Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (109)

plagát

Obchod na korze (1965) 

Naprosto geniální film, který za doprovodu nervózních smyčců neúprosně plyne až do napínavého a působivě gradujícího finále. Jakkoliv moc nemusím podobná historická dramata, tak tohle mi parádně sedlo. Asi na tom má podíl skvělý scénář a perfektní, přirozené herecké výkony ústřední dvojice, a také atypické prvky a detaily, které nápaditě vzdorují klišé (např. pes, co vůbec neposlouchá). Ze zajímavostí a zdejších komentářů jsem se utvrdil v mé prvotní asociaci, a to že svébytný rukopis Juraje Herze, tady jakožto pomocného režiséra, tu nemálo prosvítá ("šmejdivá" kamera, která na konci přímo pronásleduje hlavního hrdinu, fantaskní vize). Tahle krystalicky čistá tragédie si bezesporu zasloužila veškerou chválu a ocenění, které se jí dostalo.

plagát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Ať si každý říká co chce, tohle je s jistotou zlepšení oproti vydané Whedonově verzi, a to ve všech ohledech. Nejen, že konečně máme relativně smysluplný a konzistentní příběh, kde je každé postavě (hlavně Cyborgův character arc je super) věnováno dostatek péče a času, ale i akční stránka kupodivu více prokoukla, a to možná i díky úpravě na R rating, který filmu sluší více. Co mě iritovalo, byl však velice rušivý hudební motiv Wonder Woman (tohle hulákání možná dává nějaký smysl z kulturního hlediska nebo co, ale je to nadužíváno a nevyváženo zvukově) a samozřejmě někdy obludný CGI treatment (Steppenwolf je bohužel, i když lépe vykreslen a zpracován, pořád hlavně CGI monstrum). Zazlívat Snyderovi, že neustále využívá zpomalovaček, je jako kritizovat Baye za všudypřítomné výbuchy. Mám pocit, že jednoduše chce naznačit určitou komiksovost (přeci jen jsou to nehybné obrázky) a sošnost postav. DC vždy bylo hlavně o vytváření jakési mytologie (i třeba výrok "Age of Heroes" je regulerní antropologický či religionistický termín), a tak mi to k tomu pasují i někdy trochu patetické dialogy. Takže za mě solidní čtyři hvězdy. Hlavně se nezalekněte délky, docela hezky je to rozděleno do částí, takže nemusíte dávat na jeden zátah (i když tak jsem to zhlédnul a nenudil se). Škoda, myslím si, že se Snyderovou verzí by ten propojený vesmír ještě dostal šanci, ale teď už se DC ubírá jiným směrem (který v podstatě také kvituji, takže nevím, proč tady brečím).

plagát

Tenká červená čiara (1998) 

Tak jsem to konečně dokoukal, nutno dodat, že jsem si to rozdělil na dvě půlky. Zdlouhavé to bylo, dnešnímu divákovi, který se stejně jako filmový průmysl vyvíjí, to nemuselo být úplně po chuti (naštěstí jsem trochu potrénoval na Ivanu Hrozném, Siegfridovi a Intoleranci, takže cajk). Zpočátku se to snažilo nějak nastínit všemožné postavy, kterých ovšem byl strašný přehršel, takže nakonec dost splývali. Tady samozřejmě zaujal Caviezel, který už v téhle roli trochu předjímal svého Ježíše v Gibsonově filmu (pořád si myslím, že vzhledem k jeho rysům a křesťanské ikonografii to je doposud nejlepší filmový Ježíš) a nebo třeba Sean Penn, který dokáže skvěle hrát pohledem. Herecké výkony celkově byly ve filmu kvalitní. Nicméně, co na mě působilo rušivě, byly ty filosofické voice-overy, které se táhnou celým filmem. Možná, že doopravdy předkládají pálčivé existenciální a morální otázky, ale stejně si myslím, že i bez nich by měl film dostatečný přesah, obraz i hudba skvěle dokázala nahradit mluvené slovo. Také mi asi nesedla Malickova zahleděnost do přírody, která zároveň tvoří velkou část Malickovy filosofie (a je nepopiratelné, že Malick prostě filosof je), tudíž se obávám dalších filmových setkání s tímto režisérem. Jenomže ta příběhová i audiovizuální rovina si nakonec ty čtyři hvězdy zaslouží.

