JASON_X

Nic proti odlehčeným až zparodovaným vyvražďovačkám, ba naopak, tenhle žánr já tuze rád. Ale tahle párty byla odlehčená a zparodovaná na můj vkus až příliš, méně by bývalo bylo více. Spíše než zábavný mi děj přišel většinou trapný. A byla mi silně protivná Zula... Zulka... Zulyně... sakra prostě ta pizda v hlavní roli. Naopak pobavilo mě třeba prohození genderových stereotypů; proč by se ve slasherech měly furt ukazovat jenom ženské cecky, taky dámské oko se chce přece pokochat pohledem na osvalené polonahé mladíky při polštářovkách nebo ve sprše. I vyšinutec s vrtákem byl skvělá figura, jehož představitel mi připomněl mladého Kryšpína Glovera.

Po přečtení anotace jsem nabyl dojmu, že mě čeká standardně přímočaré, nenáročné, mozkovýplachové béčko. Ale šeredně jsem se spletl. Jak už naznačila úvodní nevšední hudba, jedná se o výrazně... nevšední béčko. A jeho vstřebání si bude vyžadovat vaši důkladnou pozornost. Takže když u jeho sledování budete co chvíli čumět do mobilu a dělat ještě několik jiných dílčích činností, tak jako já, tak si možná zčistajasna uvědomíte, že vám pointa trochu uniká, a budete se muset vrátit kousek zpátky a dát si repete, tak jako já. No, ale nejsem si jistý, jestli vám to bude něco platné, tak jako mně... Ale pokud tenhle trochu bizarní a trochu artový film pojednává o jakési strašlivé metafyzické ženské pomstě na násilnických mužích, tak jsem ho snad nakonec přece jenom tak nějak pochopil. Sakra, měl bych asi zůstat u těch standardně přímočarých, nenáročných, mozkovýplachových béček.

Film, kde se toho příliš neděje, ale který diváka stále udržuje v jakéms takéms napětí a očekávání, a to nejenom nejednoznačným dějem, ale i zlověstnou hudbou. A když pak konečně dojde na finále (posledních ca 5minut), jste jeho bizarností příjemně potěšeni a říkáte si, že úplná ztráta času to nakonec přece jenom nebyla. A navíc mám pro tyhle nekomerční nízkorozpočťáky většinou slabost, jak tady furt opakuju. Jenom nevím, čím scénárista při psaní filmu přemýšlel, ale mozek to asi nebyl. Protože jinak si nedokážu vysvětlit, že by nechal kluka za sebou tahat permanentně stovky metrů palcovýho konopnýho lana a tvářil se, že je to v pohodě. Samozřejmě že není, kluk by takhle brzo pošel. Víte, kolik váží třeba sto metrů takovýho konopnýho nebo jutovýho lana? Já už jo, protože jsem si to vygooglil. A taky samozřejmě pochybuju, že by se nezletilej slepej kluk dokázal několik let uživit lovem a přežít sám v divočině. Ale atmošku to mělo docela dobrou, to jo.

Pětihvězdový příběh, o tom žádná, ale jeho forma mě nijak neuchvátila. Malá část filmu sestává z autentických záběrů, o něco větší část z hraně dokumentárních záběrů, největší část pak okupují mluvící hlavy. A hlavně bych uvítal míň takového toho tradičního západního vytahování se a popleskávání sama sebe po ramenou za to, že kdyby nepřišel moudrý a statečný bílý muž těm bezradným a zaostalým Siamcům na pomoc, ti kluci by se ven živí nedostali. Ovšem ano, ona je to určitě pravda a ti záchranáři byli vážně hrozně stateční, já bych to jejich dobrovolnické dobrodružství v zatopené jeskyni nezvládl ani náhodou. Takže když nad tím tak přemýšlím, nejvíc mě asi znechutil jakýsi odporně patetický cajdák při závěrečných titulcích. Ale takové věci, stejně jako stavbu i celkový ráz filmu, mívá holt na svědomí líbivostí (a tím pádem i ziskovostí) motivovaná produkce. Čtvrtá za ten příběh, který bych si docela dokázal představit i v podobě celovečerního širokoúhlého dramatu.

Na polské filmy se nedívám často, ale když už, jednalo se vždycky o silný nadprůměr. Kraj je výjimka. Zprvu to ještě šlo, ale po prvních dvou vcelku slušných černohumorných povídkách už následují jen povídky nehumorné, či dokonce blbé a trapné. Skoro mi přišlo, jako by to točili Češi, respektive takhle blbý, trapný, rádoby vtipný děj, umocněný navíc nesympatickými a přehrávajícími herci, bych čekal spíš od našinců, libujících si zhusta v plebejských šaškárnách, než od našich severních bratranců. Druhá hvězda za svérázného dopraváka a akci s kladivem v sámošce.

