Allien.9

Komentář obsahuje spoilery. Po zhlédnutí další zfilmované hilloviny mě napadá jen jedno slovo a to slovo je PROČ. Zeptejte se hororových fanoušků, zda preferují happy-endy či špatné konce. Co vám 99 % dotazovaných odpoví? Samozřejmě to druhé. Tak proč má sakra Netflix tendenci všechno změkčovat? (Copak nestačí, jakým do nebe volajícím způsobem pokřivil celý "Zámek a klíč", jehož brutální komiksová předloha je na hony vzdálená té jeho family nablblotině?!?) Jestli je důvodem extrémně křehká duše dnešních dospívajících, kteří by mohli mít ze špatných konců trauma (protože reálný svět je přece slunce a duha, že...), tak nechápu, jak mohla soft kontrolou projít taková věc jako například sežrání šestiměsíčního plodu.

Tak jako u většiny válečných a předválečných filmů i zde forma likviduje obsah. Pojetí je poměrně nekonzistentní (skoky v čase tam a zpět), ne vyloženě nezáživné, ale ani nijak zvláště intenzivní. Mortensen v uniformě SS je sice odporný, ale to je docela málo. Typický DoubleZet film - zkouknu & zapomenu. Bohužel.

Film, který 99 % zdejších hodnotících neocení / nepochopí, protože podobné prostředí je pro nás zkrátka sci-fi. A já za sebe musím navíc přiznat, že mě ten mentorský způsob vyprávění docela iritoval.

Už mě irituje to neskutečné nadržování některým soutěžícím. To nejsou Nebezpečné vztahy. Ani Love Island. To je MasterChef. Osobní problémy by měly být úplně irelevantní, stejně tak věk, pohlaví, rasa apod. To se do MasterChefa vážně hlásí takoví loseři, že ti "nej z nej" OPAKOVANĚ odevzdávají prázdný talíř? To je zase řada... Už vidím, jak by někoho takového páni porotci reálně přijali. Možná tak na krájení zeleniny.

Překrásná měsíční krajina + jeden z nejlepších herců současnosti + znepokojivá hudba Clinta Mansella + roztomilý smajlíkový robůtek + obrovské množství nezodpovězených příběhových i behind the scenes otázek, které mě neskutečně iritují. Jako třeba ta, proč má takhle neobyčejné sci-fíčko, které jakoby atmosférou vypadlo z knihy Philipa K. Dicka, jen 97 minut. Potřebuju víc, potřebuju tak tříhodinový directors cut, který tuhle melancholickou zvláštnost dotáhne a zbaví mě pocitu, že mi někdo vystříhal kapitoly a schoval závěr. :-(

Dívky ve filmu balancují na plošině o velikosti pizzy, já zase balancuji mezi 3 a 4 hvězdičkami. Na jednu stranu je to krásně akrofobicky natočené, hudební doprovod je chvílemi vyloženě odporný (v dobrém!) a ani jedna z dívek mě překvapivě nikterak netočila, na druhou stranu je "Fall" stále jen ambiciózní béčková two girls show. Přes výše zmiňovanou technickou stránku, několik cool nápadů a slušný zvrat (který funguje!) se totiž tvůrci nakonec vydali meh cestou (bože, proč?!?) a namísto geniálního závěru, který přichází přesně po hodině a třiceti minutách, pokračuje film ještě dalších 10 minut. A myslím, že i bez spoilerů všichni odhadnou, jak asi skončí... Naštěstí je u titulek trailerová "I Have Never Felt More Alive", tak se mé naštvání lehce zmírnilo. Dávám 4*, protože hodnocení pod 70 % mi přijde málo.

"Squid Game" je perfektní ukázka toho, že i 100x viděný příběh může být výborně napsaný, výborně natočený a bavit natolik, že první řadu nejen zhltnete během jediného dne, ale navíc budete při poslední hře fandit víc než při mistrovství světa v *doplňte si, co máte rádi*. Zvrat, ke kterému v závěrečné epizodě dochází, je opět neoriginální (přesto však nečekaný) a neoriginální je i samotný "motiv" her. Ale upřímně, čekal někdo z vás nějaké super sofistikované rozuzlení? Já tedy ne. "Hra na oliheň" je především psychologické drama a tohle tak děsivě sedí... Co mi naopak moc nesedí, je úplný konec. Nějak si neumím představit, jak chtějí uchopit druhou řadu (já osobně bych to nechala uzavřené, poselství bylo předáno).

Ošklivka Betty číslo... už ani nevím, ztratila jsem přehled. Nutno podotknout, že mi Julia Ormond s tlustými obroučky a ofinkou seděla daleko víc, nehledě na to, že jí "proměna v krásku" přidala tak 10 let.

"Dahmer" je prozatím nejodpornější seriál, jaký jsem viděla. Ale ne kvůli hlavám v lednici, popíjení krve, játrům na pánvičce apod., to vem čert. Měla jsem problém sledovat ho z LIDSKÉHO hlediska, protože myšlení a jednání lidí jako Dahmer je něco, co můj mozek prostě nedokáže zpracovat. Pomalé tempo, kterým se seriál ubírá, oceňuji, protože právě díky němu máme možnost poznat vraha ze všech jeho lidských i nelidských stran. Obrovský podíl na celkové atmosféře mají také bravurní kamera a hudba, nemluvě o výkonu Evana Peterse, který se na psychopatech z "AHS" propsychopatoval k absolutní dokonalosti. Jediné, co mi trošku kazí celkový dojem, je finální epizoda. Ta se bohužel nevyhnula nešvaru, kterému se předchozích devět epizod tak zdárně vyhýbalo, tj. vyvolávání pocitů sympatie a lítosti. Celkově si myslím, že ideální délka by byla 6-8 epizod, protože ke konci už bylo patosu a otravné černošky až až.

Působí na někoho z vás tenhle pár spokojeně?!? Agáta o něčem rozpráví, načež se Soukup, který ji očividně vůbec neposlouchá, zvedne se slovy "já se nudim" (ve svém vlastním pořadu o své vlastní osobě) a začne se hrabat v lednici. Agáta zmlkne v půlce věty a zeptá se, co dělá, načež Soukup zopakuje, že se nudí a vyndá z lednice vakuovanou uzenou makrelu. Agáta ho několikrát přímo i nepřímo upozorní, že jí ta makrela kvůli těhotenství FAKT nevoní, ale bez úspěchu. Soukup se asi po třetím upozornění zeptá "proč?" a pokračuje ve vytváření domácí / studiové rybí pomazánky se spoustou kostí. Když Agátě dojde, že bude muset zápach makrely skutečně vydržet až do konce, zeptá se alespoň, jestli se dá tahle makrela koupit v normálních obchodech a jestli se "jí takhle syrová" nebo se ještě nějak tepelně zpracovává. Zbytek pořadu probíhá tak, že Agáta něco řekne, Soukup jí to zneguje, Agáta se usměje a přesune se k dalšímu tématu, kde se situace opakuje. Tomu říkám svěží vztah plný zdravé komunikace, panečku. :-) P.S.: Přemýšlím, jestli se dá vymyslet ještě nějaký pořad, který by byl více egocentrický. Možná "Zeměpis Jaromíra Soukupa", kde se konečně dozvíme to, co už stejně všichni dávno tušíme, tj. že vesmír obíhá kolem Jaromíra Soukupa?