nonick1

Po katastrofickém propadu sledovanosti mají soudruzi opravdu co vysvětlovat, neboť po Primě má už i ČT svou Elišku a Damiána. Jelikož však České televizi nejde o příjmy z reklam (koncesionářské výpalné musí platit každý, kdo kolem sebe neťuká slepeckou holí), je jí to úplně jedno; hlavně, že se kouří z hlavně.

Na konci filmu jsem se díky nástěnce na strážnici sice dozvěděl, kdo je Kaizr Saze (mimochodem, tušil jsem to už od půlky filmu a klidně bych se bez té informace obešel) ale doteď nevím, odkud se jen tak vzalo oněch 91 miliónů dolarů v dodávce a hlavně co, k čertu, bylo smyslem celého toho hollywoodského nezáživného a nepřehledného spletence jmen a postav, obyvateli Izmiru počínaje a potomky Arpádovců konče. A protože ne, opravdu nejde o parodii, napadá mě jediný důvod, proč je tento nudný a herecky nezajímavý spektákl tak opěvovaný, a proč získal dokonce dva Oskary: jako scénárista prostě musíte nějak zařídit, aby velitelem policie byl rabín. O vše ostatní se už postarají akademici.

Nepokrytý plagiát ČT, jehož inspirace francouzským seriálem OVNI’s (UFO’s) je do očí bijící. Stejné retro prostředí, stejný vědecký ústav, zkoumající „nadpřirozené“ fenomény a stejný tým vědců, vydávající se po stopách záhad, nahlášených občany. Jenomže, když dva dělají totéž, není to totéž a rozdíl mezi těmito dvěma počiny je jako ono příslovečné nebe a dudy. Místo kvalit kultovního francouzského seriálu, dostali v prvním díle čeští diváci za své koncesionářské výpalné „komedii“, která musí obsahovat slovo „Ukrajina“, a na které je k smíchu jen paranormální představa jejích tvůrců o reáliích doby: předseda JZD vylepšuje platební bilanci družstva výrobou konzerv z masa chcíplých prasat (!?), svážených ze širokého okolí, a agentka tajné politické policie vyšetřuje vraždu, suplujíc tak práci „kriminálky“. Korunu všemu nasazuje „vědec“, který netuší, jak správně vyslovit název hvězdy Alfa Centauri. A tak za úsměv snad stojí pouze onen mrtvý muž, nalezen zamrzlý v ledovém kvádru jako jakýsi československý Ötzi.

Na CSFD neprávem podhodnocená retro komedie o jednom (ne)povedeném filmařském podrazu. Současný film, ovšem působící téměř jako malý zázrak z dob, kdy scénáře si ještě necucala z prstu umělá „„inteligence““, ale skuteční scénáristé, tudíž situace a dialogy nejenže dávají smysl, ale jsou navíc i vtipné. Snímek táhne přesvědčivý Robert de Niro, trousící své producentské hlášky s neomylnou jistotou protřelého hereckého esa a zdatně mu sekundují Tommy Lee Jones i Morgan Freeman. Pohodový, zábavný filmík, který diváka pobaví o to více, když se rozhodne jej vypnout až po závěrečných titulcích.

Nehledě k tomu, že nejde o komedii, není na téhle zábavné psí cestě vůbec, ale vůbec nic zábavného.

Říká se: to nejlepší na konec, což bezezbytku platí i pro tento závěrečný díl druhé řady, v němž se tvůrci vrátili „zpátky ke kořenům“. A nebýt oné povinné úlitby v podobě pondělní chvilky sodomie, bylo by to na plný počet.

S odstupem času musím konstatovat, že jde jen o další propagandistický americký počin nesoucí se na doznívající vlně Reaganovy metody „klamat a provokovat“. Tedy z dob „studené války“, kdy jsme ještě věřili Americe její plamenná hesla o boji kapitalistického dobra proti komunistickému zlu. Jak se však časem ukázalo, USA nikdy nebojovaly proti komunismu, ale vždy proti Rusku. Ať už v jeho čele stál kdokoliv. Car... Lenin… Stalin... nebo Putin. Pouze věčně opilý Jelcin měl od doby jeho kongresového „God Bless America“ žolíka beztrestnosti. Paradoxem zůstává, že film přestože je z období studené války, zachycuje boxerský zápas mezi americkým a ruským borcem (jakkoliv z boxerského hlediska doslova směšný), zatímco dnes by se už žádný takový zápas kvůli celoplanetárnímu bojkotu všeho ruského, vůbec nemohl uskutečnit! Americký boj „proti komunismu“ totiž pokračuje se zvyšující se intenzitou, a to navzdory skutečnosti, že v současném Rusku už žádní komunisté ve vládě nejsou.

I mistr tesař se někdy utne a ani Mistr Kore'eda se v tomto ohledu nestal výjimkou. Pro jeho tvorbu je typická civilní drobnokresba nejednoznačných lidských povah a osudů. Zde ale narazila na mantinely scénáře, jehož vyfabulované černobílé postavy doslova šustí papírem a jejich osudy tak nechávají diváka chladným. Nepříliš věrohodné situace se navíc odehrávají v jakémsi bezčasí, takže při chronologicky zpřeházeném ději divák vůbec netuší, zda uplynula pouze hodina či celý měsíc. Film má sice své silné „kore'edovské“ momenty (kdo je netvor či příčina kakofonické dechové hudby), ale udržet divákovu pozornost se režisérovi daří jen velmi obtížně. Přece jen vykalkulovanost z tohoto filmu příliš trčí. Autor scénáře měl zřejmě zacílit filmový konflikt věkově o pár let později - teenagerům by jejich tápání ohledně sexuality divák jistě věřil více než dětem. Výstižný komentář: honajz2.

Prušinovský (po včerejšku spíše Prušvihovský) natočil bezkrevnou mozaiku poslepovanou ze sekce „Co se do vysílání nevešlo“. Již zcela bez hlavních tahounů a bez natáčení Dobrého rána – a ono to prostě   n e f u n g u j e. Ostatně je přece jasné, že bez masa dobrý guláš neuvaříš. A ani rachitický Šmarda, opravující svůj bicykl, ani brněnská gejša, umanutě hledající ztracenou sponku, to zachránit nemohou. Jako vzkaz divákům už jen chybělo, aby ten Cyrilův prstík byl prostředníček...

Velkými plusy filmu jsou za prvé: obsazení neokoukaných hereckých tváří, namísto „osvědčených es“ provařených z otravných televizních reklam. A za druhé: chytré a vtipné dialogy. Téma je rozehrané: tchyně, která se zničehonic nakvartýruje k mladým do bytu. Nelze se tudíž divit, že film skutečně osciluje mezi komedií a doslova hororem. Evidentně je tu ovšem dost lidí, kteří nechápou, že nedobrovolné soužití s tchyní může být horší, než horor s Freddym Kruegerem. Mimochodem, výkon Simony Pekové si říká přinejmenším o Českého lva. Škoda jen, že před svým koncem snímek poněkud ztrácí počáteční švih a tempo, jako by mu spadl řemen, a už se ho nepodařilo znovu nahodit. Ale stále je to na poctivé čtyři hvězdy. Upgrade 09.03.2024,22:15 hod: Tak to s tím Českým lvem vyšlo! :-)