kenkaku

Tohle je prostě "pan western" (a nevím jak to jinak a přesněji popsat) a podle mě za to může jen a pouze "magická trojka". 1. nejlepší western režisér = Sergio Leone, 2. nejlepší "cowboy" herec = Clint Eastwood, 3. nejlepší filmový hudební skladatel = Ennio Morricone a ve finále fakt, že tohle je jejich třetí společný počin (ty první dva měli možnost pilovat tu spolupráci k naprosté dokonalosti). Prostě nešlo o náhodu, ale o propracovanou dokonalou práci tří nejlepších.

Po shlédnutí filmu mě překvapilo několik věcí... I přes svou neskutečnou délku ani chvilku nenudí. ~ I když nejsympatičtější postavou je Takashi Shimura, herecky ho převálcoval Toshirô Mifune. ~ Samozřejmě "westernovou kopii" jsem viděl dávno před tím než Sedm samurajů a ano ta dějová linka je znát... přesto oba filmy působí ve výsledku zcela odlišně (včetně některých jeho postav). Schválně zkuste se na Sedm statečných a Sedm samurajů jednou podívat a srovnat si k sobě klíčové postavy a dojem z nich.

Matrix je přelomový film, který se stal předlohou mnoha dalším filmům. Když se nad tím zamyslím ten film jsem ještě nikdy neviděl jinak než v originále (a to jsem ho viděl asi 10x). Snad asi kvůli tomu že DVD v ČR vyšlo v zoufalé kvalitě a ten dabing na celkovém dojmu rozhodně nestál. Hlavní dojem a zajímavost filmu je v tom že ho můžete vidět 10x a nejen že akční scény a efekty neomrzí, ale dokážete si na něm najít vždy něco nového (ten film má v sobě jeden odkaz za druhým) stačí si jen všímat detailů a a zamyslet se.

Pamatuju si že film jsme viděl poprvé v jednom menším kině (respektive pokusu o kino protože tam byli židličky místo sedaček) a možná i ta komorní atmosféra pomohla tomu že na mě film udělal velký dojem. Několik dní jsem ho vůbec nemohl vyhnat z hlavy a dokonce jsem i i knížku Hagakure kvůli tomu sehnal a také přečetl. Co dodat. Neskutečně podmanivý film se specifickým soundrackem který patří také mezi ty nejoblíbenější (přestože nejsem extra fanda žánru).

Walt Disney uvádí... to je třeba si hned od začátku uvědomit aby si člověk správně nakalibroval měřítka očekávání. Takže rodinná komedie bez fekálního humoru a se špetkou "pohádkovitosti" (fyzika, biologie a logika ne vždy funguje tak jako v reálném světě). Přes tuto optiku je College Road Trip naprosto normálně stravitelná podívaná u které se zasmějete a otcové mající dcery si několikrát i souhlasně povzdechnou.

Takže si to shrňme... je tu několik verzí. ta režisérská (kratší a to významně) a potom ta co se vyhnula cenzorům (v tomto případě lidem co se ten film snažili zachránit), kterou jsem bohužel viděl. Píšu bohužel, protože dobrovolně ji 2x vidět neplánuji. Nejsem puritán, ale ta teatrální všudypřítomnost penisů a vagín (nemyslím ty živé, ale třeba jako dorty na svatbě... nebo co to bylo) mi celkem vadila. Také chování hlavního hrdiny jako infantilního retarda obzvlášť ve chvílích kdy nikoho neprzní nebo nepopravuje celkovému dojmu nepřidalo. Ty dvě hvězdy jsou proto, že ta o cca hodinu kratší verze možná neobsahuje to kvůli čemu film 2x vidět opravdu nemusím (nasvědčovalo by tomu ne zřídka se vyskytující 4-5ti hvězdičkové hodnocení. přesvědčovat se o tom ale nebudu).

