie, ale také překračuje hranici snesitelnosti. Jedna hvězdička za Meryl, která je vážně skvělá, jedna za výbornou hudbu skupiny ABBA a jedna za hezky zvládnutou choreografii. Ale jsou to slabší tři, muzikály nějak už nejsou, co bývaly.

Kamera najíždí studiem na dvojici moderátorů, tlemícího se černocha a mumifikovanou blondýnu, co vypadá na 50, ale myslí si, že je za pětadvacítku. "Sledujete hlavní zpravodajskou relaci televize N@VA" ozve se dramatický hlas shůry. Krátká výměna frází a úsměvů obou postaviček. "Pětiletý mladík dnes odpoledne brutálně zavraždil svého o dva roky mladšího kolegu přímo na piskovišti. A důvod? Prý mu nechtěl půjčit kyblíček a lopatičku" recituje s vážnou tváří moderátor. Režie vkládá hodnotnou reportáž zpravodaje přímo z místa činu a preparovaná kolegyně si upravuje falešný zuby. Teď bude řada na ní. "Smutná událost se odehrála v obci Dolníves, nedaleko Hornívsi. Devětadevadesátiletý hluchoslepý invalida nezvládl pravotočivou zatáčku v kuchyni a naboural se svým vozíkem do lednice. Řidič nehodu nepřežil, potraviny se díky naší televizi podařilo zachránit. Dle vyjádření mluvčího policie nepřizpůsobil řidič rychlost jízdy povaze a stavu čerstvě vytřené podlahy." Proběhne další hutná reportáž se záběry na ohořelá kola a už se Rej kření. "Dnešní borec na konec je pes pana Franty, který na amatérskych záběrech, které za okamžik uvidíte, sleduje náš nový pořad Zblbni už úplně..." Je přesně 20:20 a stará vražda mu skočí do řeči. "Nejnovější díl této divácky úspěšné soutěže uvidíte dnes ve 20 hodin, hned po Sportovních novinách." Veselé zasmání a do studia se už potácí Pavel 'Craterface' Poulíček, reagující na vyslovení názvu své relace. "No já si to nenechám ujít a co Ty Lucie?" pronese. Záběr na přesladkého a očividně retardovaného psa končí. "A to je pro dnešek vše, vážení diváci. Nezapomeňte si nás zapnout zase zítra." Uf, ta novinařina je dřina!

Nemám obavy, že by mě za tenhle komentář Chuck Norris zmlátil, protože ho četl dřív, než jsem ho napsal a kdybych ho neměl napsat, zabránil by tomu. To beru jako jeho souhlas, že to je pravda. Směle tedy mohu zhodnotit seriálové veledílo s největším drsňákem, kterého jakýkoliv vesmír zplodil. Cordell Walker je bodrý vidlácký ranger, který nenechá žádné bezpráví bez trestu. Nemá sice ozbrojenou motorku, ale bleskurychlé terénní auto umožňující dorazit kamkoliv v ten pravý moment. A nebyl by to správný klaďas, aby neměl k ruce Alex McBeal, s hubou plnou zákonů, a přitroublýho černocha Triwetta, kterej věří všemu, co mu ostatní dva nakecají. To je ostatně na seriálu to nejvtipnější, bohužel. Z místní hospody to pak jistí jakejsi starej děda, kterej byl před miliónem let taky fízl, ale zbyla mu už jenom vlezlost a přitroublej úsměv. Sice to není jeden díl jako druhej po stránce zápletky, schéma řešení a rozuzlení však je nápadně stereotypní. Vyšetřování se dramatizuje, krátká porada u dědka v hospodě a Walker (volitelně s Triwettem) již lítá sem tam po městě či okolí a žhaví telefón. Alex přehrabuje papíry a taky pobíhá kolem a když už to vypadá na špatný konec, přifrčí v pravou chvíli Walker v káře a všecko zmákne, ručně nebo silou vůle, teroristu nebo pomatenou babku. Zvuková stopa je zbytečná, protože když už postavy blábolí srozumitelně, jsou to moralistický kecy.