JASON_X

Blízce příbuzný 10.000 B.C. byla zábavná relaxační pohádka/haluzní hlína (jak kdo chce), která mě nadchla svým vizuálnem i infantilně dobrodružným dějem. S Alphou jsem ovšem měl od prvních záběrů dva zásadní problémy - 1)nevtáhl mě do děje, protože 2)nevěřil jsem mu. Nevěřil jsem ani za mák jeho hercům, nevěřil jsem jim jejich chování, jejich dialogy, jejich kvazipravěkou klingonštinu, jejich účesy, jejich nevěrohodně vystajlované pravěké ohozy. A jemnocitný křehotinkový hulibrk Omega v hlavní roli byl nejmíň věrohodná postava ze všech a ze všeho, totálně tragický casting. Exteriéry byly sice meditativně krásné, ale z přemíry CGI zároveň i sterilní, neživé, bezduché. Nevěřil jsem jim. Pokud byl záměr film pojmout s jistou surreálnou artovou nadsázkou, třeba s takovou s jakou byla vykreslena stará bájná Hellada v Immortals, minulo se to u mě účinkem. Jestli to měl být filmový kýč pro pubertální týnky (které jistě budou děsně žrát hlavního holkokluka) nebo pro homouše se zálibou v hošanech v kožených oblečcích hrajících si na pravěké lovce, tak to teda jóóó... Vlastně ne. Ale skončím smířlivě - Omega utrpením zmužní a dotáhne to nejmíň na Epsilona, z vlka vyrobí čokla, no a pro děti okolo 10 let bude tenhle biják určitě žůžo.

Ani moje silná zamilovanost do islandské krajiny nemůže přesvědčit můj rozum, aby hodnotil výš. Veskrze průměrná duchařina, ozvláštněná právě jen islandskou (severskou) strohostí, islandskými exteriéry, islandskými herci, islandštinou, tedy celkovou "islandskostí". V záplavě obdobné, především americké produkce, se jedná o zajímavé osvěžení, ale postupem času jsem až příliš často sledoval časomíru a rozpačitě pomlaskával. Nicméně po vizuální stránce jsem si film užil a některé jeho scény mi navozovaly příjemně meditativní náladu. Dal bych si líbit takový delší letní pobyt v prostém domě na islandském severozápadě, bez signálu, bez internetu, třeba jen s foťákem a se zásobou knih. A ovšem bez strašáka ze zelené ponorky.

Jak to bylo doopravdy s Ötzim neví samozřejmě dneska nikdo, dokonce ani pan rejža. Ale tahle jeho fikce je hodně podařená a ne úplně nepravděpodobná, jak vyplývá z poznatků o Ötziho ostatcích. Ale reálnost osoby pojmenované médii 'Ötzi' tu není vůbec podstatná a má za cíl jen vzbudit zájem větší množiny diváctva. Je to především dobrodružný film z pravěku z doby kamenné (pardon, měděné), s prostým příběhem o vraždě a odplatě, a s málomluvným, vlastně téměř nemluvným dějem. Jako kluk jsem byl jak pamatuju zklamaný ze zfilmovaných Štorchových knih s Bartoškou, ale tenhle film by mě býval tehdy určitě nezklamal. Dobrý příběh, více méně uvěřitelná realističnost i syrovost, slušná výprava, krásné exteriéry... Ale jednu výtku přece jenom mám: Nikdy bych nevěřil že já, který nesnáším užvaněnost, tu budu nějakému filmu vyčítat málomluvnost, ale je to tak. Vždyť víc si snad mezi sebou poklábosili i Neanderthálci, nežli tihle homové rozumní alpští! Jsem přesvědčený, že tehdejší Evropani museli vést mnohem obsáhlejší a složitější slovní komunikaci, když jejich současníci v Sumeru už vynalézali písmo. A i když na pochopení děje a zápletky nejsou slova zase až tolik potřeba, nějaké souvislejší (a otitulkované) dialogy bych uvítal všemi deseti.

