Doldus

Jako mnoha lidem tady mi též vadí přebytečná a nicneříkající filmová/dramatická část. Čistě jako dokument to ale vidím na nadprůměr. Celkem svižně a líbivě představí řadu víceméně závažných témat, které ke konci parádně shrne. Jistě, mnohé již člověk ví nebo tuší (těžko tedy bude dokument šokovat) a ano, mohlo se jít někdy i více do podrobna, ale i tak věřím, že dokument má rozhodně cenu vidět - dobře v něm funguje mix informativnosti, kritiky společnosti a apelu.

Tenhle film zcela jasně zachraňuje Crowe, jinak podprůměr. Nicméně potenciál tu byl. Snímek v úvodu docela kvalitně představí hlavní aktéry a slibný rozjezd na silnici dává naději na hutný thriller ála "kočka a myš". Postupem času se však dějí čím dál absurnější a nelogičtější věci, až se nakonec ke konci paradoxně spíš smějete stupiditě všech zúčastněných. Ano, je to u béčkových thrillerů běžné, tady je to však o to více vidět, zvlášť když máte skvěle nařvaného Crowea (už ho asi nechci vidět nijak jinak) a ten zmíněný dobrý rozjezd. Jakoby snad tvůrce/i měl(i) jednu dobrou myšlenku, kterou neukočírovali, nebo nevěděli, jak ji roztáhnout do devadesáti minut. Zda tu je nějaký společenský komentář, tak značně nedotáhnutý. Pokud na to jít do kina, tak kvůli vepřové hlavě Croweovi.

Co se týče technického zpracování, vše včetně hudby, kamery, střihu apod. je naprosto famózní (ať už je vše jak chce, jsem Nolanovi neskutečně vděčný, že preferuje praktické efekty). Herci jsou taktéž skvěle vybraní a zahraní, Branagh to jednoznačně vede. Koncept samotný a jeho naroubování na špionážní žánr je originální a ambiciózní. Akce je dost a je precizní. Tak proč jen čtyři? Dvě věci. Zaprvé, Nolan se teď již definitivně opájí svou mocí a genialitou natolik, že divákovi značně složitý systém centrálního konceptu vysvětluje jen minimálně a vágně (k věcem se dá samozřejmě dobrat, ale u tak nabitého filmu to divákovi beztak všechno nedojde hned) a navíc pomocí zkratkovitých hlášek typu "co se stalo, stalo se". Ano, vede to zvídavého diváka nevyhnutelně do další projekce, ale i tak mohl Nolan být milosrdnější a nedávat divákovi takové kotle. Zadruhé, a to je ještě důležitější, Nolan při vší té technické preciznosti a komplexní zápletce zas a znovu neuspěl ve vytvoření autentických a živých charakterů. Ústřední dvojice agentů má určitý náznak chemie, ale ta se sotva projeví, když pořád jen plánují další akce, nebo se snaží (stejně jako divák) pochopit, co se to vůbec děje. Stejně tak téma manželství a mateřství (skrz postavu Elizabeth Debicki) je tu zpracováno tak povrchně, že vrcholné "emocionální" chvilky ve filmu mě nechali naprosto chladným. I přitom, jak se herci snažili, to po téhle stránce nefunguje, ačkoliv Nolan to dle mého umí (viz Dokonalý trik nebo i ten Dunkirk). Samozřejmě jsem si vědom toho, jaké filmy Nolan točí, jak stále tematicky posouvá hranice kinematografie, jak a co upřednostňuje. I tak bych ale klidně viděl příště něco trochu zemitějšího, s propracovanými charaktery a onou pověstnou jiskrou. Myslím, že Nolan už dostatěčně všem prokázal, jak moc rozumí kvantové mechanice či všemožným paradoxům.

