kenkaku

Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu: totálně zbytečný film. Zub času se na obou už stihl podepsat a tak i některé vtipy působí křečovitě (od někoho komu je 60 nečekáte infantilní fekální vtip). Na druhou stranu jsem se přistihl, že se neudím a dokonce (asi 3x) jsem se i zasmál. Takže uražen, pohoršen ani zostuzen nejsem a proto dím stejné hodnocení jak minule (prvního BB si stejně zase tak extra nepamatuji, abych ho považoval za výrazně lepší...).

Za mě dobrý. Vizuální pochrochtáníčko se konalo a jediné co bych mohl vyčíst je prapodivně poskládaný děj. Vše by měl být slepenec několika příběhu zapadajících dohromady (něco jako Pulp Fiction. Asi). Jen se na to tady víc kašle. Myslím na ten důraz toho propojení. Divák si musí všimnout sám a musí se smířit s tím, že jde o jednotlivé příběhy co jsou paralelně (i když to tak na první pohled nevypadá). Co mi taky nějak nesedlo je dělání z Bruce Willise "někoho komu táhne na šedesát" (bylo mu v době natáčení 50). To spíš Jessica Alba a její devatenáctka (i když jí bylo 23) mi sedla víc. Jinak vše v pořádku :)

Fakt je to o knize. Eliho kniha cestuje z východu na západ cca 30 let po "výbuchu" (nějakém, jedno jakém). Nese ji nějaký týpek a dělá hrozné drahoty s tím aby ji nikdo neviděl. To je mi ale jedno. Podstatné je, že ze země je pustina, má specifický barevný nádech (od toho jak slunce "vypaluje oči") což vypadá sexy. tedy vizuál a atmosféra na jedničku. Tak jak to mají postapokalitičtí mazlíčci rádi. Navíc týpek (co nese knihu) je docela slušná mlátička a během první cca půlhodiny to párkrát předvede. Vypadá to dobře. Chrochtám si. Pak spadne hovno na větrák. Prokouknu, že scénář je totální brak. A to nejen proto, že z filmu se stává náboženská agitka (brutální). Děj totálně ztratí dynamiku, logiku a začne se plácat páté přes deváté. Takže z knihy se stává nejvíce žádané zboží (protože má neuvěřitelnou moc ovládat lidi!?), několikrát se něco naznačí - něco co by mohlo vést k rozvinutí děje a... nakonec nic. Jede se dál a vůbec to nezapadá do konceptu. Eliho kniha by tedy klidně mohla být "Mein Kampf" (popis jak se o ní mluví by celkem seděl). Takže. Vypadá to dobře, ale je to nudné, otravné a debilní.

Tenhle fim není debilita. V detailech je dokonalý a působí neskutečně uvěřitelně. Hercům role sedly a všechno jsem jim baštil... to celé je ale úplně na hovno, protože film ještě ani nezačal (bylo to cca v 12 mintě) a já se už nudil. Film mě neskutečně sral tou svojí rozvláčností a ignorancí vůči tupému divákovi (jako jsem já), který prostě chce naservírovat alespoň nějaké "vo co go" a ne jen tak nechat čumět na "něco" a pozadí (proč se kdo chová jak se chová a co se vlastně děje) si nechá pro sebe. A divák si na to prostě s musí nějak přijít sám. A informace dostává pomalu a postupně průběhem celého filmu dávkovaný po troškách. Třeba to je něco co spousty ocení. Já ne. Film je to tedy precizní v tom co vidíme. Zdaleka ale ne v tom jak je podáván.

Orwellovu knihu jsem nečetl. Je mi tedy fuk jak je to věrně natočené nebo ne. Pro mě mnohem podstatnější byla všudypřítomná nuda. Navíc ta spousta výjevů které jsem nepochopil... příliš mnoho "proč" a minimálně "protože". No jo no. Tupej konzumní divák co je línej přečíst knihu, tak na něj serem... Atmosféra filmu je na druhou stranu neuvěřitelná a nepředstavitelná (a to myslím v tom povedeně/pozitivním slova smyslu). Zase jednou forma několikanásobně překonala obsah. Celý film začíná mít něco do sebe až ve chvíli "kdy to praskne". Předtím je to jen zrcadlo nastavené totalitě. Nic víc. Pozn: díky za komentář H34D.