Film se zoufale snaží vypadat jako stylovka a nemá na to. Zoufale dlouhé záběry bez střihu, které si doslova koledují o přetáčení (nebo o to si pustit při sledování internet a vyplnit prázdné chvíle). Stupidní rozhovory. Škoda slov. Já začal přetáčet u první mrtvoly (sledovat půl minuty mrtvolu byť za vtíravé muziky mě neba) a počítač pustil v cca 20minutě filmu, protože jsem zjistil, že přetáčím skoro furt. Jediný kdo stojí za pozornost je Forest Whitaker. Tomu patří ta jediná hvězdička.

Z filmu je cítit že si H.B. Halicki jeho natočením splnil sen. Když se nad tím zamyslím šlo mu jen o to sednout do Mustanga natočit obří honičku a okolo toho nalepit děj filmu (aby to nebylo podezřelé). Proč si to myslím? Snad poprvé v historii co jsem sledoval "film o autech" jsem začal přetáčet během honičky... Byla až mooooooc dlouhá a rozvláčná (když už se po třetí opakuje jak ho skoro mají a on jim zase uteče jeden začne toužit po posunu děje někam dál). Kdyby šlo ji nějak rozdělit (1/3 a 2/3) a tu první třetinu dát jinam (třeba na začátek filmu - pak skok "o týden dříve") bylo by to mnohem lepší. Noc to ale nemění na tom že film se mi líbil víc než průměrně a sakra hodně mě mrzí že "Gone in 60 Seconds 2" už se v jeho podání nedočkáme (pozn.pro ty co nevědí: při natáčení dvojky v roce 1989 měl H.B. Halicki smrtelnou nehodu)

Tentokrát žádné chození okolo horké kaše. Volba režiséra byla tragedie. Ta obrovská snaha nacpat do každého pitomého záběru umění mě v několika místech doslova rušila. Dám klidně tři příklady: černoch žehlící prádlo na ulici před bílou zdí... nepřirozeně dlouhý záběr na ještěrku v poušti... ten tragický nápad s operou. Navíc ta zoufalá neschopnost natočit akci... Pro Forstera je akce střih-střih-střih-střih-střih-střih. Kombinace záběrů na cokoliv. Hlavně že je nějaký střih a je to rychle. Nic horšího se opravdu stát nemohlo. Když tak po sobě čtu jak strašně moc mě Marc Forster vytočil, sám sebe nechápu, že dávám 3 hvězdy a ne méně. Je to snad nejhorší bondovka co jsem viděl. Navíc jsem čekal, že se už z Bonda začne malinko klubat ten "Bond, James Bond" "protřepat, nemíchat" Bond jakého snad všichni máme rádi. No držme si palce se Skyfall.

Řekneme si to hned na rovinu. Agenta 007 mám rád a jsem jinej (George Lazenby nebyl nejhorší Bond a Ve službách Jejího Veličenstva patří mezi mé nejoblíbenější). Takže víte do čeho jdete a vše co níže najdete je na vlastní nebezpečí. ~~~ Volbu Daniela Craiga jsem nesl zle (chtěl jsem Erica Banu) a na film se díval od začátku s despektem. Dokonce i po prvním shlédnutí v kině (jak jinak než sedm minut po půlnoci) jsem byl doslova otrávený tím jak neprotřepané a nepromíchané, bez patřičného povozu (Ford Mondeo fakt ne), bez Q a Moneypenny... a vlastně všeho co dělá Bonda Bondem jsem musel Casino Royale snášet. Po několika dnes a bezesných nocí mi ale začalo docházet že on vlastně "Bondem" ještě není a na své "protřepat-nemíchat" dojde řada až příště. Do kina jsme vyrazil znovu a pokusil se na film dívat jako na "film", ne jako na "Jamese Bonda" a ono to vyšlo. Vše do sebe zapadlo a dokonce i toho Craiga jsem vzal na milost. Casino Royale je dobrý film. Jeden z nejlepších.