NiWi

Sex Education je rozhodně jedna z nejlepších a nejpřitažlivějších věcí co Netflix vyprodukoval. Málokterý seriál umí tak efektivně a líbivě prodat téměř všechny svoje postavy, dát jim charakter a zároveň i uvěřitelný vývoj. Občas se někteří chovají hloupě, ale pořád se to dá schovat za určitou teenegerovskou nerozhodnost a naivitu. Najdou se však i momenty, které evidentně scenáristé používali jen pro to, aby se něco dělo, a ty místy působí otravně, a některé díly dělají ne tolik atraktivní. Ústřední vztah Otise a Maeve si občas prochází takovými twisty, až působí únavně. Vše ale zachraňuje jak extrémně sympatické tyto postavy jsou, a jak snadno si k nim člověk vybuduje vztah. Obecně jsou výkony skoro všech herců vážně super, a Emma Mackey je jedna z nejcharismatičtějších nových hereček poslední doby. V rámci komedie je to občas přitažené za vlasy, ale povětšinu času jsem se bavil, a líbilo se mi jak seriál nahlíží na některé až téměř bizarní problémy. Třetí sérii je často vyčítáno, že se jedná o jakousi LGBTQ zaprodanost, ale já nesouhlasím. Myslím, že seriál zkrátka šel s dobou, a na věci které se stávají čím dál tím víc aktuálnější zkrátka upozorňuje a řeší je svým osobitým a zábavným způsobem, aniž by nové postavy jakkoliv divákovi podsouval či znelíbil. Pevně doufám, že se 4. série vyhne natahování a patosu, který byl lehce cítit v té třetí, ale zatím tvůrcům věřím, a Sex Education je počin, který by měl povinně vidět každý otevřeně uvažující člověk. *hodnoceno po 3 sériích

Obi-Wan Kenobi je zatím asi nejrozpolcenější hraný Star Wars seriál. Na jednu stranu se snaží co nejvíc tlačit na fanservis, na nostalgii, na vzpomínky a v některých momentech tím zakrývá nedostatek invence, někdy se jedná o vážně příjemné pomrknutí. Na jednu stranu nám nabízí spoustu zajímavých nápadů a pro mě i příběhových příjemných překvapení, na druhou stranu dokáže být scénář epizod extrémně hloupý, zkratkovitý a zatížen tím nejhorším klišé. Na jednu stranu nabídne postavy, které působí zajímavě, ale na druhou stranu jim nedokáže vtisknout duši a pocit, že by nám na nich záleželo. Finální epizoda mi zpravila pachuť po upachtěných prostředních epizodách, takže nakonec sem se rozhodl pro mírný palec nahoru. Bohužel je na Kenobim ale opravdu hodně vidět, že se spoustu věcí vymýšlelo za pochodu, nevědělo se kam vlastně má vše směřovat, a tím utrpěl především scénář a základní logika děje. Přetrvává ve mě pocit, že kdyby šli tvůrci jinou cestou než tou s Vaderem, udělali by lépe. Jenže vymyslet něco opravdu nového je těžší, než naroubovat příběh na již existující postavy a skutečnosti. Disney Star Wars svět rozhodně nemá v pevných rukou, a Obi-Wana Kenobiho považuji za jasné potvrzení. 6/10

Fucking diabolical!

Bohužel, třetí část série Jurského světa potvrdila její sestupnou kvalitu. Colin Trevorrow nám servíruje haldu nápadů zabalených do toho nejobyčejnějšího, nejméně zábavného a hlavně dějově extrémně nevýrazného kabátu plného děr v kapsách. Tvůrci zkrátka chtěli trilogii zakončit nějak velkolepě, ale ve výsledku jen splácali dohromady jakýsi patvar, který je první hodinu opravdu velmi roztříštěný a nezajímavý, po druhé hodině už koukáte na hodinky a divíte se, že zbývá ještě skoro půl hodina. Návrat starých známých postav byl fajn, ale poslat je na sidelinku nebylo nijak k užitku, a evidentně se ten nápad rouboval na už vymyšlený příběh. Dinosauři fajn, je jich spousta, ale jen to že v tom filmu jsou už nestačí. Finální "souboj" odfláknutý, kde předešlé dva díly alespoň budovali vztah diváka a hlavních plazích hrdinů, zde se nic takového neděje. Pochválit musím sekvenci odehrávající se na Maltě, ta byla správně zběsilá, nápaditá a měla drive, i sekvence v jeskyni se mi líbila. Zbytek je ovšem sterilní produkt vykastrovaný o emoce, logiku a uvěřitelnost, a dokonce i o onu nostalgii na kterou se snažili tvůrci upozorňovat přebytečným fanservisem. Shovívavých 6/10 jen protože mám dinosaury vážně rád.