Dílo filmařsky nadprůměrné, nadprůměrně estetické, se skvělou výpravou, se známými hereckými primadonami, ale po scénáristické stránce nepřesvědčivé, příliš románové, vyumělkované, s mnoha rozpačitými okamžiky a "zvraty"... Třeba když do té doby silná a osobitá sfinga Molly předstírá nejistou pannu, nebo když se protřelý šejdíř Stanton na psychoanalytickém lehátku u dr. Lilith znenadání stane nejistým hošíkem, který se nechá několika lacině schématickými otázkami psychoanalyticky rozebrat na cucky, nebo když se mocný a nebezpečný papaláš Ezra jako mávnutím proutku stává důvěřivým troubou. Vizuálně se mi film sice hodně líbil, ale do děje jsem vtažený nebyl, protože nerealistické a přehrávané postavy mě příliš nezaujaly a vypjaté finále se závěrečným (nepřekvapivým) rozuzlením mi tak bylo celkem šumák.

Tak napotřetí jsem to konečně dorazil. Tedy ne proto, že by to byla zase až tak veliká sračka nebo nuda, ale protože jsem měl náročnej tejden. Jinak Keatinga mám kompletně zkouknutýho a tohle byla taková jeho průměrná záležitost, odvázanej z ní nejsem, ale vyloženě špatná, jako třeba Psychopaths, tak to rozhodně taky není. Největší devizou filmu je asi jeho nešablonovitost, neschématičnost, nevypočitatelnost, zkrátka originální rukopis, jak je už u Keatinga obvyklé. Na druhou stranu by v tom mohl zase někdo vidět spíš mínus a charakterizovat ho (film) scénáristickým gulášem, poloamatérismem, kostrbatou komunikací s divákem apod. Kdyby bývala postava "démona z moře" dostala větší prostor, nebo byla třeba pojata víc "lovecraftovsky", nebo kdyby aspoň v hlavní roli hrála třeba Ashley Bell, dám čtvrtou.

Pokus o konečné řešení cikánské otázky, neboli řízený pogrom na cikánskou tlupu neoprávněně squatující na cizím pozemku, se neobejde bez následků pro celé širé okolí. Příšerná kletba si vybírá jednu oběť za druhou a konec je v nedohlednu. Klíčovým prvkem celé téhle temné záležitosti jsou děsivé umělé zuby, vyrobené z čelistí umrlce a Jidášova stříbra. By mě ovšem zajímalo, kde by banda cigošů přišla k Jidášovým stříbrňákům, respektive kde by je ukradla. A ještě něco mi na filmu neštymovalo - mix anglických a francouzských jmen, ačkoliv se děj zjevně odehrává v Anglii (snad tedy Normanské ostrovy?). Ale jinak je to rejžovitě zručná, scénáristicky dobře vykoumaná, vizuálně pohledná, slušně hustoatmosférická a mile krvavá pseudovlkodlacká horrorová podívaná. A velmi velmi volně založená na jedné o ca sto let starší patálii, jak jsem se po filmu dočetl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gévaudanská_bestie

Tak tahle komorní televizní inscenace, jejíž celý děj se odehrává mezi čtyřmi stěnami jednoho pokoje, bohužel není ani vzdáleně druhý Summer of Sam, i když je ze stejné doby. Namísto geniální ódy na sedmdesátkový New York dostane totiž divák rozvláčnou sondu do neuspokojivého života jedné protivné neurotičky. Původně namyšlená dcerka z bohaté, vlivné, tedy tzv. "lepší" rodiny, jejíž "hovno nesmrdí", se z přechodně slavné levičácké spisovatelky, pozérsky rebelující vůči své rodině i své společenské vrstvě, pomalu a postupně propracuje až k solidní sociální fóbii, agorafóbii, prázdnému bankovnímu účtu a zaflusané garsonce v negerské čtvrti. A vám jí samozřejmě nebude ani trochu líto, protože kvůli přesně takovým kreaturám je dnešní západní svět v rozkladu a v hajzlu. Nutno ovšem podotknout, že Naomi W., kvůli níž jsem se na film hlavně těšil, mě nezklamala a zaválela skvěle, i když její filmová postava mi k srdci ani trochu nepřirostla.

Už po ca třech minutách jsem byl totálně znechucený a prskal, že tahle infantilní idiocie o šaškujícím metrosexuálním hošanovi s pisklavým hláskem bude fakt náramný vopruz a voser, a co že jsem to za naivního hejla, že jsem si tuhle megasračku pro mládež pustil jen kvůli zvědavosti na vizuál. Jedna minihvězda za vizuál.