plagát

Vedľajšie účinky (2013) 

Dlouho se mi nestalo, že by mě film upřímně překvapil, a to nejen zápletkou, ale i šikovným a plynulým přechodem mezi žánry (nebo subžánry). Důležité ale je, že to doopravdy fungovalo, až na pár zádrhelů, co se týče logiky a návaznosti ve finální části. Jude Law snad ve všem exceluje, Rooney Mara je taky docela chameleón a Catherine Zeta-Jones dokáže pořád oslnit.

plagát

Lesapán (2015) (študentský film) 

Velice dobré! Líbí se mi, že režisér snoubil typicky české prvky (krásná příroda, jistá poetika) a formální stránku na téměř světové úrovni. A houby téměř! Masky mi připomněly genialitu del Tora (možná trochu přeháním, ale i tak mi "Lesapán" mexického mistra evokoval), kamera, zvuk, to všechno prokazuje vysokou kvalitu, za kterou by se nestyděl kdejaký světový tvůrce, zvlášť vzhledem k formě a rozsahu. Je vidět, že má Soukup současné i klasické hororové postupy celkem v malíku, atmosféru totiž nastolil působivě a nezbývá mi než fandit tomuto talentovanému tvůrci, který si už teď buduje velice slušné renomé.

plagát

WandaVision (2021) (seriál) 

Velice zajímavý a na poměry Marvel originální koncept je nakonec trochu zazděn tím, že je právě součástí Marvel univerza. Např. podobně koncipovaný seroš Maniac mě ale přeci jen bavil o něco víc, jelikož trochu obměňoval žánry "reality", byl relativně psychologicky propracovaný, a mysteriozní atmosféru si zachovával obstojněji a konzistentě, hlavně však nebyl na nic vázán. Tady máme zpočátku zábavně trhlou, ale nadále spíš jen otravnou inspiraci sitcomy, která baví asi přesně dva díly (diachronní přístup k tomuto sub-žánru komedie asi vypadal na papíře dobře, ale...), a dá pak v půlce docela dobře mysteriozně budované série volný průchod typické, šablonovité Marvel zápletce. Ona jiskra znamenitosti jednoduše rychle pomine, a sledujeme ač hezky provedenou tak prachobyčejnou "save-the-world" záležitost. Některé přítomné twisty a momenty rozšiřující Marvel univerzum mi vyloženě byly proti srsti, ale to tak úplně neovlivňuje mé hodnocení. I navzdory (díkybohu za tenhle trend) kratším dílům mohla být série tak nejmíň o díl prostší, aby lépe odsýpala. Hlavní problém tak je skutečnost, že seriál nevyužil potenciálu, že zdánlivě "sliboval" něco neotřelého, a já se blbec nechal nachytat.

plagát

Pomaľované vtáča (2019) 

Tuhle mnohdy neuvěřitelnou přehlídku lidského hnusu s přepálenou stopáží zachraňuje především řemeslná kvalita v čele s kamerou, a samozřejmě také herecký ansámbl, který je do jednoho pečlivě a dobře vybrán. Hlavní hrdina je takový "šťastlivec", že si projde snad všemi myslitelnými hrůzami války, předsudky, fyzickým násilím, až to začne brzy být absurdní ba i směšné. Vždy jsem si říkal, do jakého hovna zase klučík šlápne. Neupírám příběhu jisté kvality, ale neustále jen šokovat vyobrazením zla, které lidé dokážou páchat, aniž by se šlo trochu do hloubky, aniž by se prozkoumaly motivace nebo záminky, mi připadá skoro až samoúčelné. Jestli je poselstvím jednoduše to, že válka je špatná nebo že lidi jsou svině, tak budiž, ale pak tedy film obsahem formě nesahá ani po paty. Nicméně i přes moje hořekování skládám panu Marhoulovi poklonu za odhodlání a odvahu natočit film takto světového formátu.