Předvídatelné od začátku do konce, pár nelogických nesmyslů, pár extrémních klišé, nezajímavé a stereotypní postavy, ale vlastně mě to nijak neurazilo. Elsa v hlavní roli to docela utáhne, a tu cestu vlakem mi to zkrátilo ideálně. 5/10

Adam Sandler podruhé výrazněji vystoupil ze svého komediálního standardu a opět prokazuje, že se ani v dramatickém herectví neztratí a dokáže v klidu nést celý film na svých bedrech. Hustle není nijak objevný, nenabízí bůhví jaké emoční drama, ale je to dobře zpracovaný sportovní film se vším potřebným. Ukazuje nám prostředí amerického basketbalu, prostředí skautingu a zároveň jaké neblahé efekty tato práce má, a jaké odříkání obnáší. Vše ale působí sympaticky, i když scénář hází hlavnímu představiteli klacky pod nohy, vždy se má na koho spolehnout. Sportovní fanoušky jistě potěší spousta známých jmen, a i když film nepřináší do žánru nic moc nového, a jede víceméně v zajetých kolejích, rozhodně nenudí a dokáže si vybudovat příjemnou atmosféru, a navíc rychle uteče. Pravděpodobně ho za týden zapomenete, ale mix emocí, velkého srdce a příjemně působících herců vás slušně zabaví. 7/10

Velmi přesný a realistický náhled do světa pornoprůmyslu, na dřeň explicitní (film zobrazuje reálné natáčení porna, takže údy všech barev a prsy všech velikostí se to jen hemží), a s mnohy tabuizovaným tématem jednajícím naprosto bezostyšně jako s zcela běžnou zábavou. Ninja Thyberg se rozhodla ve svém prvním celovečerním filmu poodkrýt svět, který si většina z nás idealizuje. Bohužel Pleasure nenabízí žádný výrazný přesah ani nedokáže nijak šokovat. Ve výsledku nedokáže ani bořit ona tabu i přesto, že se snaží být extrémně realistický a ukázat, jak za lechtivou, a na první pohled příjemnou zábavou, leží pouze nehezká a tvrdá realita plná ponížení. Snímek nabízí příběh ambiciózní avšak naivní mladé dívky, která překonává sama sebe aby si splnila svoje sny, a zde funguje docela slušně. Velký respekt Sofii Kappel za její první roli, která je nadmíru explicitní, a zažívá si v ní všechno možné fyzické i psychické zacházení. Pleasure zkrátka působí jako film, který má divákovi ukázat jak doopravdy dokáže být toto odvětví zábavního průmyslu náročné po všech stránkách, ovšem pro mě osobně to nedělá to nijak zajímavě ani objevně. 6/10

Uncharted je nenáročná, ale příjemná dobrodružná jízda se sympatickými postavami, neutuchajícím tempem a líbivými lokacemi. Hry sem nikdy nehrál, takže v tomhle ohledu nemůžu posoudit, jako film ovšem velmi slušná jednohubka, která na necelé dvě hodinky opravdu zabaví. Fleischer sice není bůhví jak výrazný filmař, ale pokud dostane slušnou látku tak je z ní schopen vytvořit minimálně obstojnou podívanou. Tom Holland v hlavní roli je fajn, upřímně moc nerozumím tomu proč bych v něm měl vidět Spider-Mana. Jeho herecký projev mimo vážné role je sice dost symetrický, ale i tak mě jeho dynamické herectví dost baví. Akční scény možná nejsou úplně nejvypilovanější, ale především finále s loděmi považuju za povedené. Od filmu tohohle typu očekávám pobavení, nějaké ty dějové zvraty a hezké lokace, a to jsem (až na ty víceméně předvídatelné zvraty) dostal, takže za mě fajn. 7/10

No, Emmerich už zřejmě vyždímal sám sebe, a v žánru katastrofických filmů nemá moc co nabídnout. Moonfall je navíc okořeněný bizarní sci-fi zápletkou, která však ničím nepřekvapí ani nezaujme. Přesto je na filmu asi tím nejzáživnějším, bohužel celý začátek filmu je značně zkratkovitý a nesmyslný, pozdější četné prostřihy na pozemskou linku s absolutně nezajímavými postavami film akorát stahují dolů. Den poté je pro mě jeden z nejlépe zpracovaných katastrofických filmů vůbec, 2012 mělo alespoň zábavnou destrukci a pár fajn postav. Moonfall nemá ani jedno z toho, a zbývá pouze předražené neurazí nenadchne, které je předvídatelné na míle dopředu, a nemá šanci uspokojit ani toho největšího popcorňáka. 4/10

Naprosto unikátní zakončení 20 let budované ságy, která nemá obdoby. Endgame má drive, má emoce všeho druhu, má to co fanoušek komiksových filmů chce, a je to všechno extrémně uspokojivé. Finální scéna patří mezi nejlepší blockbusterové scény moderní kinematografie (i když ten ženský team up je tam fakt trochu na sílu), ale zpracovaním, prací s divákem a jeho emocemi i vizuálně opravdu člověka posadí na zadek. Jasně, sem tam si scenáristé pomohli kličkou, ale ve kterých takto velkých filmech se to neděje. Endgame je zkrátka vysoce uspokojivá konkluze několikaletého snažení, která se vyvedla na jedničku s hvězdičkou.