Jak známo, nejlepší sebevražedná jednotka filmové historie je Židovské sebevražedné komando z Life Of Brian. Až za ním se umisťuje tohle comicsové, gothamské, Batmanem nejdřív pochytané a potom ke službě státu pod pohrůžkou smrti od CIA přinucené. Rozjezd je slibný a chvíli jsem i doufal, že by se mohlo hrát na trochu temnější notu, ale nakonec je z toho zase miloušce úsměvná komedie pro mládež. Superpadouši jsou sympaťáci sladcí jako cumel, mají různé výčitky svědomí i morální zásady, milují své děti a své přátele, prostě v jádru jsou to vlastně všichni správňáci. Ke konci už to připomínalo spíš Rychlé šípy. Další mínus je za ohavnou představitelku pí Wallerové, která za své obsazení do filmu vděčí jen a pouze pozitivní rasové diskriminaci. V normálním světě by se tahle vykulená baba dostala leda tak k roli nějaké uklízečky nebo domácí posluhovačky. No a nejstrašnější ze všeho je příšerná věta "ajlavjú dédy" na konci, která mě definitivně utvrdila v tom, abych ani za vizuál a triky třetí nedával.

I třetí Annabelle je po vizuální a řemeslné stránce nadprůměrně pohledný horrůrek... pro děcka. No právě že opět pro děcka. A s děcky, staré Warrenovy totiž téměř neuvidíte, v hlavní roli exhibuje holčičí trojlístek. Jsou celkem fajn, ty slušné bílé středostavovské maloměstské slečny, a i ta původně nesympatická bruneta se nečekaně projeví jako milá dívka, které se jen mocinky stýská po jejím mrtvém dédym. Ovšem způsob "strašení" je zhruba stejný model jako Špílbergovi Poltergeisti, takže pro horrorového diváka docela otravná nuda. "Chci tvou duši, dej mi tvou duši, buhůůůhehehe...", asi tak. Ale je tam pár lekaček, hýbají se předměty, ozývají se všelijaké hrozivé zvuky, holčičky třeští oči, ječí a děsem se jim chvěje hlas, takže diváci do 12 let a staré babky si u toho budou jistě strachem učůrávat do spoďárů. Ale nic se nebojte, stačí zarecitovat Otčenáš, zamávat trochu krucifixem a bude to v poho. A cukrkandlový konec vám jistě vyloudí na tváři šťastný úsměv. Ufff. Příště prosím trochu dospělejší level, děkuju.

Béčko jak má být - nekomplikovaný přímočarý děj, skvělá zápletka s bodlinatým parazitickým mutantem neznámého původu kombinovaná s únosem dvou měšťáků dvěma nevypočitatelnými white trash magory, vcelku schopné a uvěřitelné herecké osazenstvo, tedy potenciální minimálně čtyřhvězda, ale... Ale kamera a střih. Musím to snad nějak podrobněji vysvětlovat? Prostě další režisérský nýmand, který z nedostatku ne snad financí jako spíš fantazie a tvůrčí invence vyrábí trikové scény hystericky skákající kamerou a frenetickým střihem. K zblití.

Hned zkraje jsem se nechal pohltit výsostně temnou až depresivní atmosférou a viděl jsem to taky na plný počet. Ale v průběhu dalších dílů mi tam přeci jen občas něco neštymovalo, třeba z prstu vycucaná postava "paní Spravedlivé" (nesympatická mirkodušínovská Emily Watson), tendenční tlačení na politickou pilu v závěru, plus několik dalších melodramatických šablon. Každopádně ale realističnost děje výrazně převyšuje nad fiktivností, scény havárie a její následné likvidace jsou strhující, dobová výprava i vilniuské sídliště coby Pripjať přesvědčivé a většina herců podává skvělý výkon, sovětsky strohý a upjatý, prostý hollywoodského exhibicionismu. A slyšel jsem, že v Rusku se tahle verze příliš nelíbí a že se tam pracuje na odvetě, tedy na filmové odvetě. Už teď jsem zvědavý. / Navzdory vycucané Watsonovic Emílii po pár dnech zvyšuju; musím uznat, že se mi tahle minisérie výrazně vryla do paměti i pod kůži.