V případě Paula jsem zase jednou nevěděl do čeho lezu. U mě stačilo jen že uvidím Nicka Frosta a Simona Pegga zase jednou pohromadě. Uznávám, že jako celek a v kontrastu jiných kousků (Cornetto trilogie) to není taková síla, nicméně účel plní a baví dostatečně. Co se cení je také slušná porce originality a hlavně ta tuna odkazů kam se jen podíváte - Ďáblova věž z Blízkého setkání nebo výskyt Sigourney Weaver jsem bral jako třešinku a dočkal se i "get away from her you bitch" ;).

Film mě nijak nenaštval... hopkání po střechách (a všude možně) mám celkem rád, ale nudil. Debilní děj a ten co furt čumí jako vejr (prý hrál v Twilight... nevím, neviděl jsem) to úplně zabilo. Jakmile dojde na hopkání a akci je to ok, ale to žvanění okolo bylo úmorné. A protože se v součtu víc žvaní než hopkání, celé to vyzní do ztracena. Díky tomu mi prostě nestojí za to film vidět 2x a takovým filmům prostě míň než 3 hvězdy dát musím...

Jak se zdá, přidám se k zástupu nadšených. Kingsman by se měl povinně promítat všem blbečkům, co se rozhodnou natočit akční film. Ten balanc na hranici parodie je tak perfektní, že jsem se ani jednou nerozčílil (mě totiž rozčiluje, když ze mě někdo dělá vola okatou ignorancí fyziky a biologie). Jasně, že tady se také přehání, ale jak jsem psal. Je to akorát na hraně, že se člověk nemusí stydět za to, že se baví. Když se k tomu přidá ještě trocha toho morbidního humoru (ne fekálního, ale morbidního) zabalená do děje který nenutí se dívat na hodinky (sem se nepodíval ani jednou), tak je to doslova paráda.

Na FF6 mě doslova sralo to morbidní přehánění (tank hop na boudu, šaškárna okolo startu letadla na závěr). V FF7 ho najdeme bohužel ještě víc. Jen mě nevadilo tak moc. Asi proto, že je vše celé nějak posunuté do absurdna (tolik "nesmrtelný-nezničitelný" scén v jednom filmu jsem už dlouho neviděl), že už to celé zavání parodií. Co mě doslova vadilo - a mnohem víc - byla ta kadence střihu kdykoliv se dělo cokoliv akčního. Jako tři střihy za sekundu už je celkem přes závit. Co mi udělalo na druhou stranu radost je snaha zapadnout (propojení s Tokyo Drifem) a trocha té nostalgie (jo, jo... racewars, nebo ta MEGA nostalgická scéna na závěr. Ta mě rozštípala). Opravdu si přeju, aby toto bylo FF poslední. Prakticky směr jakým série nabrala pátým pokračováním mě neoslovil a... asi stárnu nebo co.

Právě jsem se dodíval na premiéru (ard) a budu to muset ještě vstřebat. Celý film je točen zvláštní strojovou dikcí. I když své momenty má, je zvláštně sterilní... proč to říkám? Natáčením filmu jsem strávil dva týdny života jako komparzista. Byl jsem přítomen u mnoha scén ( včetně tě v Buchenwaldu) a proto i vím jak moc toho zůstalo ve střižně na podlaze... A netuším moc proč. Možná měl Philipp Kadelbach obavy z přílišného alibismu. Možná chtěl prostě jen čistě černobílé postavy. Možná mu ale nic jiného ani nezbylo. Když si vezmu jak citlivé téma to pro ně je (i 70 let po válce se v Německu s tím co se za války dělo nesrovnali). Každopádně. Osobně mám tedy hodně deformovanou optiku a proto si budete muset počkat na objektivnější hodnocení. A srovnání s originálem na závěr? Je to jiné. Ne horší, ne lepší. Prostě jiné.