Opravdu to mohlo být slušné akční béčko situované v uhrančivém městě New Orleans, s originálním nápadem, drsnými characktery a super hudbou (New Orleans k tomu vybízí). Co z toho všechno nakonec za něco stojí je právě fyzické prostředí New Orleans, které je, hlavně vlivem parádní práce se světlem, správně atmosférické. Vše ostatní jede tak na půl plynu. Je to vskutku škoda, když uvážíme herecké hvězdy jako Foxxe a Gordon-Levitta a docela slušný rozpočet. Akce? Je tu, ale je v podstatě vždy nezvládnutá (pokus o ozvláštnění skrz delší záběry s pevnou perspektivou žalostně nevyšly, když je h**no vidět). Základní koncept sice nevybízí k něčemu světobornému z hlediska logiky a vážnějších témat, ale přeci jen se tu mělo přitlačit na kontextu. Postavy jsou spořivě zahrané a šablonovité, ("fight-fire-with-fire" Levitt a Foxx ála "Taken" taťka) až na nováčka v podobě Dominique Fishback, která měla potenciál na nějaký ten vývoj či osobní dilema, i když ten řečený vývoj byl někdy nelogický a až moc uspěchaný (ještě více než u béček). Váhal jsem nad třemi hvězdami, hlavně kvůli mnohdy efektnímu vizuálnímu provedení (v hlavě mi utkvěla scéna s hořícím borcem), ale co mě však nadobro utvrdilo v hodnocení, je mizerný střih. Nejen, že je chaotický, ale někdy i doopravdy silně brání koherenci díla.

Je strašná škoda (a mnozí to tu psali), že film nebyl čistě osobní drama, kde by téma hormonální mafie sloužilo spíše kontext než druhá hlavní linka. Takhle je snímek zbytečně rozmělněný, navíc jsou ostatní vedlejší linky (třeba ta o informátorovi) nedotažené. Kdyby se to téma vypustilo a naopak přitlačilo na osobním dramatu hlavního hrdiny, bylo by to na čtyři, ne-li na pět. Na Matthiasovi Schoenaertsi totiž film stojí a s ním i páda, respektive, když to zrovna není o něm, je to nudné, fádní a nenápadité. Jeho, dle mého velice originální, postava je totiž naprosto výtečně koncipovaná, vykreslená a hlavně zahraná (!) Všimnul jsem si herce již v jiných snímcích (Na dřeň, Dánská dívka), ale tady, vesměs na začátku jeho kariéry, podal velice působivý výkon, neřku-li dokonalý. To jak osciluje mezi hrubým vypatlancem a zmučenou duší, jak dokáže vyvolávat divákův soucit, aniž by sklouzl k patetičnosti, jak postavu stmeluje po fyzické i emocionální stránce...zkrátka ukázkové. Co se vizuální formy filmu týče, je velice chladná (zdá se mi, že příhodná pro evropský film), ale řemeslně dobře zvládnutá. Hudba adekvátní. Ačkoliv film celkově nehodnotím jako velmi dobrý, už jen postavou Matthiase Schoenaertse mi utkví v paměti a stojí se na něj podívat.

Nádherně absurdní záležitost. Přehnaně navržené a excentrické postavy ve fyzicky nemožných pózách (ty pózy, bože ty pózy!) pronášející zběsilé a patetické dialogy, zatímco se utkávají v epických bitvách - ta naprosto nepokrytě přehnaná stylizace v kombinaci s jednoduchou zápletkou ve mně znovu vyvolala krátkodobý zájem o anime (jako se to předtím povedlo Berserku, ale z jiných důvodů). Všechny prvky typické pro anime jsou tu vyhnány do absurdna a je to právě tato upřímnost formě a obsahu (seriál si vůbec nehraje na nic vážnějšího), která je mi paradoxně sympatická. Celkově vzato tento exces sám o sobě u mě vyvolává zvláštní druh satisfakce - ne nepodobný pobavení z bláznivé komedie, s jistotou však vzdálený posměchu ze špatně provedeného díla. Co se týče kvality animace a výtvarného stylu, dovolím si tvrdit (ačkoliv nejsem expert), že je na velmi dobré úrovni a naprosto adekvátní obsahu. Zároveň mě toto anime "obohatilo" o znalost původu velké řady memes. Hodnoceno prozatím po třech řadách. To be continued...