Co to vietnamští soudruzi v jejich zemi dopustili? Tohle že je dnešní vietnamská realita? Vydírání, vymáhání dluhů, prostituce, únosy dětí na orgány, nadvláda gangů... no potěš prso. Ještě přejmenovat Saigon zpátky na Saigon a po budování socialismu nezůstane ani stopa. Každopádně na vietnamskou "rozvojovou" kinematografii slušná práce. Je ovšem otázka, nakolik to je film vietnamský a nakolik zahraniční (minimálně co se know-how týče). Ale to je úplně fuk. Spíš mě dost zklamala středoproudová šablonovitost děje a hlavně krotkost řežebných scén. Krve je pomálu a mrtvoly se dají spočítat na prstech. Abych hodnotil výš, musela by matka-mstitelka svoje nepřátele natvrdo filetovat sekáčky a párat noži, namísto kopání a bušení pěstičkami. Aspoň že odkráglovala tu hnusnou mužatku.

S trochou nelibosti musím dát čtyři. Proč "musím"? No protože mě to bavilo určitě víc, než vyhajpovaný středoproudový Parazit. A proč "s trochou nelibosti"? Protože postava Policajta byla tak nehorázné a nesympatické hovado, že já osobně bych byl určitě radši grázl, než takovýhle retard. Druhá hlavní postava, tedy Gangster, byl naopak skvělý řízek a sympaťák. Líbil se mi jeho způsob řešení problémů. Jeho nápad udělat si z nepohodlné osoby boxovací pytel, respektive náplň boxovacího pytle, mě docela zaujal. Ani fackovací panák u oběda nebyl špatný. Ale dal se do holportu s fízly, takže taky žádný idol. Zato ovšem zabiják, říkejme mu třeba Bestie, je těžce nářezová figura. S tímhle xichtem a výrazem by mohl strašit v cirkusu děti a ani by ho nemuseli moc maskovat. Škoda že nedostal víc prostoru, zasloužil by si hlavní roli v nějakým hodně zvráceným celovečeráku, třeba o psychopatickým sadistickým nekrofilním kanibalovi. Nic bych za to ale nedal, že v civilu je to hodnej, milej a neškodnej kluk.

Zpočátku jsem si říkal, že tenhle film porota v Cannes i zdejší členstvo vyhajpovali proto, že asi viděli příliš málo všelijakých korejských (nebo jiných) podivností, že na Korejce je Parasite celkem střídmý a umírněný a že jsem tedy popravdě čekal (a těšil se na) mnohem větší bejkárnu. A ani malá decentní zabijačka na konci můj dojem příliš nezměnila. Asi takhle - objektivně je to určitě dobrej film, takovej zajímavej černokomediální softthriller říznutej sociálním dramatem, kdybych měl tedy škatulkovat. Ale nadchne především stádního středoproudovýho diváka, kterej nikdy nic moc podobnýho neviděl. Když máte s čím srovnávat (a máte navíc trochu vyvinutější náklonnost pro všelijakou perverzitu a neobvyklost), přijde vám tenhle majitel francouzský palmy jako vcelku nudnej patron, aspoň mě teda kdejaký korejský krimi osloví víc. A fádní konec mě pak vyloženě zklamal a definitivně přesunul jazýček vah mýho hodnocení směrem dolů. Nejzajímavější (protože jediná trochu hlubší a tragičtější) ze všech zúčastněných postav je postava "parazitického" otce. A komu se v téhle roli zamlouval onen korejský kudrnáč, tomu určitě doporučuju mnohem působivější "Žízeň" https://www.csfd.cz/film/223382-zizen/prehled/ . P.S.: Pokud vám někdo smrdí, nedávejte mu to příliš najevo. Třeba je to frustrovanej nevypočitatelnej chlápek.