plagát

Na pravé poludnie (1952) 

Trochu se stydím, že jsem tuhle westernovou pecku "objevil" až teď. Neskutečným způsobem mě totiž překvapila svěžest a originalita snímku, tak jako propracovanost scénáře a postav. Tohle doopravdy není western (ve smyslu trochu s prominutím pokleslého a šablonovitého žánru), ale docela tuhé drama ve westernovém zasazení. Nápad komunity, která ze strachu a zbabělosti zavrhne svého šerifa, je parádní a postupně stupňuje napětí úměrně se zoufalstvím hlavního hrdiny, který postupně přichází o všechny spojence. Jeho postava není jednostranná, jeho statečnost prochází těžkou zkouškou, zná strach a zoufalství, přesto (a možná právě proto) je hrdinou, jelikož u něj zvítězí čest a volání povinnosti. Gary Cooper, kterého nemám ani zdaleka nakoukaného, je absolutně špičkový ve své roli, a je tak docela reálnější a přesto důstojným protipólem přestřelených drsňáků Johna Waynea. Co se jednotlivin týče, jedna z nejgeniálnějších scén je pro mě ta v kostele, kdy jsem stejně jako hlavní hrdina nestačil zírat s otevřenou hubou. Titulní píseň božská.

plagát

Oheň ohňom (2013) 

Hraje si to až moc na syrovost a některé linky vyšumí trochu do prázdna, potažmo jim chybí trochu nápaditější vyústění (linka se Saldanou). V určitých chvílích jsem si říkal, jestli tam vůbec musela být Baleova epizoda ve vězení, jelikož v podstatě nijak extra charakter nevyvíjí. Postava mladšího Afflecka, tož vojáka s traumatem, je skvěle zahraná, ale dnes už trochu klišoidní. Nevím, ale ačkoliv si snímek hraje na syrovou tragédii, nemám pocit žádné katarze a syrovost mě také neohromila (zdála se někdy až trochu povrchní). Osobně se mi však líbilo až téměř hororové prostředí v horách, kde vládl hillbilly Harrelson: téma uzavřené izolované společnosti kriminálního živlu bych klidně více zdémonizoval, aby tak boj hlavního hrdiny s tímto nelidským, nepředvídatelným nepřítelem byl více napínavý. No, každopádně je tohle lepší průměr, který stojí na kvalitním hereckém kádru a obstojném řemeslu, ale nic navíc ve mně tento film nezanechal, byl jednoduše zaměnitelný.

plagát

Spása (2014) 

To, že snímek není ani hutným dramatem s atypickým zasazením, jaké seveřani umí, ani typický akcí nabitý, dobrodružný western, ve mně vyvolalo dojem nedomrlosti a ambivalence. Nekoná se tu ani náznak dekonstrukce ála Eastwood, či jiného trochu originálnějšího pojetí, a to je vzhledem k potenciálu snímku škoda. Možná jsem troufale očekával, že díky dánskému režisérovi či různorodému castu se dočkám něčeho aspoň trochu osvěžujícího. Takhle máme v podstatě jednu z nejklasičtějších westernových zápletek (zase pomsta, hurá), ale k tomu s průměrnou akcí a nedotáhlou atmosférou, kterou by možná westerny protřelejší tvůrce zmáknul lépe. Dokonce by snímku klidně prospěla půlhodinka navíc (a menší změny ve scénáři), ve které by se mohly více prozkoumat zajímavá, vážnější témata jako život severních evropanů v Americe, začínající ropný průmysl a s tím spojené asociace (nastupující agresivní kapitalismus atd.), traumata z válek apod. Nebo se mohlo ubrat na příběhu a přidat půl hodiny kulervoucí akce. Takhle snímek nejen, že nevynikne, ale svou "nevyhraněností" vydává trochu rušivý signál. Vše tedy ve finále zachraňuje již zmíněný cast, který je bez výjimky bezvadný. Zvlášť tedy Eva Green znovu snoubí neobyčejný půvab a hereckou excelenci ve skvělé kombinaci.