Takhle důstojná adaptace Homérova eposu si zaslouží hvězdu navíc, i když objektivně vzato je to tak na čtyři. Ale jen to, že se někdo rozhodl adaptovat jeden z nejklasičtějších příběhů všech dob, respektive se nezaleknul takového podniku, by se v mých očích mělo nějak ocenit. I s nižším rozpočtem je dvojdílné "sandálové" fantasy velmi vtahující, s výbornými herci (hlavně Assante je castingová trefa do černého) a celkově krásně vystihnutou podstatou řeckých bájí. Původnímu hrdinskému eposu je to v rámci fabule velice podobné (tvůrci filmu šikovně spojili několik dobrodružných epizodek do jedné, aby ušetřili časem). Jediné, co mě trošku mrzí, je opomenutí části se sirénami, ale vzhledem ke kolosálnímu rozsahu eposu je to naprosto pochopitelné. Sečteno a podtrženo, parádní adaptace.

Co se Carpenterovy tvorby týče, na Věc to ani zdaleka nemá (už jen ty efekty jsou tady notně slabší). Zároveň je to však jeden z nejlepších hororů čerpajících z lovecraftovské tematiky. Po shlédnutí mě kromě pocitu nadšení z dobrého hororu také přepadá podiv a lítost, že jsme doposud neměli možnost spatřit pořádnou adaptaci Lovecrafta, kterou si jeho knihy (nejen) o kosmickém teroru zaslouží (R.I.P. Mountains of Madness od del Tora) . Tohle je paradoxně tak nejblíž, co se k tomu nějaký horor dostal, a to ani není přímá adaptace, nýbrž spíše ambiciozní pocta Lovecraftovi. Každopádně za solidní čtyři.

Jak už tu mnozí píší, tohle dílko je vyloženě o postavách a zápletka je spíše vedlejší. Film bych zařadil jako černou komedii, specifičtěji je tu i špetka vlivu jižanské gotické literatury (á la Flannery O'Connor). Divadelní předloha se nezapře a žánrově také může Killer Joe trochu připomínat hry (!!) Martina McDonagha. Člověk si brzy uvědomí, že je McConaughey jako zvrácená verze "jižanského džentlmena" Joea ideální volba (vlastně jediná možná, ostatně tu část džentlmena dává z principu a tu psycho část si dává vskutku umně). Z ostatních postav zaujme také Thomas Haden Church, který je zdrojem většiny humoru. Celkově docela kvalitní dílko, které ale, hlavně kvůli závazku s divadelní předlohou, nemá jako film větší ambice.

Ani jsem si neuvědomil, jak moc mi takový film scházel. Opravdu poctivý, věrohodný a důstojně zpracovaný příběh o znovudobití nezávislosti Skotska. Brát to jako přímého či duchovního nástupce Statečného srdce ale nemohu, poněvadž je koncepčně i vyzněním odlišný, a to i navzdory historickému rámci. Gibsonovo opus magnum beru jako velkolepou legendu, která, ačkoliv se o historii opírá, využívá spíše mýtizovaného hrdinu a tuny patosu. Tento snímek je mnohem přízemnější, historičtější, avšak neméně zábavný. Když už bych hledal očividnou podobnost, tak rozhodně v bombastické, naturalisticky zpracované akci. Zejména poslední bitvu jsem si nadmíru užil. Všichni herci v čele s Pinem výborní (např. Aaron Taylor-Johnson má nebývalý potenciál). Připadá mi však, že by filmu prospěla větší délka, ještě o píď monumentálnější výprava, výraznější hudba, vlastně na všem by se mohlo přitlačit. V tomto případě je nutno zohlednit fakt, že je film produkovaný Netflixem (kterému jsem však upřímně vděčný už jen za samou realizaci). Takhle jsou to opravdu silné čtyři hvězdy s nadějí, že těchto podobných filmů uvidíme více.